2 VSPH 890/2013-B-41
KSPL 27 INS 5902/2011 2 VSPH 890/2013-B-41

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Eduarda Holzhausera, bytem Hornická 33, Karlovy Vary, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 5902/2011-B-31 ze dne 2.května 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 5902/2011-B-31 ze dne 2.května 2013 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 27 INS 5902/2011-B-31 ze dne 2.5.2013 zamítl žádost Eduarda Holzhausera (dále jen dlužník) o ustanovení zástupce pro insolvenční řízení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu dlužník doručil potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků opatřený datem 20.3.2013, na něž připsal, že žádá o přidělení právního zástupce ex offo, a jež doplnil podáním doručeným dne 25.4.2013. V něm uvedl, že se v zákonech neorientuje, nerozumí pronášeným frázím a odborným termínům, a s poukazem na své zdravotní problémy tvrdil, že není schopen účinně hájit své oprávněné zájmy a práva. Dle soudu tvrzení obsažená v potvrzení dlužník ničím nedoložil. Uvedl, že pobírá částečný invalidní důchod ve výši 4.852,-Kč, ale nepředložil rozhodnutí správního orgánu, ačkoliv je tento požadavek zakotven v textu formuláře, a kromě toho toliko zmínil nepříznivé zdravotní podmínky a nepříznivou finanční situaci a tvrdil, že je bez zaměstnání a bez majetku. Tvrzení o nepříznivých zdravotních problémech přitom používal již v předchozí fázi řízení, ale doklad o pracovní neschopnosti nepředložil a soud dotazem u MUDr. Cabalkové, podepsané na potvrzení, jež spolu s omluvou neúčasti na přezkumném jednání a požadavkem na jeho odročení předložil, zjistil, že účasti na soudním jednání je schopen. Tvrzení dlužníka, že nemá žádný majetek, pak vyvrací obsah insolvenčního návrhu, jenž podal. Soud proto dospěl k závěru, že dlužník neprokázal naplnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, a jeho žádosti o ustanovení zástupce nelze vyhovět.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil. V odvolání uvedl, že předloží jak doklady o svém špatném zdravotním stavu, tak doklad o pobírání invalidního důchodu, byť-jak tvrdil-již dříve je insolvenčnímu soudu předložil. Připustil, že je vlastníkem nemovitostí, tvrdil však, že s tímto majetkem nesmí ze zákona disponovat, movitý majetek, jenž by mohl zpeněžit, nemá, nepodniká, není zaměstnán a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen účinně hájit svá práva. Spolu s odvoláním předložil potvrzení České správy sociálního zabezpečení ze dne 13.5.2013 o tom, že pobírá invalidní důchod ve výši 4.852,-Kč, a doklady o lékařském vyšetření.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li insolvenční zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Z ust. § 30 občanského soudního řádu plyne, že účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků dle § 138, ustanoví předseda senátu na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).

Ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Z výše citovaných ustanovení je zřejmé, že při rozhodování o ustanovení advokáta jako zástupce účastníka přihlíží soud jednak k majetkovým a sociálním poměrům žadatele, a dále i k povaze uplatněného nároku, to znamená i ke skutečnosti, zda ve věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva půjde tehdy, jestliže je nepochybné, že mu ve věci nemůže být vyhověno.

V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh dlužníka ze dne 6.4.2011, jež za něj podala advokátka JUDr. Martina Holoubková a jímž se domáhal vydání rozhodnutí o úpadku s odůvodněním, že je v úpadku ve formě insolvence. Do návrhu zakomponoval jak seznam svých závazků s označením věřitelů a jejich pohledávek, tak seznam svého majetku. Návrh na povolení oddlužení nepodal. Usnesením ze dne 23.8.2011 (č.d. A-6) rozhodl insolvenční soud o jeho úpadku, ustanovil správce do jeho funkce a na den 20.10.2011 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů. Dne 19.10.2011 předložil správce soudu zprávu o své dosavadní činnosti, z níž plyne, že do insolvenčního řízení přihlásilo 6 věřitelů pohledávky v celkové výši 1.264.181,39 Kč, z nichž správce považuje pohledávky ve výši 880.181,39 Kč za existentní, přičemž majetek dlužníka tvoří zejména nemovitosti v k.ú. Drahovice (objekt občanské vybavenosti s pozemky), v nichž je dlouhodobě uložen nebezpečný odpad, a v k.ú. Olšová Vrata (objekt k bydlení s pozemky), dvě nepojízdná vozidla VW a Subaru a 2 ks zaknihovaných a neobchodovatelných akcií, jejichž hodnota činí 6,-Kč za kus; o eventuálním dalším majetku dlužníka není správci nic známo, neboť mu o něm dlužník žádné informace neposkytl.

Dne 21.3.2013 doručil dlužník soudu potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 20.3.2013, na něž dopsal, že žádá o osvobození od soudních poplatků a o přidělení právního zástupce ex offo, v němž uvedl, že jeho jediný příjem tvoří částečný invalidní důchod ve výši 4.852,-Kč a nemá žádný majetek, vůči synovi Vojtěchu Holzhauserovi má povinnost hradit výživné ve výši 4.000,-Kč měsíčně, jeho dluhy lze zjistit ze spisů u JUDr. Klimešové, případně u Okresního soudu v Karlových Varech, a k němuž připojil fotokopii průkazu uchazeče o zaměstnání a dokladu o vyplacení důchodu ve výši 4.852,-Kč poskytnutého Českou správou sociálního zabezpečení. Až následně dne 25.4.2013 doručil dlužník soudu žádost o ustanovení advokáta (spolu s žádostí o odročení přezkumného jednání nařízeného na den 25.4.2013), již odůvodnil tím, že se v insolvenčním ani jiných zákonech neorientuje, pronášeným frázím a odborným termínům nerozumí a vzhledem ke svým zdravotním problémům není schopen porozumět průběhu jednání a není schopen účinně hájit své zájmy a práva.

V daném případě je odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně potud, že dlužník neosvědčil, že jeho majetkové poměry splňují předpoklady podmiňující osvobození od soudních poplatků dle ust. § 138 občanského soudního řádu. Je tomu tak proto, že údaje uvedené v potvrzení ze dne 20.3.2013 zjevně nejsou úplné, když neodpovídají ani údajům, jež o svém majetku uvedl dlužník v insolvenčním návrhu, jejichž správnost ostatně též zpochybňoval tvrzením obsaženým např. v podání ze dne 12.4.2012, jímž vytýkal insolvenčnímu správci, že se nezabýval zjišťováním existence jeho (blíže nespecifikovaných) pohledávek, jež by bylo lze použít na uspokojení jeho závazků. Dlužník tak nesplnil výslovnou podmínku zákona pro vyhovění žádosti o ustanovení zástupce. Již proto soud prvního stupně nepochybil, když žádost dlužníka o ustanovení advokáta jako zástupce pro insolvenční řízení zamítl.

Dlužno dále poznamenat, že se dlužník dosud žádného jednání před insolvenčním soudem nezúčastnil, neboť soud na žádost dlužníka opakovaně odročil již dvě přezkumné jednání. K dotazu soudu přitom MUDr. Milena Cabalková již dne 12.3.2012 soudu písemně sdělila, že dlužník je schopen účasti na jednání soudu.

Konečně, i když si je odvolací soud vědom toho, že zákonná úprava nevyžaduje, aby byl dlužník v insolvenčním řízení zastoupen advokátem, a v daném případě navíc nemohl odhlédnout od toho, že to byl dlužník, kdo inicioval zahájení insolvenčního řízení, je toho názoru, že i v takovém případě má dlužník právo na ustanovení zástupce z řad advokátů (právo na rovný přístup k soudu), leč pouze v případě, že skutečně splňuje podmínky ust. § 30 a § 138 občanského soudního řádu. Splnění těchto podmínek je nezbytné proto, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto práva, a náleží pouze těm, kdo doloží, že v hájení jejich práv jim brání nepříznivá majetková situace (a současně se nejedná o zjevně bezúspěšné uplatňování práva). Protože dlužník nedoložil, že tuto zákonnou podmínku splňuje, nemohl v odvolacím řízení uspět.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 2.ledna 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová