2 VSPH 922/2013-A-13
KSCB 25 INS 8210/2013 2 VSPH 922/2013-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Petra Dýnka, bytem Červená Řečice 304, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 8210/2013-A-7 ze dne 25.dubna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 8210/2013-A-7 ze dne 25.dubna 2013 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích ve výroku označeným usnesením zamítl insolvenční návrh, jímž se Petr Dýnek (dále jen dlužník) domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení, a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud ve skutkové rovině uvedl, že jelikož dlužník v kolonce 6 formuláře návrhu na povolení oddlužení určené k popisu rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek (hrozící úpadek) označil splatnost svých závazků toliko obecnými údaji leden 2013, listopad 2012 a květen 2011 a v připojeném seznamu závazků neoznačil žádný z nich jako vykonatelný, usnesením ze dne 11.4.2013 (dále též jen Výzva) ho vyzval, aby seznam závazků doplnil o data splatnosti jednotlivých závazků, resp. o data zesplatnění celých závazků. Dlužník na Výzvu reagoval tak, že v seznamu svých závazků uvedl datum splatnosti u závazku vůči SMART Capital, a.s. dne 2.1.2013, u závazku vůči CETELEM ČR, a.s. dne 30.4.2013 a u ostatních 10 závazků uvedl dosud nezesplatněno .

V rovině právního posouzení věci soud cituje ust. § 3 insolvenčního zákona (dále též jen IZ) a poukazuje na ust. § 103 a § 104 téhož zákona zdůraznil, že z doplněného seznamu závazků zjistil, že jediným závazkem, jenž je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, je závazek vůči SMART Capital, a.s., z čehož dovodil, že nebyl osvědčen jeden ze znaků úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) IZ, tedy to, že by dlužník měl více závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Podle ust. § 143 odst. 1 IZ proto insolvenční návrh jako předčasný zamítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podal dlužník včasné odvolání, v němž vyslovil přesvědčení, že splňuje zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Zdůraznil, že některé ze závazků sice nebyly zesplatněny, nicméně s jednotlivými splátkami je u všech závazků po splatnosti více než 30 dní. Proto požádal o znovuprojednání insolvenčního návrhu a povolení oddlužení splátkovým kalendářem.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z ust. § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví ust. § 103 odst. 1 a 2 téhož zákona tak, že kromě obecných náležitostí podání dle § 42 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Insolvenční návrh musí být dle ust. § 97 odst. 2 IZ rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím uznávaným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží.

Ust. § 3 odst. 1 IZ určuje, že dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Pokud insolvenční návrh podá dlužník (jako v tomto případě), je dle ust. § 104 odst. 1 IZ povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu

(ust. § 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musí být označeny způsobem uvedeným v ust. § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (ust. § 104 odst. 4 IZ).

V této souvislosti odvolací soud poukazuje na judikaturu prezentovanou usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. MSPH 88 INS 7327/2009, 29 NSČR 38/2010-A ze dne 1.3.2012 uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 83/2012 (dále jen R 83/2012), dle níž musí seznam závazků dlužníka ve smyslu ust. § 104 odst. 1 písm. b) IZ obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 143 odst. 1 téhož zákona zamítne insolvenční soud insolvenční návrh, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že: 1) dne 25.3.2013 podal dlužník insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (č.d. A-1) na předepsaném formuláři, v jeho kolonce č. 6 kromě jiného uvedl, že má 12 nezajištěných věřitelů, vůči nimž má závazky v celkové výši 503.000,-Kč, přičemž věřitele označil firmou, sídlem, identifikačním číslem s tím, že u každého z nich uvedl údaj o měsíci a roce splatnosti závazku, počínaje květnem 2011 a konče lednem 2013. Zdůraznil, že tyto závazky není schopen plnit, neboť jeho příjem ve výši 17.466,-Kč nepostačuje na úhradu splátek, jejichž měsíční výše činí cca 18.000,-Kč, 2) k insolvenčnímu návrhu připojil dlužník kromě jiného seznam závazků (č.d. A-2), v němž označil celkem 7 věřitelů, které specifikoval firmou, sídlem a identifikačním číslem, a 12 závazků, které specifikoval důvodem vzniku (vyjma závazku č. 10 vůči Telefónice Czech Republic, a.s. šlo vesměs o závazky ze smluv o úvěru a půjčce), výší a splatností tak, že v kolonce splatnost uvedl údaj o měsíci a roku počínaje květnem 2011 a konče lednem 2013 (dále též jen Seznam č. 1), 3) Výzvou ze dne 11.4.2013 (č.d. A-5) vyzval soud dlužníka, aby do 7 dnů od doručení Výzvy kromě jiného doplnil seznam závazků o datum jejich splatnosti, resp. datum zesplatnění celého závazku. Tento požadavek poukazuje na R 83/2012 a odůvodnil to tím, že v seznamu závazků jsou uvedeny toliko obecné údaje o splatnosti závazků (leden 2013, říjen 2012 apod.) a že je třeba doložit datum zesplatnění celého závazku, 4) dlužník reagoval na výzvu podáním ze dne 16.4.2013 (č.d. A-6), k němuž připojil seznam závazků, v němž doplnil údaje o splatnosti závazků tak, že v kolonce datum zesplatnění závazku uvedl u závazku vůči SMART Capital, a.s. 2.1.2013, u závazku vůči CETELEM ČR, a.s. 30.4.2013 a u ostatních 10 závazků uvedl dosud nezesplatněno (dále též jen Seznam č. 2).

Odvolací soud v první řadě v reakci na tu část odůvodnění Výzvy, dle níž jsou (byly) v Seznamu č. 1 uvedeny toliko obecné údaje o splatnosti závazků (leden 2013, říjen 2012 apod.) podotýká, že není vyloučeno, aby dlužník v seznamu svých závazků specifikoval jejich splatnost toliko uvedením měsíce a roku, nikoli též uvedením dne. Seznam závazků, který obsahuje údaje o jejich výši a měsíci a roku jejich splatnosti, totiž v konkrétní věci projednávanou věc nevyjímaje může být způsobilý osvědčit úpadek dlužníka. Z toho, že dlužník v Seznamu č. 1 označil 5 závazků, jejichž splatnost nastala v období květen 2011 (jde o závazek č. 8 vůči Provident Financial, s.r.o. ve výši 13.537,-Kč dle smlouvy o půjčce č. 505021351) až listopad 2012 (jde o závazek č. 4 vůči Československé obchodní bance, a.s. ve výši 119.355,-Kč dle smlouvy o úvěru), by bylo možno dovodit, že je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, resp. má se za to, že je není schopen plnit, jelikož je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

K té části Výzvy, jíž bylo dlužníkovi uloženo, aby doplnil seznam závazků o datum zesplatnění celého závazku , je třeba uvést, že pokud insolvenční soud požadoval, aby dlužník v seznamu závazků u závazků ze smluv o úvěru a půjčce rozlišil data splatnosti jednotlivých splátek a data splatnosti celého závazku, resp. aby uvedl, zda u těchto závazků došlo ke splatnosti celého závazku prostřednictvím institutu ztráty výhody splátek zakotveného v ust. § 565 občanského zákoníku, měl tento požadavek jasně, výstižně a srozumitelně formulovat, což neučinil. Důsledkem tohoto procesně vadného postupu bylo, že dlužník namísto toho, aby v doplněném seznamu závazků uvedl (rozlišil) splatnost jednotlivé splátky a splatnost celého (zbytku) závazku, vyjma závazků č. 5 a 9, u všech závazků uvedl dosud nezesplatněno , což vysvětlil tím, že tyto závazky nebyly zřejmě zesplatněny, resp. není si toho vědom, jelikož mu žádná korespondence od věřitelů nechodí.

Ze Seznamu č. 2 však podle názoru odvolacího soudu lze dovodit jen to, že závazky č. 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 11 a 12 dosud nebyly v celém rozsahu zesplatněny, nikoli to, že by část těchto závazků, resp. jednotlivé splátky nebyly po splatnosti po dobu delší 30 dnů nebo 3 měsíců. U závazku č. 10 vůči Telefónice Czech Republic, a.s. ve výši 2.192,-Kč z titulu neuhrazené ceny za poskytování služeb (elektronických komunikací) nelze o zesplatnění celého závazku uvažovat z povahy věci, o čemž svědčí i to, že ve vyúčtování č. 1217218276, jež dlužník připojil k insolvenčnímu návrhu, byla určena splatnost tohoto závazku dnem 25.2.2013.

Závěr soudu prvního stupně, že nebyl osvědčen úpadek dlužníka, neboť ze seznamu jeho závazků nelze dovodit, že je v úpadku, resp. že má (ke dni podání insolvenčního návrhu a vydání napadeného usnesení měl) více závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, je proto předčasný, a tudíž nesprávný.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) OSŘ, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž dlužníka opětovně vyzve, aby shora popsaným způsobem doplnil insolvenční návrh o řádný seznam závazků, a poučí ho o tom, že pokud tak neučiní, insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítne.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V Praze dne 27.srpna 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová