2 VSPH 978/2010-A-35
KSPL 29 INS 8523/2010 2 VSPH 978/2010-A-35

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Bohumila Dědoucha, bytem Týnec 7, pošta Planá, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 8523/2010-A-11 ze dne 4.října 2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 8523/2010-A-11 ze dne 4.října 2010 se v bodech III. a IV. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 29 INS 8523/2010-A-11 ze dne 4.10.2010 v bodě I. výroku rozhodl, že se zjišťuje úpadek Bohumila Dědoucha (dále jen dlužník), insolvenčním správcem ustanovil Ing. Ivana Chrtka (bod II. výroku), odmítl návrh dlužníka na povolení oddlužení (bod III. výroku), prohlásil na jeho majetek konkurs s tím, že bude projednáván jako konkurs nepatrný (body III. a IV. výroku), uvedl, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku (bod VI. výroku), vyzval věřitele, aby ve lhůtě třiceti dnů ode dne rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky a aby neprodleně sdělili insolvenčnímu správci, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkově majetku, a osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, vyzval, aby již plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci (body VII. až IX. výroku), na den 24.11.2010 v 10:00 hodin nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (body X. a XI. výroku) a konstatoval, že jeho rozhodnutí budou zveřejňována na úřední desce soudu a v insolvenčním rejstříku (bod XII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 29.7.2010 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na oddlužení. Dlužník navrhl, aby bylo rozhodnuto o jeho úpadku a o povolení oddlužení. V insolvenčním návrhu uvedl seznam svých vykonatelných závazků vůči zajištěným věřitelům, jejichž celková výše činí 1.928.328,-Kč, přičemž tyto závazky jsou po lhůtě splatnosti delší 30 dnů a dlužník je není schopen plnit. Tyto okolnosti dostatečně osvědčují úpadek dlužníka ve smyslu § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Soud proto rozhodl, že se zjišťuje úpadek dlužníka.

Při rozhodování o způsobu řešení dlužníkova úpadku vyzval soud dne 9.8.2010 dlužníka k doplnění návrhu podle ust. § 392 insolvenčního zákona a poučil ho o tom, že v případě, že by návrh na povolení oddlužení o zákonem požadované přílohy nedoplnil, návrh na povolení oddlužení podle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona odmítne. Dlužník přes výzvu soudu nedoplnil návrh na povolení oddlužení o znalecký posudek své nemovitosti a v podání neuvedl ani přiměřenou lhůtu, v níž znalecký posudek předloží. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek oceňující hodnotu nemovitosti je zákonem požadovanou přílohou návrhu na povolení oddlužení, a dlužník ji soudu nepředložil, soudu nezbylo než návrh na povolení oddlužení podle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona odmítnout.

Současně soud rozhodl podle ust. § 396 odst. 1 insolvenčního zákona o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, který bude projednáván jako nepatrný, neboť dlužníkův obrat za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesáhl 2.000.000,-Kč a dlužník nemá více než padesát věřitelů.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, a to pouze proti bodům III. a IV. výroku. V odvolání uvedl, že podle výzvy soudu ze dne 9.8.2010 částečně doplnil insolvenční návrh s tím, že návrh na povolení oddlužení později doplní o znalecký posudek ohledně nemovitosti, jejímž je vlastníkem. Aby mohl tuto zákonem požadovanou přílohu na povolení oddlužení předložit, čekal na další výzvu soudu. V odvolání tvrdil, že znalecký posudek na nemovitost předloží až na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí odvolacího soudu, a vyjádřil názor, že insolvenční návrh včetně návrhu na povolení oddlužení byl podán po právu a je projednatelný.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadených bodech III. a IV. včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z odůvodnění napadeného usnesení i z obsahu spisu plyne, že dne 29.7.2010 bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu dlužníka, který zároveň podal návrh podle ust. § 390 insolvenčního zákona návrh na povolení oddlužení, insolvenční řízení.

Náležitosti návrhu na povolení oddlužení vymezuje ust. § 391 odst. 1 a 2 a § 392 odst. 3 a 4 insolvenčního zákona, z nichž plyne, že vedle obecných náležitostí podání (náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu) musí tento návrh obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Návrh musí spolupodepsat osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka a za podmínek ust. § 392 odst. 3 insolvenčního zákona tak musí učinit i dlužníkův manžel, jenž musí výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí. Pro označení osob v návrhu (jakož i osob v seznamech k němu připojených) platí obdobně ust. § 103 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož musí být fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem, a právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz.

Podle ust. § 392 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona musí dlužník k návrhu na povolení oddlužení připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky; v tomto souhlasu musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl, a podpis věřitele musí být úředně ověřen.

Náležitosti seznamu majetku a seznamu závazků stanoví ust. § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona tak, že v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí ust. § 103 odst. 1 insolvenčního zákona obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

V seznamu majetku předkládaném spolu s návrhem na povolení oddlužení musí dlužník dle ust. § 392 odst. 3 insolvenčního zákona kromě výše uvedených náležitostí stanovených v ust. § 104 odst. 2 zákona uvést u každé položky tohoto seznamu i údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu, přičemž nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Ust. § 393 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona stanoví, že neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, anebo nejsou-li k němu připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Není-li návrh na povolení oddlužení přes výzvu insolvenčního soudu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti, insolvenční soud dle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona návrh na povolení oddlužení odmítne.

Odvolací soud považuje za nutné zdůraznit, že dle ust. § 398 insolvenčního zákona lze oddlužení provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Bude-li oddlužení dle ust. § 397 insolvenčního zákona soudem povoleno, rozhodují o způsobu, jímž bude provedeno, přihlášení nezajištění věřitelé svým hlasováním na schůzi věřitelů či mimo ni (ust. § 399 a násl. insolvenčního zákona), a teprve pokud se na způsobu oddlužení dle ust. § 402 odst. 3 insolvenčního zákona neusnesou, rozhodne o něm insolvenční soud (ust. § 402 odst. 4 insolvenčního zákona). Případným návrhem dlužníka stran způsobu jeho oddlužení nejsou věřitelé ani soud při tomto rozhodování nijak vázáni. Výsledek hlasování věřitelů je soud povinen respektovat, a proto rozhodnou-li věřitelé o způsobu oddlužení a nevyjdou-li najevo důvody, pro něž je dle ust. § 395 insolvenčního zákona nutno návrh na povolení oddlužení zamítnout, schválí oddlužení s tím, že bude provedeno způsobem, o němž věřitelé rozhodli (ust. § 406 insolvenčního zákona). Za stejných podmínek schválí soud oddlužení i v případě, že o jeho způsobu rozhoduje dle ust. § 402 odst. 4 insolvenčního zákona sám. Důvody, pro něž nelze oddlužení povolit (a jež vylučují i jeho následné schválení), jsou přitom dle ust. § 395 insolvenčního zákona dány mimo jiné i v případě, že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že návrhem na povolení oddlužení je sledován nepoctivý záměr, anebo že jak při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, tak při oddlužení plněním splátkového kalendáře bude hodnota plnění, které by obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Z výše uvedeného je podle názoru odvolacího soudu zřejmé, že náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, jsou v ust. § 391 a 392 insolvenčního zákona vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení (a schválení) oddlužení, a aby umožnily věřitelům (popř. soudu) kvalifikovaně posoudit, kterým ze způsobů stanovených v ust. § 398 insolvenčního zákona má být oddlužení provedeno. Proto zákon stanoví jako podmínku projednatelnosti návrhu na povolení oddlužení i předložení předepsaných příloh a s nesplněním tohoto požadavku přes výzvu soudu spojuje následek spočívající v odmítnutí návrhu.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník připojil k návrhu na povolení oddlužení podanému na předepsaném formuláři seznam majetku a seznam závazků, ale údaje o majetku a závazcích, jež dlužník uvedl, samy o sobě zákonem požadované náležitosti seznamů majetku a závazků dlužníka nesplňovaly. K odstranění nedostatku návrhu spočívajícího v neúplném seznamu majetku a seznamu závazků vyzval soud dlužníka usnesením č.j. KSPL 29 INS 8523/2010-A-4 ze dne 9.8.2010, v němž mu uložil, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil svůj insolvenční návrh o požadované přílohy podle ust. § 104 insolvenčního zákona, a to o seznam svého majetku včetně pohledávek s uvedením svých dlužníků, o seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, o seznam svých zaměstnanců, a aby podle ust. § 392 insolvenčního zákona připojil k návrhu na povolení oddlužení úplný a řádný seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, a pokud je vlastníkem nemovitostí, aby podle ust. § 392 odst. 2 insolvenčního zákona předložil seznam majetku s uvedením údajů o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu s tím, že v případě nemovitostí je jeho povinností ocenit nemovitost znalcem. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně dlužníka řádně vyzval k doplnění návrhu na povolení oddlužení a upozornil ho zejména na to, že je povinen předložit znalecký posudek ohledně ceny nemovitostí v jeho vlastnictví, a dlužník na výzvu nereagoval a znalecký posudek, kterým by byly oceněny nemovitosti v jeho vlastnictví, soudu nepředložil, postupoval soud prvního stupně správně, když podle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona návrh na povolení oddlužení odmítl a prohlásil na majetek dlužníka konkurs.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a v bodech III. a IV. výroku napadené usnesení potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 2. března 2011

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová