2 VSPH 97/2015-A-15
KSUL 71 INS 18342/2014 2 VSPH 97/2015-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníků Vladimíra Nováka a Marty Novákové, bytem Děkanská 9, Budyně nad Ohří, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 18342/2014-A-10 ze dne 16. prosince 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 18342/2014-A-10 ze dne 16. prosince 2014 se p o t v r z u je .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 71 INS 18342/2014-A-10 ze dne 16.12.2014 uložil Vladimíru Novákovi a Martě Novákové (dále jen dlužník a dlužnice, popř. dlužníci), již se domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 4.7.2014 (v písemném vyhotovení usnesení soud nesprávně uvedl datum 4.7.2013) doručen insolvenční návrh, jímž se dlužníci domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že návrh po doplnění obsahoval všechny zákonem vyžadované náležitosti a byly k němu připojeny všechny zákonem požadované přílohy, zabýval se soud tím, zda jsou splněny podmínky oddlužení, a dospěl k závěru, že nikoli. Zjistil totiž, že se nezajištěným věřitelům nemůže dostat plnění alespoň v rozsahu 30 % jejich pohledávek, neboť dlužník pobírá nemocenské dávky ve výši 9.620,-Kč a nebyl předložen důkaz o tom, že by pracovní neschopnost ukončil, a dlužnice pobírá důchod ve výši 9.169,-Kč. Ze zabavitelné částky 2.210,-Kč by tak bylo možné pokrýt v zásadě pouze nároky insolvenčního správce, přičemž zbývající částka ve výši cca 30.000,-Kč by nebyla dostatečnou na úhradu pohledávek nezajištěných věřitelů v objemu 1.913.767,27 Kč. Protože-nedojde-li k navýšení příjmů dlužníků např. uzavřením smlouvy o důchodu či smlouvy darovací-nelze jejich úpadek řešit jinak než konkursem, přičemž z předložených listin není zřejmé, že by prostředky na nezbytné ke krytí nákladů řízení bylo možné zajistit jinak, rozhodl soud, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil a umožnil jim řešit jejich úpadek oddlužením. V odvolání uvedli, že částku potřebnou na úhradu zálohy k dispozici nemají, neboť-jak plyne z jejich návrhu-mají finanční prostředky pouze na obživu a nejsou schopni splácet své dluhy. Dlužník nadále pobírá nemocenské dávky a dlužnice je v důchodu. Bude-li třeba zajistit navýšení příjmů darovací smlouvou, mají takový příslib od syna.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že se dlužníci podáním ze dne 3.7.2014 domáhali vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. V návrhu a k němu připojených listinách tvrdili, že vůči 13 věřitelům mají splatné závazky v celkové výši 1.913.762,27 Kč, jež jsou nezajištěné. Požadovali, aby jejich úpadek byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře s tím, že jejich majetek tvoří vybavení domácnosti (kuchyně, obývacího pokoje a ložnice) pořízené v letech 1975 a 1980 v hodnotě cca 21 tisíc Kč a jejich příjem tvoří v případě dlužníka od prosince 2013 nemocenské dávky ve výši 9.620,-Kč čistého měsíčně a v případě dlužnice starobní důchod ve výši 9.169,-Kč čistého měsíčně. Žádnou písemnou darovací smlouvu či smlouvu o důchodu opatřenou úředně ověřenými podpisy osob ochotných poskytnout jim za účelem splnění oddlužení dar nebo peněžní dávky, jak to umožňuje ust. § 392 odst. 3 insolvenčního zákona, dlužníci k návrhu na povolení oddlužení nepřipojili a takovou smlouvu nepředložili ani později v průběhu řízení.

Vzhledem k tomu, že nesplňují požadavek ust. § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona uspokojit v průběhu oddlužení pohledávky nezajištěných věřitelů nejméně v rozsahu 30 %, neboť z jejich příjmů by na plnění oddlužení bylo možné použít částku zcela nedostačující na úhradu nákladů insolvenčního řízení a alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, jež představují sumu 574.129,-Kč, dovodil odvolací soud stejně jako soud prvního stupně, že za této situace nelze úpadek dlužníků řešit jinak než konkursem.

Stejně jako soud prvního stupně je odvolací soud i toho názoru, že jinak než složením zálohy nelze zajistit prostředky potřebné na krytí nákladů insolvenčního řízení, neboť dlužníci nedisponují žádnými likvidními prostředky a vzhledem k době, kdy byl pořízen, lze důvodně pochybovat o zpeněžitelnosti jejich majetku.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými neshledal odvolací soud odvolání dlužníků důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 24. listopadu 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná