2 VSPH 913/2010-A-9
KSPL 29 INS 9806/2010 2 VSPH 913/2010-A-9

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice Aleny Brabcové, bytem Staré Sedliště 349, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 9806/2010-A-4 ze dne 23.září 2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 9806/2010-A-4 ze dne 23.září 2010 se mění tak, že se dlužnici Aleně Brabcové ukládá zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč do deseti dnů od právní moci usnesení v hotovosti do pokladny nebo na účet Krajského soudu v Plzni.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 29 INS 9806/2010-A-4 ze dne 23.9.2010 uložil Aleně Brabcové (dále jen dlužnice), jež se insolvenčním návrhem ze dne 23.8.2010 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do sedmi dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že z insolvenčního návrhu a dlužnicí předložených příloh dovodil, že s ohledem na rozsah majetku nelze usuzovat na to, že by postačoval na krytí nákladů insolvenčního řízení. Protože její úpadek bude třeba řešit konkursem či oddlužením, považoval soud za nezbytné, aby dlužnice složila zálohu na náklady insolvenčního řízení, aby v počáteční fázi řízení nechyběly insolvenčnímu správci finanční prostředky k úhradě jeho výdajů.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil a rozhodl o tom, že není povinna platit zálohu na náklady insolvenčního řízení. V odvolání uvedla, že si je vědoma toho, že insolvenční správce musí k výkonu své funkce disponovat určitými prostředky. Poukazovala však na to, že insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podal i její manžel, jejich majetek i závazky náleží do společného jmění manželů a v případě spojení řízení a povolení oddlužení bude insolvenčnímu správci hrazena pouze jedna odměna. Proto by soud měl též požadovat složení jediné zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky

50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Z insolvenčního návrhu a předložených příloh odvolací soud zjistil, že se dlužnice domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení s tím, že vůči dvěma věřitelům má splatné závazky ve výši 50.000,-Kč, její majetek tvoří pouze spotřební elektronika a vybavení domácnosti v hodnotě cca 22 tisíc Kč (majetek i závazky náleží do společného jmění manželů) a její měsíční příjem tvoří invalidní důchod ve výši 6.026,-Kč. Vzhledem k odvolací argumentaci považoval odvolací soud za nutné uvést, že shodně s ní tvrdil její manžel Jiří Brabec v insolvenčním návrhu, že majetek i závazky náleží do společného jmění manželů, ale na rozdíl od ní uvedl, že se jedná o splatné závazky vůči pěti věřitelům v celkové výši cca 712 tisíc Kč, a z porovnání obou insolvenčních návrhů plyne, že se jedná o závazky odlišné. Protože z těchto údajů je zřejmé, že úpadek dlužnice bude řešen buď oddlužením (a vzhledem k tomu, že majetek i závazky náleží do společného jmění dlužnice a jejího manžela, bude přitom třeba, aby insolvenční soud přezkoumal splnění zákonem stanovených podmínek pro povolení oddlužení společně u obou manželů), nebo nepatrným konkursem, je odvolací soud přesvědčen o tom, že soud prvního stupně nepochybil, když i dlužnici uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Protože však žádný ze způsobů řešení úpadku přicházejících v daném případě v úvahu nebude s přihlédnutím k počtu věřitelů a rozsahu jejího majetku vyžadovat v prvotní fázi insolvenčního řízení vynaložení nijak značných výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce, je odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že přiměřenou je v daném případě záloha ve výši 3.000,-Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 3 občanského soudního řádu a napadené usnesení v tomto smyslu změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 4.ledna 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová