2 VSPH 972/2013-P21-9
KSHK 42 INS 15519/2012 2 VSPH 972/2013-P21-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Luďka Runštuka, sídlem Dubinská 1, Hradec Králové, o odvolání JUDr. Oldřicha Svobody, sídlem Krunertova 425, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 15519/2012-P21-3 ze dne 10. dubna 2013 takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 15519/2012-P21-3 ze dne 10. dubna 2013 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové v insolvenčním řízení vedeném na majetek Luďka Runštuka (dále jen dlužník) ve výroku označeným usnesením rozhodl o tom, že se k přihlášce pohledávky věřitele soudního exekutora JUDr. Oldřicha Svobody (dále jen Věřitel) ve výši 40.940,50 Kč nepřihlíží a přihláška se odmítá. Současně uvědomil Věřitele o tom, že právní mocí usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 24.9.2012 přihlásil Věřitel do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku v celkové výši 40.940,50 Kč (dále jen Pohledávka), jež podle jeho sdělení představuje jistinu a úrok z prodlení. Podáním ze dne 15.10.2012 (dále jen Výzva) insolvenční správkyně dlužníka Edl a partneři, v.o.s. (dále jen Správkyně) Věřitele vyzvala, aby do 15 dnů od doručení Výzvy doplnil přihlášku o příkaz k úhradě nákladů exekuce, z něhož budou patrny jeho náklady, a současně ho poučila o tom, že v případě neodstranění vad předloží přihlášku soudu k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží. Ačkoli byla Výzva téhož dne Věřiteli doručena, Věřitel přihlášku nedoplnil. Protože přihláška neobsahovala podstatnou náležitost dle ust. § 174 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ), když v ní nebyla uvedena (jednoznačná) výše Pohledávky, insolvenční soud podle ust. § 188 IZ rozhodl o tom, že se k ní nepřihlíží.

Proti tomuto usnesení podal Věřitel včasné odvolání, jež přes výzvu insolvenčního soudu ze dne 10.5.2013 nedoplnil o odvolací důvod ani odvolací návrh.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z ust. § 173 odst. 1 IZ plyne, že věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Přihlášku pohledávky lze podle ust. § 176 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví jednací řád pro insolvenční řízení a jehož podoba je bezplatně zveřejněna ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Kromě obecných náležitostí podání (vymezených v ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) musí přihláška obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky (ust. § 174 odst. 2 IZ). K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává (ust. § 177 IZ).

Insolvenční správce přezkoumá přihlášku pohledávky postupem podle ust. § 188 odst. 1 IZ. Nelze-li přihlášku přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (ust. § 188 odst. 2 IZ).

Podle ust. § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z výše citovaných ustanovení je zřejmé, že pro odmítnutí přihlášky podle ust. § 185 IZ nepostačuje zjištění soudu, že věřitel přihlášku řádně a včas nedoplnil, nýbrž takové rozhodnutí musí být založeno i na posouzení, zda přihláška je skutečně vadná či neúplná, zda insolvenční správce řádně věřitele vyzval k jejímu doplnění či odstranění vadnosti, zda jej poučil, jak při tom postupovat a zda přihlášku pro tyto vady nelze přezkoumat. Názorem insolvenčního správce přitom soud není vázán.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že: 1) dne 24.9.2012 doručil Věřitel insolvenčnímu soudu přihlášku Pohledávky na předepsaném formuláři (č.l. P21-1), v němž uvedl, že výše jistiny činí 28.683,50 Kč, důvodem vzniku Pohledávky je exekuční řízení = exekuční titul + náklady exekuce 32 EXE 1076/2012 , Pohledávka je vykonatelná pro částku 10.463,50 Kč dle 113C57/2009, příslušenství pohledávky, jímž je úrok z prodlení, činí 12.257,-Kč a celková výše Pohledávky činí 40.940,50 Kč, 2) dne 15.10.2012 doručila Správkyně Věřiteli Výzvu (č.l. P21-2), v níž mu sdělila, že podle jejího názoru není oprávněn přihlásit Pohledávku i za oprávněného Horáka, a současně ho vyzvala, aby do 15 dnů přihlášku doplnil tak, že předloží vyčíslení svých nákladů, resp. doloží příkaz k úhradě nákladů exekuce, kde budou stanoveny jeho náklady. Současně ho poučila o tom, že přihlášky

pohledávek, které nebyly včas a řádně opraveny nebo doplněny, předloží insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k nim nepřihlíží, 3) Věřitel na výzvu nereagoval, 4) podáním ze dne 29.11.2012 (č.l. B-13) předložila Správkyně soudu přihlášku Pohledávky k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží.

Odvolací soud je na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že přihláška obsahuje výši přihlašované Pohledávky, neboť Věřitel ve formuláři vyznačil, že celková výše Pohledávky, jež je dána součtem jistiny ve výši 28.683,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 12.257,-Kč, činí 40.940,50 Kč. O tom, že o výši Pohledávky není (nebylo) pochyb, ostatně svědčí i výrok napadeného usnesení, v němž je Pohledávka specifikována právě (a jen) výší. Závěr insolvenčního soudu, že přihlášku nelze přezkoumat, jelikož přes výzvu Správkyně neobsahuje výši přihlašované Pohledávky, je tak zjevně nesprávný.

Přihláška přesto vykazuje vadu bránící jejímu přezkoumání, jež spočívá v tom, že v ní není uveden důvod vzniku Pohledávky. Požadavek, aby věřitel v přihlášce pohledávky uvedl (vedle výše) i důvod jejího vzniku, směřuje ke splnění jeho povinnosti tvrzení, a může být řádně naplněn jen uvedením skutečností, jež identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě pohledávka vznikla, a to natolik podrobně, aby bylo možno přihlašovanou pohledávku odlišit od jiných pohledávek věřitele a posoudit její pravost (k tomu blíže viz usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSPL 54 INS 3007/2009, 1 VSPH 701/2009-P10 ze dne 2.12.2009).

Co do vylíčení rozhodujících skutečností vzniku pohledávky se lze spokojit s odkazem na připojenou listinu jedině v případě, že z ní skutkový základ přihlašované pohledávky nepochybně a dostatečně vyplývá a že na tuto listinu co do důvodu vzniku pohledávky přihláška výslovně odkazuje. Uvedené platí i pro případ, že přihlášená pohledávka byla již věřiteli přiznána pravomocným nebo vykonatelným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu. Vykonatelnost pohledávky představuje ve smyslu ust. § 174 odst. 4 IZ jen další okolnost, již má věřitel v přihlášce pohledávky uvést, a nezbavuje ho povinnosti uplatňovanou pohledávku v přihlášce co do jejího důvodu řádně identifikovat.

V tomto případě lze z přihlášky dovodit jen to, že má svůj původ v exekučním řízení, v němž bylo rozhodováno o exekučním titulu a nákladech exekuce, což ovšem ve smyslu shora uvedeného nelze považovat za dostatečnou specifikaci Pohledávky. Na tom nic nemění ani to, že Věřitel k přihlášce připojil rozhodnutí 32 EXE 1076/2012 (patrně jde o usnesení o nařízení exekuce vůči dlužníkovi (povinnému), které odvolací soud nemá k dispozici). Již proto ne, že se z usnesení o nařízení exekuce skutkový základ vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce zpravidla nepodává. Dlužno dodat, že Věřitel k přihlášce nepřipojil rozhodnutí (zjevně nedostatečně) označené jako 113C57/2009, z něhož měla vyplývat vykonatelnost části Pohledávky ve výši 10.463,50 Kč.

Za těchto okolností by mohlo napadené usnesení jako věcně správné obstát jen tehdy, pokud by Správkyně vyzvala Věřitele k odstranění těch vad přihlášky, které jí činí nepřezkoumatelnou a které spočívají v nedostatečném vylíčení důvodu Pohledávky. Bylo by v přímém rozporu se smyslem ust. § 188 IZ, aby soud odmítl přihlášku pohledávky pro její vady nebo neúplnost, aniž by věřiteli byla dána možnost tyto vady nebo neúplnost odstranit či doplnit. K tomu však v této věci nedošlo, neboť Správkyně ve Výzvě po Věřiteli (toliko) požadovala, aby předložil příkaz k úhradě nákladů exekuce, v němž budou stanoveny jeho náklady.

Judikatura Vrchního soudu v Praze prezentovaná např. usnesením č.j. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P16-11 ze dne 15.7.2008 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutích a stanovisek pod č. 13/2009 je přitom již ustálena v tom, že postup podle ust. § 188 odst. 2 IZ se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu ust. § 177 uvedeného zákona, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle ust. § 192 a násl. tohoto zákona ji popře. Jinými slovy, nesplnění povinnosti připojit požadované listiny, nemůže být v žádném případě důvodem pro odmítnutí přihlášky, neboť nejde o vadu bránící přezkumu přihlášené pohledávky.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání Věřitele důvodným, postupoval proto podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) OSŘ, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 30. srpna 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová