30 Cdo 1006/2006
Datum rozhodnutí: 14.06.2007
Dotčené předpisy:




30 Cdo 1006/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně V. D., zastoupené advokátem, za účasti 1) L. ČR, s.p. K. i. Ch., a

2) P. f ČR, o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, P. ú. T., ze dne

9. února 2004, č.j. POZ/2043/92-Re, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 26 C 176/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. března 2005, č.j. 26 Co 583/2004-30, takto:

I. Dovolání žalobkyně se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobkyně potvrdil usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. října 2004, č.j.

26 C 176/2004-20, jímž byla odmítnuta jako opožděná žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vydání pozemků a zrušení kupní smlouvy, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok I.). Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení(výrok II.). Z odůvodnění žaloby doručené soudu 7.9.2004 se podává, že žalobkyně napadla správnost rozhodnutí Ministerstva zemědělství, P. ú. T., ze dne

9. února 2004, č.j. POZ/2043/92-Re, ve věci úpravy vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku dle ustanovení § 9 zák. č. 229/1991 Sb. Žádala vydání rozsudku, kterým by jí byl vydán pozemek p.č. 537/2 a zrušena kupní smlouva o převodu pozemku p.č. 115/2, jenž byl součástí restitučního řízení a nebyl jí vydán.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vycházel ze zjištění, že shora uvedené rozhodnutí Ministerstva zemědělství, P. ú. T., bylo žalobkyni, zastoupené zmocněnkyní Ing. H. C., doručeno dne 16. 2. 2004. Proti tomuto rozhodnutí nebyl již přípustný opravný prostředek podle ustanovení § 52 odst. 1 správního řádu. Dne 7.7.2004 podala žalobkyně žalobu proti tomuto rozhodnutí ke Krajskému soudu Hradci Králové, který žalobu usnesením ze dne 26.8.2004, č.j. 30 Ca 33/2004-8, dle ustanovení § 68 písm. b) a § 46.odst. 2 s.ř.s. odmítl. Žalobkyni zároveň poučil o možnosti podat žalobu k Okresnímu soudu v Trutnově ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové nabylo právní moci dne 2.9.2004.

Odvolací soud se ztotožnil i s právními závěry soudu prvního stupně. Dovodil, že žalobkyně zmeškala dvouměsíční lhůtu určenou v ustanovení § 247 odst. 1 o.s.ř. k podání předmětné žaloby, která počala běžet od doručení uvedeného rozhodnutí správního orgánu, tj. od 16.2.2004, přičemž žalobkyně žalobu podala až 7.7.2004. Rozhodnutí správního orgánu přitom obsahovalo řádné poučení o možnosti podání žaloby. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, když předmětnou žalobu jako opožděnou odmítl v souladu s ustanovením § 250g odst. 1 písm. a) o.s.ř.

K odvolací námitce žalobkyně odvolací soud dále uvedl, že z hlediska uvedeného závěru není právně významná ani její argumentace, jestliže namítala, že důvodem pro podání žaloby byl dopis od P. ú. v T. ze dne 17.6.2004, ze kterého se dozvěděla o jeho nezákonném jednání. Dvouměsíční lhůta dle § 247 odst. 1 o.s.ř. je lhůtou objektivní, a proto nebylo možné vzít v úvahu subjektivní důvody žalobkyně. Včasnost žaloby nelze dovozovat ani ze skutečnosti, že žalobkyně žalobu podala ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení Krajského soudu Hradci Králové ze dne 26.8.2004, č.j. 30 Ca 33/2004-8, v souladu s jeho poučením. Toto rozhodnutí bylo vydáno ve správním soudnictví a jeho podstatou je, že věc pod režim správního soudnictví nespadá a je třeba ji projednat v občanském soudním řízení. Uvedeným poučením Krajského soudu Hradci Králové dle § 46 odst. 2 soudního řádu správního však nebylo dotčeno oprávnění soudu prvního stupně posoudit, zda žaloba byla ve smyslu § 247 o.s.ř. podána včas.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání. Jeho přípustnost dovozuje zřejmě z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř. a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítá, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily otázku počátku

a konce lhůty k podání žaloby. Tato lhůta nemohla začít běžet dříve, než se žalobkyně dozvěděla o nezákonném jednání P. ú. v T. z dopisu, který jí byl doručen dne 17.6.2004. Žalobkyně podala žalobu dne 7.7.2004 a žaloba proto byla podána v zákonné lhůtě. Navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení odvolacímu soudu.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první Čl. II, bodu 3 zákona č. 59/2005 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. března 2005.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně, které je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., není důvodné.

Podle ustanovení § 46 odst. 2 soudního řádu správního (s.ř.s.) soud návrh odmítne, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci,

o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 o. s. ř. řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení nebo kdy bylo vydáno usnesení, podle něhož se řízení zahajuje na návrh.

Podle odstavce 3 tohoto ustanovení odmítl-li žalobu (návrh na zahájení řízení) soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, protože šlo

o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení).

Podle § 247 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců

od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

Podle § 250g odst. 1 písm. a) o. s. ř. soud žalobu odmítne, byla-li podána opožděně.

Dvouměsíční lhůta k podání žaloby určená v ustanovení § 247 odst. 1 o.s.ř. je lhůtou pro uplatnění práva, o němž bylo dříve rozhodnuto v řízení před správním orgánem. Jde o lhůtu hmotněprávní, k jejímuž zachování je nezbytné, aby žaloba nejpozději posledního dne došla soudu. Počíná běžet od doručení rozhodnutí správního orgánu žalobci. Byla-li však u soudu podána žaloba ve věci, v níž byla soudem pravomocně odmítnuta ve správním soudnictví proto, že má být projednána v občanském soudním řízení, procesní a hmotně právní účinky zahájení řízení v tomto případě nastávají podle ustanovení § 82 odst. 3 o. s. ř. již ke dni, kdy žaloba došla soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví. To platí za předpokladu, podá-li žalobce žalobu podle občanského soudního řádu v téže věci do jednoho měsíce

od právní moci usnesení, kterým byla žaloba odmítnuta podle ustanovení § 46 odst. 2 s.ř.s. V případě, že žaloba byla podána až po uplynutí jednoměsíční lhůty uvedené v ustanovení § 82 odst. 3 o.s.ř., řídí se určení dne zahájení řízení dle ustanovení § 82 odst. 1 o.s.ř.

Ve smyslu shora uvedeného odvolací soud dospěl ke správnému právnímu závěru, že předmětná žaloba byla podána u soudu opožděně po marném uplynutí dvouměsíční lhůty určené v ustanovení § 247 odst. 1 o.s.ř. Jestliže rozhodnutí Ministerstva zemědělství, P. ú. T., ze dne 9. února 2004, č.j. POZ/2043/92-Re, bylo žalobkyni doručeno dne 16.2.2004, dvouměsíční lhůta k podání žaloby v řízení o věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu, počala běžet dne 16.2.2004 a skončila dne 16.4.2004. Žalobkyně podala žalobu u Krajského soudu v Hradci Králové v řízení vedeném pod sp. zn. 30 Ca 33/2004 až 7.7.2004. Tento den je třeba považovat za okamžik zahájení občanskoprávního řízení v projednávané věci ve smyslu ustanovení § 82 odst. 3 o.s.ř. Námitka žalobkyně, že lhůta nemohla začít běžet dříve, než se žalobkyně dozvěděla o nezákonném jednání P.ú. v T., není právně významná. Jak správně dovodil odvolací soud, je dvouměsíční lhůta podle ustanovení § 247 odst. 1 o.s.ř. lhůtou objektivní, kdy pro určení jejího počátku nelze vzít v úvahu subjektivní okolnosti, jichž se žalobkyně dovolává.

Z uvedeného je zřejmé, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Protože nebylo zjištěno, že by napadené usnesení odvolacího soudu bylo postiženo vadou uvedenou v ust. § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a v ust. § 229 odst. 3 o. s. ř. nebo jinou vadnou, která mohla mít

za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243b odst. 2 o.s.ř. části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo, a ostatním účastníkům

v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. června 2007

JUDr. Karel Podolka, v. r

předseda senátu