30 Cdo 1001/2006
Datum rozhodnutí: 30.11.2006
Dotčené předpisy:




30 Cdo 1001/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Pavlíkem v právní věci žalobce M. Š., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) K. Č., 2) J. N., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 49/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. října 2005, č.j. 1 Co 113/2005-223, takto:

Návrhu žalobce na opravu odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. dubna 2006, č.j. 30 Cdo 1001/2006-239, se nevyhovuje.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 26. dubna 2006, č.j. 30 Cdo 1001/2006-239, v označené věci odmítl dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení. Dovolací soud dovodil, že není naplněn žádný z případů přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ). Zejména poukázal na to, že dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu není rozhodnutím po právní stránce zásadního významu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c)

a odst. 3 o.s.ř. a tuto okolnost odůvodnil.

Podáním došlým Nejvyššímu soudu České republiky dne 4. srpna 2006 označeným jako návrh na upřesnění odůvodnění usnesení, aby se rozhodnutí soudu stalo srozumitelným a přesvědčivým žalobce vznesl námitky proti odůvodnění tohoto rozhodnutí, které nepovažuje za přesvědčivé a srozumitelné. Toto podání bylo posouzeno s přihlédnutím k ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. jako návrh na opravu odůvodnění předmětného usnesení podle ustanovení § 165 odst. 1 o.s.ř. ve spojení

s § 167 odst. 2 a § 243c téhož zákona.

Podle ustanovení § 165 o.s.ř. pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad

ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno (§ 165 odst. 1 o.s.ř.). O opravě důvodů se rozhoduje usnesením; ve věcech příslušejících senátu tak učiní předseda senátu. Jednání není třeba nařizovat (§ 165 odst. 3 o.s.ř.).

Účastník, který nesouhlasí s odůvodněním rozhodnutí, může navrhnout, aby soud takové odůvodnění opravil. Návrh musí být podán dříve, než rozsudek nabude právní moci, přičemž lhůta je zachována jen tehdy, jestliže před jejím uplynutím byl návrh podán u soudu. Oprava je pak možná jen tehdy, jestliže odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu. Proto se oprava může týkat jen skutkových zjištění soudu, tedy výkladu uvedeného v odůvodnění o tom, které skutečnosti má soud za prokázány a které nikoliv, popřípadě o tom, o které důkazy soud opřel svá skutková zjištění, a závěru o skutkovém stavu věci. Protože však návrh na opravu odůvodnění musí být podán dříve, než rozhodnutí nabude právní moci, nepřichází oprava odůvodnění rozhodnutí odvolacího nebo dovolacího soudu prakticky v úvahu (obdobně srovnej Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, komentář I. díl, 6. vydání 2003, str. 635).

V souzené věci soud prvního stupně vyznačil právní moc uvedeného usnesení dovolacího soudu dnem 30. května 2006. Žádost žalobce o opravu odůvodnění tohoto rozhodnutí však byla u soudu podána dne 4. srpna 2006. Již tím nebyl splněn předpoklad možnosti případné opravy odůvodnění rozhodnutí obsažený v ustanovení

§ 165 odst. 1 o.s.ř. Nadto samotný návrh na opravu odůvodnění v této věci neobsahuje ani případnou výtku, že odůvodnění rozhodnutí nemá podklad ve zjištění skutkového stavu. Dovolací soud v usnesení ze dne 26. dubna 2006 mimo jiné zejména dovodil, že dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu není rozhodnutím po právní stránce zásadního významu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř., neboť soudy obou stupňů dovodily, že žalobcem tvrzenými zásahy nebyla dotčena práva ryze osobní povahy, která by byla spjata s osobní integritou fyzické osoby (§ 11 násl. občanského zákoníku). K tomuto závěru dospěly soudy obou stupňů na základě obsáhlé žaloby, jíž se žalobce domáhal ochrany osobnosti, v souvislosti s tvrzeným zásahem, jehož důsledkem byla ztráta bytu, vzdání se zaměstnání, přerušení přípravy

na odborném učilišti jeho mladšího syna, zničení žalobcova chovu sportovních koní, poškození jeho dobrého jména jako chovatele, ztráta možnosti výtvarné a literární tvorby, dluhy, ztráta partnerky, poškození majetku, ztráta soukromí tím, že jeho majetek zůstal bez dohledu a znemožnění vyřizovat úřední věci. Jak zdůraznil již soud prvního stupně, k účinné změně žaloby (ve smyslu ustanovení § 95 o.s.ř.) v průběhu řízení nedošlo.

Potud nebyly dány předpoklady pro to, aby bylo návrhu žalobce na opravu uvedeného rozhodnutí vyhověno.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2006

JUDr. Pavel Pavlík, v.r.

předseda senátu