2 VSPH 898/2012-P2-8
KSHK 40 INS 19887/2011 2 VSPH 898/2012-P2-8

USNESENÍ

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve Věci dlužníků Pavla Černého a Olgy Černé, obou bytem Nádražní 255, Jaroměř, o odvolání PROFI CREDIT Czech, a.s., sídlem Jindřišská 24/941, Praha 1, proti usnesení Kraj ského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 19887/2011-P2-3 ze dne 11.května 2012 takto:

Usnesení Krajského soudu V Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 19887/2011-P2-3 ze dne 11.května 2012 se zrušuje a Věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodněnü

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 40 INS 19887/2011-P2-3 ze dne 11.5.2012 zastavil řízení o duplicitně přihlášené pohledávce věřitele PROFI CREDIT Czech, a.s. (dále též jen odvolatel).

V odůvodnění soud uvedl, že usnesením č.j. KSHK 40 INS 19887/2011-A-7 ze dne 18.4.2012 spojil řízení Olgy Černé a Pavla Černého (dále jen dlužnice a dlužník, popř. dlužníci) ke společnému projednání, usnesením č.j. KSHK 40 INS 19887/2011-A-10 ze dne 26.4.2012 zjistil úpadek dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil Českou insolvenční, v.o.s. (dále jen správce). Přihláškou došlou dne 4.5.2012 přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku v celkové Výši 239.865,-Kč atéhož dne přihlásil shodnou pohledávku ve Výši 239.865,-Kč duplicitně do insolvenčního řízení dlužnice. Z obsahu obou přihlášek je zřejmé, že odvolatel uplatnil dvěma přihláškami jednu pohledávku, která je společným závazkem obou dlužníků, tedy duplicitně. Adekvátní formou uplatnění takové pohledávky do společného insolvenčního řízení je dle názoru insolvenčního soudu v případě oddlužení jediná přihláška pohledávky směřující vůči oběma solidárně zavázaným manželům. Vzhledem ke skutečnosti, že dvojím přezkoumáním (zjištěním) téže pohledávky by došlo ke zvýhodnění věřitele, který pohledávku duplicitně uplatňuje, rozhodl soud podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona ve spojení s ust. § 103, 83 a 104 odst. 1 o.s.ř. tak, že řízení o duplicitně přihlášené pohledávce odvolatele zastavil.

Proti tomuto usnesení se odvolatel Včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval zejména tím, že důvodem přihlášení pohledávky za oběma dlužníky je jejich společná odpovědnost založená tím, že oba podepsali smlouvu o revolvingovém úvěru, každý Však v jiném postavení. Proto jsou závazky dlužníka a spoludlužníka závazky společnými a nerozdílnými. Skutečnost, že úpadek dlužníků je řešen v rámci jediného insolvenčního řízení, ještě neznamená, že by věřitel do tohoto insolvenčního řízení nemohl přihlásit své pohledávky samostatně za každým z manželů, jestliže se jejich odpovědnost za úhradu této pohledávky nevyvozuje ze společného jmění manželů, ale ze samostatných právních úkonů každého z nich. Odvolatel navíc nemůže dopředu Vědět, zda soud řízení opět nerozdělí a zda oběma manželům bude schváleno oddlužení. Proto nelze v žádném případě dospět k závěru, že by soud měl řízení o duplicitní pohledávce zastavit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

V daném případě odvolací soud ze spisu ověřil, že do insolvenčního řízení vedeného společně na oba dlužníky přihlásil odvolatel přihláškou došlou soudu prvního stupně dne 7.5.2012 (P2-1) pohledávky v celkové Výši 239.865,-Kč sestávající z nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky dle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100039457 ve Výši 200.553,-Kč, ze 6% směnečného úroku p.a. a z náhrady nákladů rozhodčího řízení v celkové Výši 39.312,-Kč za dlužníkem. Do téhož insolvenčního řízení přihlásil další přihláškou ze dne 3.5.2012 (P2-2) stejné pohledávky za dlužnicí jako avalistkou směnky podepsané jej ím manželem.

Odvolací soud při posouzení odvolání vyšel jednak z právních závěrů vyjádřených vusnesení zdejšího soudu sp.zn. 57 ICm 455/2010, 2 VSPH 14/2010, KSLB 57 INS 2163/2010 ze dne 3.2.2011, podle něhož je adekvátní formou uplatnění pohledávky odpovídající společnému závazku manželů do insolvenčního řízení v případě navrhovaného oddlužení zpravidla jen jediná přihláška pohledávky směřující proti oběma solidárně zavázaným manželům, přičemž podmínka dosažitelnosti oddlužení obsažená v ust. § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona je v případě oddlužení společných závazků manželů ve společném řízení splněna, pokud hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, nebude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Dále vyšel z právních závěrů vyjádřených v usnesení téhož soudu sp.zn. KSUL 43 INS 7135/2009, 2 VSPH 76/2010 ze dne 1.4.2010, z něhož vyplývá, že zjištěné závazky v průběhu insolvenčního řízení jsou společnými závazky dlužníka a jeho manželky, jež spolupodepsala návrh na povolení oddlužení, a jejich úhradou z majetku náležejícího do společného jmění manželů v rámci schváleného oddlužení dojde k jejich snížení, resp. zániku i ve vztahu k manželce dlužníka.

Podle právních závěrů vyjádřených v usnesení téhož soudu sp.zn. 77 ICm 685/2010, 102 VSPH 109/2011, KSUL 77 INS 2908/2010 ze dne 26.10.2011 znamená okolnost, že pohledávka byla zjištěna ve společném řízení vedeném vůči oběma manželům současně, že by se (logicky) považovala za zjištěnou vůči každému z nich rovněž v případě, že by došlo k zániku společného jmění manželů v důsledku zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na majetek každého z nich.

Z právních závěrů vyjádřených v usnesení téhož soudu č.j. KSPH 40 INS 10341/2010, 3 VSPH 325/2011-B-16 ze dne 19.4.2011 je pak zřejmé, že má-li jít o oddlužení plněním splátkového kalendáře, schválí insolvenční soud oběma dlužníkům-manželům jediný společný splátkový kalendář. Do něj je třeba zahrnout nezajištěné závazky obou dlužníků, a to zvlášt a) skupinu společných závazků obou manželů, tedy těch, z nichž jsou zavázáni oba a které lze zásadně uspokojit z jejich veškerého společného ivýlučného majetku, b) skupinu individuálních závazků manželů (závazků vzniklých jen jednomu z nich za trvání manželství, náležejících dle ust. § 143 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku do společného jmění manželů, anebo výlučných závazků jednoho z manželů nespadajících do společného jmění), které jsou uspokojitelné z téhož zdroje jako závazky společné, s Výjimkou výlučných



(dle ust.§ 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku do společného jmění manželů nespadajících) peněžních přínosů druhého z manželů, který sám není k úhradě zavázán, ledaže tento manžel s použitím svých výlučných příjmů na úhradu všech závazků podléhajících oddlužení výslovně souhlasil. Proto přihlášené pohledávky za dlužníky-manžely musejí být společně přezkoumány i s uvedeným rozlišením, tedy Včetně jejich případného spoludlužnictví.

V souladu s těmito rozhodnutími má odvolací soud zato, že obě přihlášené pohledávky mají jiný právní důvod a že každá směřuje za jiným z dlužníků, a proto je nelze považovat za totožné (duplicitní), když pohledávka uplatněná odvolatelem vůči dlužníkovi vyplývá z jeho postavení co směnečného dlužníka a pohledávka uplatněná odvolatelem vůči dlužnici (shodou okolností manželky dlužníka) vyplývá z jejího postavení jako směnečného rukojmí.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud prvního stupně pochybil, když řízení o druhé (zdánlivě duplicitní) přihlášené pohledávce směřující proti dlužnici zastavil, ačkoliv správně měla být i tato pohledávka zařazena na pořad přezkumného jednání a přezkoumána, ovšem s tím, že do splátkového kalendáře postihujícího společné jmění dlužníků je bylo lze zařadit toliko jako pohledávku jedinou, nebot dlužníci (jako manželé) mají vůči odvolateli povinnost uhradit mu směnečný peníz s příslušenstvím společně a nerozdílně, přitom lhostejno, zda ze stejného nebo každý z jiného právního důvodu.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným a podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Kraj ského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 25.března 2013

JUDr. Jiří Kareta,v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová