2 VSPH 964/2016-A-11
KSCB 28 INS 6062/2016 2 VSPH 964/2016-A-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužníka Dušana Vítů, bytem Lebeděvova 617, 378 81 Slavonice, zast. advokátem Mgr. Tomášem Čermákem, sídlem Na Sadech 2033/21, České Budějovice, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 6062/2016-A-6 ze dne 20. dubna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 6062/2016-A-6 ze dne 20. dubna 2016, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením označeným shora odmítl insolvenční návrh, jímž se Dušan Vítů (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud s odkazem na ust. § 103 odst. 1 a 2, § 104 odst. 1 a § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) uvedl, že seznam závazků připojený dlužníkem k insolvenčnímu návrhu neobsahoval všechny zákonné náležitosti (zejména údaje o splatnosti jednotlivých závazků); proto dlužníka usnesením ze dne 18. 3. 2016 vyzval k jeho doplnění a poučil jej, že nebude-li ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej odmítne. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 23. 3. 2016. Dlužník dne 29. 3. 2016 předložil nový seznam závazků, který však byl totožný se seznamem původním a vykazoval tytéž nedostatky. Z toho soud dovodil, že dlužník ani přes výzvu nedoplnil návrh o řádný seznam závazků, a proto dle ust. § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Namítal, že z údajů, které uvedl je zřejmé, že se nachází v úpadku. Potvrdil, že nezná bližší informace ohledně splatnosti svých závazků, nicméně tvrdil, že většina jeho závazků je v exekučním řízení, z čehož je patrné, že musely být splatné před více než 30 dny. Vyjádřil přesvědčení, že tuto skutečnost prokazují předložené listiny (sdělení týkající se tří exekučních řízení), proto je jeho návrh dostatečný. isir.justi ce.cz

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26.2.2009 uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen R 91/2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem. Tuto povinnost přitom nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka.

Jinak řečeno, co do povinných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohou) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v ust. § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Ust. § 104 IZ ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek). Dle odst. 2 uvedeného ustanovení je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V odstavci 3 je vymezen obsah seznamu závazků (v němž jsou mj. požadovány údaje o splatnosti jednotlivých závazků) a odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl; pro označení osob uvedených v seznamech pak požaduje náležitosti dle ust. § 103 odst. 1 IZ.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V daném případě dlužník v kolonce 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení uvedl, že má vůči pěti věřitelům 5 závazků v celkové výši 154.173,07 Kč. Vzhledem k tomu, že jejich většina je v exekučním řízení, je zřejmé, že jsou po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Věřitele označil sídlem a identifikačním číslem. Pokud jde o splatnost závazků, výslovně uvedl, že ji nezná. V seznamu závazků, jenž připojil k návrhu, uvedl, že má závazky vůči Kooperativě pojišťovně, a.s. ve výši 10.054,-Kč, nezná právní důvod pohledávky ani termín splatnosti, ale že pro pohledávku byla nařízena exekuce, vůči Theo Tiemann, s.r.o. ve výši 134.200,74 Kč, přičemž jako právní důvod označil rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a uvedl, že je pohledávka vykonatelná, ale neoznačil datum právní moci ani vykonatelnosti rozhodnutí a sdělil, že nezná datum splatnosti pohledávky, vůči Okresní správě sociálního zabezpečení ve Žďáru nad Sázavou ve výši 2.000,-Kč s tím, že nezná právní důvod ani datum splatnosti pohledávky, Generali Pojišťovně, a.s. ve výši 7.918,33 Kč s tím, že nezná právní důvod ani datum splatnosti pohledávky, a vůči ČSOB, a.s. s tím, že nezná přesnou výši, právní důvod ani datum splatnosti pohledávky. Tyto údaje stvrdil podpisem jako správné a úplné.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 3. 2016 vyzval dlužníka k doplnění seznamu závazků o údaje o aktuální výši závazků a o jejich splatnosti a poučil jej o tom, že údaje uvedené v insolvenčním návrhu i v jeho přílohách jsou nedostatečné pro absenci údajů o splatnosti pohledávek věřitelů a u ČSOB, a.s. rovněž pro absenci údaje o výši závazku. Usnesení bylo doručeno dne 21. 3. 2016 zástupci dlužníka. Dne 29. 3. 2016 předložil dlužník nový seznam závazků, v němž doplnil pouze údaje týkající se ČSOB, a.s. tak, že její pohledávka je ve výši 17.143,70 Kč a stala se splatnou dne 1. 6. 2001. U ostatních závazků setrval na tvrzení, že nezná jejich právní důvod ani datum splatnosti.

Přestože soudu prvního stupně nelze za popsané situace vytknout pochybení v tom, že insolvenční návrh odmítl, je odvolací soud přesvědčen o tom, že tak měl učinit dle ust. § 128 odst. 1 IZ, a nikoli dle ust. § 128 odst. 2 téhož zákona, neboť vadný byl sám insolvenční návrh. Tvrzení v něm obsažená totiž sama o sobě neosvědčovala úpadek dlužníka, přičemž tento nedostatek nebylo možno překlenout ani za využití připojených příloh-seznamu závazků dlužníka. Již z tohoto důvodu tedy bylo možno insolvenční návrh odmítnout, aniž by soud stanovil dlužníkovi lhůtu k jeho doplnění (ust. § 128 odst. 1 IZ). Vzhledem k tomu, že ani na výzvu soudu dlužník nedoplnil a neopravil seznam závazků tak, aby odpovídal požadavkům ust. § 104 IZ, je dán též druhý důvod pro odmítnutí insolvenčního návrhu podle ust. § 128 odst. 2 IZ.

Na základě zjištění, že insolvenční návrh byl neprojednatelný a dlužník navíc přes výzvu nesplnil řádně ani povinnost vyplývající pro něj z ust. § 104 IZ, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné připomenout, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužník insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi znovu podal a aby spolu s ním podal na předepsaném formuláři i řádný návrh na povolení oddlužení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 25. května 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík