30 Cdo 1006/2003
Datum rozhodnutí: 03.06.2003
Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 241 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




30 Cdo 1006/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce Z. P., o neplatnost závěti, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 7 Nc 286/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 31. května 2002, č. j. 12 Co 149/2002-38, takto:



I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 18. 2. 2002, č. j. 7 Nc 286/2001-21, Okresní soud v Olomouci zastavil řízení o žalobě podané žalobcem dne 2. 11. 2001. Vycházel ze závěru, že projednání žaloby brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a to neúplnost a neurčitost žaloby.

K odvolání žalobce pak Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 5. 2002, č. j. 12 Co 149/2002-38, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc přezkoumal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2001 (dále též jen o. s. ř. ), neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu vydané po 1. 1. 2001 a po řízení provedeném podle Občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy (§ 241 odst. 1 věty druhé o. s. ř.). Podle ustanovení § 241 odst. 2 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která za něj jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc [advokátem nebo - jde-li o věci uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) a § 3 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů - notářem], jestliže sám nebo osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která za něj jedná, takového vzdělání nedosáhla.

Z ustanovení § 241 odst. 1 věty první a z ustanovení § 241 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která za něj jedná - musí být při podání dovolání zastoupen advokátem (notářem) a současně, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).

V posuzovaném případě podal žalobce (tj. dovolatel) dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem (notářem), a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Okresní soud v Olomouci dovolatele usneseními ze dne 2. 10. 2002, č. j. 7 Nc 286/2001-46, a ze dne 10. 3. 2003, č. j. 7 Nc 286/2001-70, mimo jiné, vyzval, aby si ve lhůtě čtrnácti dnů zvolil ve smyslu ustanovení § 241 o. s. ř. v dovolacím řízení právního zástupce . Dovolatel výzvě nevyhověl.

Žádost dovolatele o ustanovení zástupce z řad advokátů (§ 30 o. s. ř.) soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 10. 2002, č. j. 7 Nc 286/2001-48, zamítl; odvolací soudu toto rozhodnutí usnesením ze dne 18. 12. 2002, č. j. 40 Co 551/2002-63, potvrdil.

Z uvedeného vyplývá, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první a § 241 odst. 2 o. s. ř. neodstranil. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání dovolatele - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. června 2003

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu