2 VSPH 910/2012-A-44
MSPH 59 INS 3874/2012 2 VSPH 910/2012-A-44

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a ze soudc JUDr. Františka Kuery a JUDr. Ji ího Goldsteina ve vČci dlužníka Vawa Investment, s.r.o., sídlem KonČvova 118/1728, Praha 3, zahájené na návrh Reticulum Power, a.s., sídlem Sokolovská 394/17, Praha 8, zast. advokátem Mgr. Markem Prchlíkem, sídlem Nad Šárkou 1205/70, Praha 6, o odvolání navrhovatele proti usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 59 INS 3874/2012-A-19 ze dne 22. kvČtna 2012

takto:

Usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 59 INS 3874/2012-A-19 ze dne 22. kvČtna 2012 se z r u š u j e a vČc se vrací tomuto soudu k dalšímu ízení.

Od vodnČní:

MČstský soud v Praze usnesením .j. MSPH 59 INS 3874/2012-A-19 ze dne 22.5.2012 zamítl insolvenní návrh, jímž se Reticulum Power, a.s. (dále jen navrhovatel) domáhala vydání rozhodnutí o zjištČní úpadku Vawa Investment, s.r.o. (dále jen dlužník) a prohlášení konkursu na její majetek, a rozhodl o tom, že žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad ízení.

V od vodnČní usnesení soud uvedl, že se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka insolvenním návrhem podaným dne 20.2.2012 s tím, že v i nČmu má pohledávku ve výši 1.796.710,48 K. Pohledávku postoupila ke dni 6.6.2011 navrhovateli Raiffeisenbank, a.s., která podle smlouvy ze dne 23.2.2007 poskytla dlužníkovi úvČr ve výši 3.605.300,-K, a protože se dlužník dostal do prodlení s úhradou splátek, stal se jeho závazek ke dni 18.10.2010 splatným a Raiffeisenbank, a.s. ho vyzvala, aby do 25.10.2010 vrátil všechny prost edky poskytnuté podle smlouvy o úvČru vetnČ p íslušenství. Polovinu pohledávky vetnČ p íslušenství postoupil navrhovatel dne 14.6.2011 Tanvaldské rekreaní, s.r.o., sídlem Palackého 433, Tanvald.

Insolvenní návrh byl dlužníkovi doruen dne 4.3.2012, usnesení s výzvou k vyjád ení k návrhu a k p edložení seznam majetku, závazk a zamČstnanc mu bylo dorueno dne 8.3.2012 a p edvolání k jednání dne 20.4.2012. Dlužník, jemu byly písemnosti dorueny do datové schránky, se k insolvennímu návrhu nevyjád il a k jednání se nedostavil.

Tanvaldská rekreaní, s.r.o., již navrhovatel oznail jako dalšího vČ itele dlužníka s tím, že jí postoupil ást své pohledávky, na písemný dotaz soudu nereagovala a žádnou pohledávku do ízení nep ihlásila. K jednání se bez omluvy nedostavil ani navrhovatel, ani dlužník. Protože do insolvenního ízení p ihlásil svou pohledávku pouze navrhovatel, dospČl soud k závČru, že navrhovatel neosvČdil, že je dlužník v úpadku, nebo nebyla prokázána pluralita vČ itel . Insolvenní návrh proto podle ust. § 143 odst. 2 insolvenního zákona zamítl a o nákladech ízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 obanského soudního ádu s p ihlédnutím k tomu, že dlužník sice mČl v ízení plný úspČch, ale žádné náklady v nČm nevynaložil.

Proti tomuto usnesení MČstského soudu v Praze se navrhovatel, jak zjistil odvolací soud v ízení vedeném pod sp. zn. MSPH 59 INS 3874/2012, 3 VSPH 1559/2012, vas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zmČnil tak, že sám rozhodne o zjištČní úpadku dlužníka. V odvolání tvrdil, že v ízení p ed soudem prvního stupnČ bylo doloženo, že dalším vČ itelem dlužníka je Tanvaldská rekreaní, s.r.o., která v i nČmu má splatnou pohledávku ve výši 1.642.064,99 K ze stejného titulu jako je pohledávka navrhovatele. Soudu prvního stupnČ s poukazem na stanovisko Nejvyššího soudu ýR sp. zn. Cpjn 19/98 vytkl, že pochybil, když toliko konstatoval, že Tanvaldská rekreaní, s.r.o. neodpovČdČla na jeho dotaz, zda má v i dlužníkovi splatnou pohledávku, a zd raznil, že tento vČ itel již svou pohledávku do insolvenního ízení p ihlásil. Podle názoru navrhovatele mČl insolvenní soud naopak akcentovat, že dlužník nereagoval na jeho výzvy k vyjád ení k insolvennímu návrhu a k p edložení seznam a že se nedostavil k jednání p ed soudem, a mČl proto ve smyslu ust. § 133 odst. 1 insolvenního zákona insolvennímu návrhu vyhovČt, nebo mu nikdo neodporoval.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k následujícím zjištČním a závČr m:

Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více vČ itel , b) penČžité závazky po dobu delší 30 dn po lh tČ splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost), podle ust. § 3 odst. 2 téhož zákona se má za to, že dlužník není schopen plnit své penČžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné ásti svých penČžitých závazk , nebo b) je neplní po dobu delší 3 mČsíc po lh tČ splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení nČkteré ze splatných penČžitých pohledávek v i dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost p edložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenní soud. Podle ust. § 3 odst. 3 téhož zákona je dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, v úpadku i tehdy, je-li p edlužen. O p edlužení jde tehdy, má-li dlužník více vČ itel a souhrn jeho závazk p evyšuje hodnotu jeho majetku.

Podle ust. § 143 odst. 2 insolvenního zákona zamítne insolvenní soud insolvenní návrh podaný vČ itelem, jestliže nebylo osvČdeno, že insolvenní navrhovatel a alespo jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla p evedena nČkterá z pohledávek insolvenního navrhovatele proti dlužníku nebo její ást v dobČ 6 mČsíc p ed podáním insolvenního návrhu nebo po zahájení insolvenního ízení.

Podle ust. § 86 insolvenního zákona je insolvenní soud povinen provést v insolvenním ízení i jiné d kazy pot ebné k osvČdení dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku, než byly úastníky navrhovány.

Ze spisu odvolací soud ovČ il, že navrhovatel skutenČ oznail jako dalšího vČ itele dlužníka Tanvaldskou rekreaní, s.r.o., jíž dne 14.6.2011 postoupil ást pohledávky, z níž dovozoval své oprávnČní podat insolvenní návrh. Na dotaz soudu, zda je vČ itelem dlužníka, jenž jí byl doruen do datové schránky dne 28.2.2012, Tanvaldská rekreaní, s.r.o. nereagovala. Dle názoru odvolacího soudu insolvenní soud pochybil, když za této situace v rozporu se stanoviskem Nejvyššího soudu ýR sp. zn. Cpjn 19/98, jež se sice vztahovalo k zákonu o konkursu a vyrovnání, jež se však i vzhledem k dikci ust. § 86 insolvenního zákona tím spíše uplatní p i výkladu insolvenního zákona, a na nČž p iléhavČ poukázal navrhovatel, bez dalšího rozhodl o zamítnutí insolvenního návrhu. V ízení p ed soudem prvního stupnČ tedy došlo k zmatenostní vadČ vyluující p ezkoumání správnosti napadeného usnesení v odvolacím ízení.

Na základČ tČchto zjištČní a veden názory vyjád enými shora shledal odvolací soud odvolání navrhovatele d vodným a napadené usnesení podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) obanského soudního ádu zrušil a vČc vrátil soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení.

Pro úplnost považoval odvolací soud za nutné zmínit, že dle obsahu spisu p ihlásila Tanvaldská rekreaní, s.r.o. dne 28.5.2012 pohledávku tvrzenou navrhovatelem do insolvenního ízení.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou mČsíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím MČstského soudu v Praze.

V Praze dne 14. srpna 2013

JUDr. Ji í K a r e t a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva