2 VSPH 895/2016-B-105
KSLB 57 INS 21923/2012 2 VSPH 895/2016-B-105

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivany Mlejnkové a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky v insolvenčním řízení dlužníka AUTO M PLUS, s.r.o. se sídlem Vratislavická 1012, 460 06 Liberec 6, IČO 25021265, zast. JUDr. Josefem Heydukem, advokátem se sídlem Májová 1150/32, 350 02 Cheb, do něhož vstoupilo státní zastupitelství, o odvolání VJV INSOLVENCE, v.o.s. se sídlem Révová 3, 100 00 Praha 10, IČO 24318400, zast. Mgr. Hubertem Müllerem, advokátem se sídlem Pražská 3546/46, 669 02 Znojmo, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem- pobočky v Liberci, č.j. KSLB 57 INS 21923/2012-B-82 ze dne 10. března 2016,

takto:

I. Odvolání proti bodu I. výroku usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 21923/2012-B-82 ze dne 10. března 2016 se odmítá.

II. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci č.j. KSLB 57 INS 21923/2012-B-82 ze dne 10. března 2016 se v bodě II. výroku m ě n í tak, že se odvolanému insolvenčnímu správci VJV INSOLVENCE, v.o.s. pořádková pokuta neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci v insolvenčním řízení dlužníka AUTO M PLUS, s.r.o. (dále jen dlužník ) usnesením č.j. KSLB 57 INS 21923/2012-B-82 ze dne 10.3.2016 v bodě I. výroku opakovaně uložil odvolanému insolvenčnímu správci VJV INSOLVENCE, v.o.s. (dále jen odvolatel ), aby bezodkladně, nejpozději do 3 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předal veškeré doklady související s výkonem jeho funkce insolvenčního správce nově ustanovenému insolvenčnímu správci Mgr. Pavlu Schollemu (dále jen nový insolvenční správce nebo nový správce ). V bodě II. výroku odvolateli uložil, aby do 15 dnů od právní moci usnesení zaplatil pořádkovou pokutu ve výši 40.000,-Kč. isir.justi ce.cz

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. KSLB 57 INS 21923/2012-B-79 ze dne 26.1.2016 odvolatele odvolal z funkce insolvenčního správce a ustanovil nového insolvenčního správce. Současně odvolateli uložil povinnost informovat nového správce o své dosavadní činnosti a předat mu všechny doklady související s výkonem funkce. Podáním doručeným soudu dne 3.3.2016 nový správce soudu sdělil, že odvolatel zastoupený zaměstnankyní Ing. Jaroslavou Dlabolovou neposkytuje zákonem stanovenou součinnost a potřebné doklady bezdůvodně odmítá vydat. Připojil záznam e-mailové komunikace, v níž Ing. Jaroslava Dlabolová výslovně uvedla, že výše uvedené usnesení jí neukládá povinnost k předání dokladů a že nedisponuje žádným titulem, který by ji k předání jakýchkoliv dokladů za odvolatele opravňoval.

Soud prvního stupně shledal, že postup odvolatele, resp. za něj jednající Ing. Jaroslavy Dlabolové, je zcela svévolný. Jmenovaná nejenže neplní povinnost stanovenou zákonem (§ 31 odst. 6 insolvenčního zákona-dále jen IZ ), ale současně odmítá respektovat jasný příkaz soudu, kterým tuto zákonnou povinnost promítnul do bodu III. výroku usnesení ze dne 26.1.2016 (B-79). Splnění dané povinnosti je zcela zásadní pro zajištění dalšího řádného průběhu insolvenčního řízení, neboť bez předání dokladů nemůže nově ustanovený správce vykonávat základní úkony směřující ke správě majetkové podstaty dlužníka. Nadto se podle názoru soudu vzhledem k důvodům, pro které byl odvolatel z funkce insolvenčního správce odvolán, lze obávat, že z jeho strany jde o účelovou snahu bránit novému správci v prověření jeho činnosti.

Za této situace soud prvního stupně v rámci své dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ) odvolateli opětovně uložil, aby doklady vztahující se k výkonu jeho funkce novému insolvenčnímu správci předal (bod I. výroku napadeného usnesení). Protože odvolatel neuposlechl předchozí výzvy soudu ke splnění dané povinnosti ani nesdělil, jaké překážky mu v tom brání, v bodě II. výroku napadeného usnesení mu soud uložil pořádkovou pokutu dle § 81 odst. 2 IZ s tím, že podle toto ustanovení lze za nesplnění zákonem nebo soudem uložené povinnosti sankcionovat jak stávajícího insolvenčního, tak i odvolaného správce, jestliže jde o povinnost vyplývající z jeho předchozí funkce insolvenčního správce. Protože soud shledal, že porušení povinnosti odvolatele zásadním způsobem brání pokračování v insolvenčním řízení a ohrožuje naplnění jeho účelu, považoval za přiměřené uložit odvolateli pořádkovou pokutu v citelnější výši 40.000,-Kč.

Pro úplnost soud prvního stupně dodal, že na základě usnesení ze dne 26.1.2016 (B-79), jakož i napadeného usnesení, která jsou exekučním titulem, se nový insolvenční správce-bude-li to nezbytné-může domáhat nařízení výkonu těchto rozhodnutí, a to např. formou odebrání věci ve smyslu § 345 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), při splnění podmínek dle § 21 zákona o Policii České republiky pak též za policejní asistence. Soud přitom ponechá na úvaze státního zastupitelství, které do daného insolvenčního řízení vstoupilo, zda na základě zjištěných skutečností zahájí úkony trestního řízení směřující k prošetření, zda ze strany odvolatele, případně jeho zaměstnankyně Ing. Jaroslavy Dlabolové, nesplnění jeho povinnosti naplňuje znaky trestného činu.

Proti tomuto usnesení podal odvolatel včasné odvolání s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil. Namítal, že soud prvního stupně při vydání napadeného usnesení pominul rozhodné skutečnosti, které jsou mu známy, a sice že na jeho pověřenou společnici Ing. Vladimíru Jechovou Vápeníkovou (dále též jen ohlášená společnice ), která je jeho statutárním orgánem, je uvalena vazba, v důsledku čehož nemá přístup k elektronickým komunikačním prostředkům a není schopna reagovat dle své vůle na korespondenci, procesní lhůty a fyzicky nakládat se spisy nebo ukládat jiným osobám pokyny. Vazebně stíhaná osoba pro tuto objektivní překážku nemůže vykonávat běžné činnosti z titulu statutárního orgánu a insolvenčního správce, resp. odvolaného správce. Soud tak odvolateli uložil povinnosti, které není možné realizovat, a doručuje mu prostřednictvím insolvenčního rejstříku a jeho datové schránky, ačkoli správně by mu měl doručovat též do příslušné vazební věznice, která je aktuální adresou pro doručení statutárnímu orgánu odvolatele. V té souvislosti poukázal na § 464 o.s.ř. (zřejmě míněn § 46a o.s.ř.), podle kterého se adresátu doručuje na adresu pro doručování, ale lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na kterém bude zastižen. Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování. Soud prvního stupně však přistoupil k ukládání povinností a pokuty, místo aby vzhledem k faktické situace odvolatele postupoval způsobem určeným v § 46c o.s.ř. pro situaci, kdy účastníku nebo jeho zástupci není možné doručovat písemnosti bez obtíží nebo průtahů.

Odvolatel dále soudu prvního stupně vytknul, že bez jakékoli opory označil za jeho zaměstnankyni Ing. Jaroslavu Dlabolovou a přičítal jí neplnění povinností odvolatele, ačkoli jmenovaná není jeho zaměstnankyní a odvolatel nikdy nic takového soudu netvrdil. Proto byla zcela případná námitka Ing. Dlabolové, že není žádného právního titulu, který by ji opravňoval k předávání dokumentů odvolatele souvisejících s výkonem jeho funkce insolvenčního správce.

Odvolatel uzavřel, že pokud mu soud prvního stupně v bodě II. výroku usnesení ze dne 26.1.20116 (B-79) uložil bezodkladné předání dokladů, ačkoli věděl, že jeho ohlášená společnice je ve vazbě, šlo o úkol objektivně nerealizovatelný, jehož nesplnění proto nelze kvalifikovat jako porušení soudem uložené povinnosti. Odvolatel objektivně nemá možnost osobně zajistit řádné předání spisu a jedině k jeho tíži by šlo jakékoli pochybení třetí osoby při plnění této jeho povinnosti. Současně se vzhledem k výše uvedenému domnívá, že mu uvedené usnesení, ani napadené rozhodnutí nikdy nebylo řádně doručeno a nemůže tedy způsobovat zamýšlené účinky. V tom směru považuje odvolatel za irelevantní zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, neboť vazebně stíhaná ohlášená společnice nemůže ovlivnit, kdy se o zveřejněném rozhodnutí dozví.

Krajské státní zastupitelství Ústí nad Labem, pobočka v Liberci (dále jen státní zastupitelství ) v písemném vyjádření k odvolání uvedlo, že považuje za správný postup soudu prvního stupně, který odvolateli doručoval písemnosti do jeho datové schránky a tedy v souladu s § 45 odst. 2 o.s.ř., když odvolatel je právnickou osobou a má zpřístupněnou datovou schránku dle § 17 zákona č. 300/2008 Sb. Státnímu zastupitelství není známo, zda odvolatel ve smyslu § 46a odst. 2 o.s.ř. soud žádal, aby mu doručoval na jinou adresu či elektronickou adresu (která by se tak stala adresou pro doručování), či zda podle § 46a odst. 3 o.s.ř. bez zbytečného odkladu soudu sdělil změny skutečností významných pro doručování, což by způsobilo neúčinnost doručení, pokud by soud nadále doručoval do datové schránky odvolatele.

Jakkoli soud věděl o vzetí do vazby ohlášené společnice odvolatele a mohl tedy usnesení ze dne 26.1.20116 (B-79) doručit podle § 46a odst. 1 o.s.ř., podstatná je skutečnost, že datová schránka odvolatele igfiinz byla aktivní a podle § 46 odst. 1 o.s.ř. byla adresou pro doručování. Odvolatel je obchodní korporací a lze důvodně předpokládat, že má zaměstnance zpracovávající jeho administrativu insolvenčního správce, kteří jsou proto způsobilí předání těchto dokladů zajistit. Státní zastupitelství proto odvolatelovy námitky stran závad (neúčinnosti) doručení nepovažuje za důvodné a naopak pokládá za správný závěr soudu, že písemnost mu byla doručena fikcí desátým dnem ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí v jeho datové schránce. K bodu II. výroku, jímž byla odvolateli uložena pořádková pokuta, státní zastupitelství uvedlo, že následná korespondence zveřejněná v insolvenčním rejstříku pod B-84 a B-85 vyvrací závěr, že by Ing. Dlabolová byla zaměstnankyní odvolatele či za něj vystupovala na základě plné moci či pověření. Vzhledem k výkonu vazby ohlášené společnice odvolatele a faktické nemožnosti realizovat předání jím držených dokladů dokladů novému insolvenčnímu správci považuje uložení pořádkové pokuty bez předchozího náležitého ověření poměrů odvolatele za předčasné.

Na to odvolatel v replice k vyjádření státního zastupitelství namítnul, že jakkoli jeho datová schránka byla aktivní, v důsledku vzetí do vazby jeho ohlášená společnice -jediná osoba oprávněná za odvolatele jednat co jeho statutární orgán-ztratila přístup ke vstupu do datové schránky a z povahy věci se nemohla předem na tuto situaci předem připravit a zajistit jiné osobě přístup k datové schránce; žádný právní předpis takovou povinnost neukládá, a z vazby tak již učinit nemohla. Soud pak místo aby vzal v úvahu tyto objektivní skutečnosti a postupoval při doručování dle výše citovaných ustanovení o.s.ř., bezdůvodně (mylně) předpokládal existenci zaměstnanců odvolatele a tomu přizpůsobil své kroky. Odvolatel tudíž neměl žádnou možnost reagovat ve lhůtě a uplatnit svá procesní práva.

Z obsahu odvolání plyne, že jím odvolatel brojí proti napadenému usnesení v rozsahu obou bodů jeho výroku, přestože v tomto usnesení byl soudem prvního stupně poučen, že proti rozhodnutí pod bodem I. výroku není odvolání přípustné dle § 91 IZ.

Podle § 31 odst. 6 IZ odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady souvisící s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká.

Podle § 11 IZ rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení (odst. 1). Insolvenční soud je oprávněn vyžadovat od insolvenčního správce zprávy a vysvětlení o jeho postupu, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Je oprávněn dávat insolvenčnímu správci pokyny a uložit mu, aby si vyžádal k určitým otázkám stanovisko věřitelského výboru (odst. 2).

Podle § 91 IZ není proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

V bodě I. výroku napadeného usnesení soud prvního stupně odvolateli jakožto odvolanému insolvenčnímu správci opětovně uložil, aby veškeré doklady související s výkonem jeho funkce insolvenčního správce bezodkladně, nejpozději do 3 dnů od doručení usnesení předal novému insolvenčnímu správci, což mu uložil již usnesením č.j. KSLB 57 INS 21923/2012-B-79 ze dne 26.1.2016, kterým odvolatele z funkce insolvenčního správce odvolal a ustanovil správce nového.

Rozhodnutím pod bodem I. výroku napadeného usnesení tedy soud prvního stupně v rámci své dohlédací činnosti-postupem dle § 11 IZ-znovu odvolatele vybídnul ke splnění jeho zákonné povinnosti vyplývající z ustanovení § 31 odst. 6 ZKV. Proti takovému rozhodnutí podle § 91 IZ není odvolání přípustné, jak soud odvolatele správně poučil.

Proto Vrchní soud v Praze odvolatelovo nepřípustné odvolání směřující proti bodu I. výroku napadeného usnesení podle § 218 písm. c) občanského soudního řádu odmítl (bod I. výroku tohoto usnesení).

Odvolání odvolatele proti bodu II. výroku napadeného usnesení, jímž mu soud prvního stupně uložil pořádkovou pokutu, je přípustné i včasné, a proto Vrchní soud v Praze v tomto rozsahu napadené usnesení, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 53 o.s.ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč (odst. 1). Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena (odst. 2) Pořádkové pokuty připadají státu. Pro vymáhání pořádkové pokuty se uplatní postup stanovený daňovým řádem (odst. 3).

Podle § 81 odst. 2 IZ může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v daném insolvenčním řízení odvolatel -veřejná obchodní společnost-vykonával funkci insolvenčního správce prostřednictvím své jediné ohlášené společnice Ing. Vladimíry Jechové Vápeníkové, která ale byla 18.1.2016 vzata do vazby a byla jí pozastavena činnost insolvenčního správce. Proto soud prvního stupně výše uvedeným usnesením ze dne 26.1.2016 (B-79) odvolatele podle § 31 odst. 3 IZ odvolal z funkce insolvenčního správce a ustanovil správce nového (body I. a II. výroku), přičemž současně odvolateli uložil splnění příslušných zákonných povinností, tj. aby dle § 31 odst. 6 IZ nového správce bezodkladně informoval o své dosavadní činnosti a předal mu všechny doklady související s výkonem jeho funkce (bod III. výroku) a aby do 1 měsíce podal soudu zprávu o své činnosti s vyúčtováním své odměny, hotových výdajů a nákladů vzniklých v souvislosti se správou a udržováním majetku dle § 29 odst. 4 IZ (bod IV. výroku).

Toto usnesení, stejně jako následné napadené usnesení bylo odvolateli řádně doručeno, když obě usnesení byla vedle jejich doručení vyhláškou (zveřejněním v insolvenčním rejstříku dle § 71 odst. 1 a 2 IZ) odvolateli doručena v souladu s § 74 odst. 2 a § 75 odst. 1 a 2 IZ zvláštním způsobem, a to do datové schránky odvolatele.

Význam zvláštního způsobu doručení písemnosti nespočívá v průkazu jejího doručení adresátu, neboť tím je vždy zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku (doručení vyhláškou), nýbrž v tom, že doručení zvláštním způsobem zakládá pro adresáta počátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, pokud je běh této lhůty s doručením písemnosti spojen.

Doručování písemností insolvenčnímu správci v rámci insolvenčního řízení se řídí speciální úpravou provedenou v § 77 a § 78 IZ. Ohledně insolvenčního správce, který je veřejnou obchodní společností, se užije ustanovení § 77 IZ podle kterého písemnost určenou insolvenčnímu správci doručuje insolvenční soud do datové schránky insolvenčního správce. Není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, předá insolvenční soud písemnost doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho sídla zapsanou v seznamu insolvenčních správců. Jestliže insolvenční správce o to požádá, insolvenční soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou sdělil insolvenčnímu soudu. Na jinou adresu nebo elektronickou adresu lze doručovat jen tehdy, nelze-li doručovat do datové schránky (odst. 1). Písemnost určenou insolvenčnímu správci včetně písemnosti doručované do vlastních rukou mohou přijmout také jeho zaměstnanci, jakož i jiné fyzické osoby, které k tomu insolvenční správce zmocnil (odst. 2).

Obdobně i ust. § 45 o.s.ř. předepisuje, že se písemnost, která nebyla doručena při jednání nebo jiném soudním úkonu, doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky; není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručí ji soud na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu (odst. 2). Nelze-li písemnost doručit ani podle odstavce 2, předseda senátu nařídí její doručení prostřednictvím doručujícího orgánu nebo účastníka řízení či jeho zástupce (odst. 3).

Není tedy pochyb o tom, že soud prvního stupně odvolateli, který nezadal jinou adresu pro doručování, obě usnesení správně doručoval zvlášť prostřednictvím jeho zřízené datové schránky igfiinz , která byla v době obou doručení aktivní. Nebylo žádného právního důvodu k tomu, aby soud-jak odvolatel dovozuje-doručoval usnesení jeho ohlášené společnici (do vazební věznice ve smyslu § 46b písm. c/ o.s.ř.), když adresátem usnesení nebyla tato společnice, nýbrž odvolatel-veřejná obchodní společnost.

Usnesení ze dne 26.1.2016 (B-79) bylo dodáno do datové schránky odvolatele dne 27.1.2016, a protože se v následujících 10 dnech do této datové schránky nepřihlásila k tomu oprávněná osoba, podle § 17 odst. 3 a 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, uplynutím posledního dne uvedené lhůty, který připadnul (ve smyslu § 57 odst. 1 a 2 o.s.ř.) na pondělí 8.2.2016, nastala fikce doručení předmětného usnesení (tímto dnem se považuje za doručené). Jelikož odvolatel proti bodu I. výroku tohoto usnesení-rozhodnutí o jeho odvolání z funkce-nepodal v zákonné patnáctidenní lhůtě odvolání (§ 204 o.s.ř.), marným uplynutím této lhůty rozhodnutí nabylo právní moci dne 23.2.2016.

Nový insolvenční správce pak podáním ze dne 3.3.2016 (B-81) soud informoval, že nemůže ve věci dále postupovat (a připravit návrh na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli), neboť odvolatel mu dosud nepředal doklady související s výkonem jeho funkce dle § 31 odst. 6 IZ (byl v tom směru pracovnicí kanceláře odvolatele odkázán na Ing. Jaroslavu Dlabolovou, která ale sdělila, že předmětné doklady nepředá, resp. předat nemůže, jak plyne z připojené e-mailové korespondence). Soud prvního stupně vyhodnotil tuto informaci nového správce tak, že mu odvolatel-prostřednictvím příslušné své zaměstnankyně Ing. Dlabolové-odmítá poskytnout součinnost (předat doklady), jak mu bylo uloženo současně s jeho odvoláním z funkce v bodě III. výroku usnesení ze dne 26.1.2016 (B-79), a pro tento delikt uložil odvolateli dle § 81 odst. 2 IZ pořádkovou pokutu ve výši 40.000,-Kč pod bodem II. výroku napadeného usnesení (jež bylo dodáno do datové schránky odvolatele dne 10.3.2016 a účinky jeho doručení nastaly opět fikcí, dnem 21.3.2016).

Nelze však přehlédnout, že v době odvolání odvolatele z funkce insolvenčního správce jediná jeho ohlášená společnice, jejímž prostřednictvím tuto funkci vykonával a která tudíž měla v držení veškeré doklady s tím související, byla ve vazbě. Za takové situace jednak bylo nutno předpokládat, že se o předmětném usnesení soudu dozví až s jistou prodlevou, již nemůže ovlivnit, a současně bylo zjevné, že po dobu trvání své vazby nemůže osobně splnit povinnosti odvolaného správce dle § 31 odst. 6 IZ, tedy poskytnout novému správci informace o své činnosti a předat mu příslušnou spisovou materii. Předání dokladů tak ohlášená společnice odvolatele mohla zajistit jen prostřednictvím třetí soby, již by tím pověřila, nicméně k tomu objektivně vzato-při trvající vazbě-bylo zapotřebí jistého času. Soud prvního stupně při uložení pořádkové pokuty odvolateli vycházel z toho, že nesplnění jeho povinnosti předat funkci novému správci není důsledkem jeho objektivní neschopnosti tak učinit, nýbrž že tak-možná záměrně-učinit nehodlá, neboť-jak vyrozuměl z informace nového správce ze 3.3.2016-příslušná zaměstnankyně odvolatele Ing. Dlabolová potřebné doklady bezdůvodně odmítá vydat.

Tento úsudek soudu, který zjevně byl pro jeho rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty klíčový, se však posléze ukázal jako neopodstatněný. Následně totiž (viz dokumenty B-84 a B-85) vyšlo najevo, že Ing. Dlabolová není zaměstnankyní odvolatele, nýbrž je insolvenční správkyní sídlící na stejné adrese jako odvolatel, která nebyla odvolatelem-jeho ohlášenou společnicí-k předání dokladů novému správci před vydáním napadeného usnesení pověřena. K tomu ale vzápětí došlo, když podle zprávy nového správce ze dne 30.3.2016 (B-89) tento v sídle odvolatele dne 17.3.2016 jednal s Ing. Dlabolovou, která mu za odvolatele poskytla nezbytnou součinnost-podala informace o stavu insolvenčního řízení a následně mu zaslala podklady potřebné pro návrhy na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, které správce soudu obratem předložil (B-97 a B-88). Ing. Dlabolová novému správci avizovala, že od poloviny dubna 2016 by měla odpadnout překážka, pro kterou nebylo doposud možné jednat přímo s odvolatelem, jeho ohlášenou společnicí, a že pak mu budou předány i ostatní doklady související s výkonem odvolatelovy funkce. Z následné odvolatelovy zprávy o jeho dosavadní činnosti (B-101) podané dne 5.5.2016 jeho ohlášenou společnicí vyšlo najevo, že skončila její tříměsíční vazba. Ohlášená společnice soud informovala, že její vazba měla dopad do téměř 300 běžících insolvenčních případů odvolatele, který se nyní musí vypořádat s insolvenčními věcmi, v nichž byl odvolán z funkce, i s věcmi, které přebírá zpět od ustanovených zástupců. V předložené zprávě ve smyslu výše uvedeného poukázala na důvody, pro které zatím nemohla novému správci poskytnout za odvolatele úplnou součinnost, již tak alespoň v základním nutném rozsahu zajistila prostřednictvím svých kolegů, a ujistila, že o úplném předání funkce a všech dokumentů bude soud informovat.

Se zřetelem k uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že nebylo adekvátní sankcionovat odvolatele pořádkovou pokutou za nesplnění jeho povinností vyplývajících z ukončení jeho funkce insolvenčního správce, neboť do té doby mu v tom bránily objektivní okolnosti, přičemž v rámci svých momentálních možností zajistil jejich splnění alespoň v nezbytném rozsahu a nic nenasvědčuje tomu, že by se úplnému předání své funkce bezdůvodně bránil a bez průtahů je nedokončil.

Proto odvolací soud napadené usnesení v bodě II. výroku podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se odvolateli pořádková pokuta neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 16. května 2016

Mgr. Ivana M l e j n k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: I. Bedrníčková