2 VSPH 887/2014-B-17
KSHK 45 INS 27882/2013 2 VSPH 887/2014-B-17

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka BOBYCENTRUM, s.r.o., sídlem Sobotecká 595, Turnov, o odvolání insolvenční správkyně Ing. Hany Slavíkové, sídlem Skálova 466, Turnov, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 27882/2013-B-8 ze dne 26.března 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 27882/2013-B-8 ze dne 26.března 2014 se mění tak, že se insolvenční správkyni Ing. Haně Slavíkové pořádková pokuta neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 45 INS 27882/2013-B-8 ze dne 26.3.2014 uložil v insolvenčním řízení vedeném na majetek BOBYCENTRUM, s.r.o. (dále jen dlužník) insolvenční správkyni Ing. Haně Slavíkové (dále jen správkyně) pořádkovou pokutu ve výši 5.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 20.12.2013 (č.d. A-15) rozhodl o úpadku dlužníka, povolil řešení jeho úpadku oddlužením (ve skutečnosti na jeho majetek prohlásil konkurs-pozn. odvolacího soudu), správkyni ustanovil do funkce a na den 10.3.2014 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů. Správkyni současně uložil, aby mu do 3.3.2014 předložila mimo jiné seznam přihlášených věřitelů a pohledávek. Lhůta k přihlášení pohledávek skončila dne 20.1.2014. Dne 10.3.2014 se konalo přezkumné jednání, na němž správkyně popřela pohledávky věřitelů č. 8, 10, 11, 16, 20, 25, 49 a 50, aniž by to spolu s důvodem popření uvedla v předložených seznamech. Na následné schůzi navrhli věřitelé č. 42 a 54 její odročení proto, že nebyly přezkoumány pohledávky věřitelů v objemu 28 milionů Kč, přičemž se o této skutečnosti nedozvěděli ze seznamu přihlášených pohledávek, ale až na přezkumném jednání; správkyně věřitele těchto pohledávek k opravě či doplnění přihlášek dosud nevyzvala. K tomu správkyně uvedla, že přezkum přihlášených pohledávek byl komplikovaný.

Cituje ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, jež vymezuje náležitosti seznamu přihlášených pohledávek a ukládá insolvenčnímu správci, aby v něm uvedl své stanovisko k přihlášené pohledávce, a pokud pohledávku popírá, aby v něm uvedl, v jaké části a z jakého důvodu, ust. § 188 insolvenčního zákona upravující postup insolvenčního správce při přezkumu přihlášených pohledávek i v případech, kdy přihlášku pohledávky přezkoumat nelze, a ust. § 81 odst. 2 téhož zákona vymezující podmínky, při jejichž splnění může insolvenční soud postihnout insolvenčního správce pořádkovou pokutou, uzavřel soud prvního stupně na tom, že správkyně neplnila řádně své povinnosti, a je proto namístě postihnout ji pořádkovou pokutou přiměřenou rozsahu a závažnosti jejího pochybení. To soud shledal v tom, že a) v případě pohledávek, jež na přezkumném jednání popřela, v seznamu přihlášených pohledávek správkyně neuvedla, v jaké části a z jakého důvodu je popírá, ale vyjádřila stanovisko, že je uznává, b) věřitele, již předložili nepřezkoumatelné přihlášky, nevyzvala k jejich opravě či doplnění (konec lhůty k přihlášení pohledávek připadl na den 20.1.2014 a přezkumné jednání se konalo až dne 10.3.2014), a bude je proto třeba přezkoumat na zvláštním přezkumném jednání, a c) v seznamu přihlášených pohledávek nezohlednila stav změněný po jejich doplnění (v případě věřitelů č. 3, 12 a 19), a insolvenční soud je proto musel opravit z vlastního podnětu v průběhu přezkumného jednání.

Proti tomu usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se správkyně včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání uvedla, že v průběhu ledna 2014 navštěvovala každý den insolvenční soud s dotazem, zda byly došlé přihlášky zpracovány a zapsány do insolvenčního rejstříku, neboť bylo zřejmé, že se do insolvenčního řízení přihlásí větší počet věřitelů. Více než polovina přihlášek byla soudem zpracována až ve dnech 10. až 12.2.2014, správkyni je soud v těchto dnech zaslal do datové schránky a následně v listinné podobě prostřednictvím pošty. Shodou okolností právě ve dnech 10. až 14.2.2014 prováděla soupis majetkové podstaty zahrnující 1.763 položek v prostorách hotelu dlužníka v Brně. Měla proto omezený časový prostor ke zpracování seznamu přihlášených pohledávek, přičemž si ke dni 3.3.2014, kdy jej měla soudu odevzdat, potřebovala upřesnit některé údaje a v období od 4.3.2014 do přezkumného jednání vzali někteří věřitelé přihlášené pohledávky částečně zpět, což se do předloženého seznamu již nemohlo promítnout. I když k přezkumnému jednání připravila k předání soudu opravené přezkumné listy, do nichž promítla částečné zpětvzetí pohledávek i popření, byla zaskočena výtkou, že předložený seznam je chybný, a neuvědomila si, že důvod spočívá v tom, že do něj nejsou promítnuta částečná zpětvzetí pohledávek. Přestože popření některých pohledávek nevyznačila v přezkumných listech, pohledávky v souladu s ust. § 192 insolvenčního zákona popřela co do pravosti a výše na přezkumném jednání. Vzhledem k nezbytnosti plnit další povinnosti v řízení, neměla dostatek času k tomu, aby věřitele, již podali nepřezkoumatelné přihlášky, vyzvala k jejich opravě či doplnění. Správkyně vyjádřila přesvědčení, že za daných okolností své povinnosti řádně splnila.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 81 odst. 2 insolvenčního zákona může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč. Obecně vzato je smyslem uložení pořádkové pokuty výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, které jí bylo sankcionováno, v budoucnu neopakovalo. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu ust. § 36 a § 37 insolvenčního zákona, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona a z prováděcích vyhlášek anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti dle ust. § 11 téhož zákona. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení insolvenčního správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu insolvenčního správce již takový nežádoucí důsledek nastolila a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění insolvenčního správce funkce dle ust. § 32 insolvenčního zákona. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností insolvenčního správce.

Z protokolu o přezkumném jednání a první schůzi věřitelů (č.d. B-7) odvolací soud zjistil, že na přezkumném jednání konaném dne 10.3.2014 nebyly přezkoumány pohledávky uplatněné přihláškami evidovanými pod č. P1, P2, P4, P5, P6, P9, P18, P23, P24, P36, P38 a P51 s tím, že se jedná o mzdové nároky, a pohledávky uplatněné přihláškami evidovanými pod č. P42 a P54 s tím, že budou předmětem zvláštního přezkumného jednání. Správkyně na přezkumném jednání popřela pohledávky uplatněné přihláškami evidovanými pod č. P2, P8, P10, P11, P20, P25, P49 a P50, u nichž se vesměs omezila na sdělení, že je popírá co do pravosti a výše (toliko u pohledávky uplatněné přihláškou č. P8 uvedla, že ji popírá z důvodu promlčení). Z obsahu spisu pak odvolací soud ověřil, že všechny přihlášené pohledávky zahrnula správkyně do seznamu přihlášených pohledávek a u všech uvedla, že je nepopírá. Na rozdíl od pohledávek označených u přezkumného jednání za mzdové nároky, tj. za pracovněprávní pohledávky zaměstnanců dlužníka dle ust. § 159 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, nebyl v případě pohledávek uplatněných přihláškami evidovanými pod č. P42 a P54 uveden důvod, proč nebyly přezkoumány, resp. proč mají být přezkoumány až na zvláštním přezkumném jednání. Tomu, že by se mělo jednat o pohledávky, které nelze přezkoumat pro vady či neúplnost přihlášky ve smyslu ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona, obsah protokolu nenasvědčuje. Konečně, pokud jde o přihlášky evidované pod č. P3, P12 a P19, zjistil odvolací soud ze spisu, že doplnění přihlášky č. P3, jež bylo soudu doručeno dne 31.1.2014, bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 9.2.2014, v případě přihlášky č. P12 nebylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno žádné doplnění a dne 4.3.2014 bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno částečné zpětvzetí přihlášených pohledávek došlé soudu dne 3.3.2014.

Vzhledem k dikci ust. § 192 odst. 2 insolvenčního zákona, podle něhož může insolvenční správce změnit při přezkumném jednání stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, je odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že tím, že při přezkumném jednání vyjádřila k některým pohledávkám uplatněným přihláškami odlišné stanovisko než v seznamu, jenž soudu předložila před přezkumným jednáním, správkyně žádnou povinnost neporušila, a za tento postup proto nemůže být postižena pořádkovou pokutou. V souvislosti s popřením některých pohledávek správkyní však považoval odvolací soud za nezbytné vytknout soudu prvního stupně, že při výkonu dohlédací činnosti nekorigoval její postup potud, že ji nepoučil o tom, že popření pohledávek co do pravosti a výše jsou neurčitá, neboť dle ust. § 193 a § 194 insolvenčního zákona (vyjma pohledávek uplatněných přihláškou evidovanou pod č. P8) neuvedla důvody popření pohledávek co do pravosti a skutečnou výši pohledávek popíraných co do výše.

Pokud jde o vytýkané nepřesnosti v předloženém seznamu přihlášených pohledávek spočívající v nezohlednění aktuálního stavu po doplnění přihlášek, považoval odvolací soud za nutné v prvé řadě uvést, že to, v čem tyto nedostatky spočívaly, soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení nepopsal a nezmínil je ani v protokole z přezkumného jednání. Jinými slovy, žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo lze dovodit, že ve vztahu k přihláškám č. P3, P12 a P19 porušila správkyně při sestavování seznamu přihlášených pohledávek své povinnosti, soud prvního stupně neuvedl a odvolacímu soudu známy nejsou.

Co se týče postupu správkyně ve vztahu v přihlášce evidované pod č. P42, jíž byly uplatněny pohledávky v celkové výši 25.998.794,-Kč, a přihlášce evidované pod č. P54, jíž byly uplatněny pohledávky v celkové výši 18.228.181,-Kč, je třeba uvést, že i pohledávky uplatněné těmito přihláškami zařadila do seznamu přihlášených pohledávek, aniž by uvedla, že se jedná o pohledávky uplatněné přihláškami, jež nejsou pro vady nebo neúplnost přezkoumatelné, a aniž by vyzvala věřitele dle ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona k jejich opravě či doplnění (v seznamu naopak uvedla, že je nepopírá). Při přezkumném jednání konaném dne 10.3.2014 nebyly tyto pohledávky bez uvedení bližšího důvodu přezkoumány s tím, že budou přezkoumány na zvláštním přezkumném jednání. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že věřitelé těchto pohledávek nebyli k opravě či doplnění přihlášek vyzváni ani později, což nasvědčuje tomu, že je správkyně neshledala nepřezkoumatelnými, a budou pravděpodobně přezkoumány na přezkumném jednání, jehož konání nařídil soud prvního stupně na den 29.9.2014. Z uvedeného ovšem plyne, že správkyně neporušila povinnost vyzvat věřitele těchto pohledávek k opravě či doplnění přihlášek, neboť neshledala, že by se jednalo o přihlášky, které pro jejich vady nebo neúplnost přezkoumat nelze, ale důvod, proč je nepřezkoumala na přezkumném jednání konaném dne 10.3.2014 spočíval v komplikovanosti jejich přezkumu, jak uvedla správkyně již do protokolu o přezkumném jednání, tj. v tom, že jimi věřitelé uplatnili větší množství pohledávek značné výše založených na poměrně složitých vztazích (dle přihlášek se v případě přihlášky č. P42 jedná o pohledávky ze smlouvy o podnájmu části nebytového prostoru za účelem umístění 13 hracích zařízení APOLLO GAMES B a elektromechanické rulety UFO INTEGRA PEPO v objektu Casino Opera a ze smlouvy o obchodní spolupráci týkající se obsluhy herních zařízení a nakládání s tržbami ze dne 1.11.2010, tj. zjednodušeně řečeno, jedná se o podíly na tržbách z provozování hracích automatů, a v případě přihlášky č. P54 se jedná o pohledávky na nájemném, refundaci nákladů za dodávky elektrické energie, vody a tepla a refundaci mzdových nákladů dle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1.1.2009 ve znění tří dodatků). Vzhledem k tomu, že tyto přihlášky byly v insolvenčním rejstříku zveřejněny dne 11.2.2014 (v období od 10.2.2014 do 24.2.2014 bylo v insolvenčním rejstříku včetně této zveřejněno 41 přihlášek), nelze přisvědčit soudu prvního stupně v tom, že správkyně mohla připravovat podklady pro přezkumné jednání nařízené na den 10.3.2014 již od konce lhůty k podání přihlášek, tj. od 20.1.2014. S přihlédnutím k době, kdy přihlášky soudu došly (a kdy je soud po zveřejnění v insolvenčním rejstříku předal správkyni), počtu přihlášek i k charakteru přihlášených pohledávek, nelze naopak vyslovit podiv nad tím, že soud situaci s předstihem nevyhodnotil a dne 10.3.2014 provedl přezkumné jednání, přestože mu muselo být zřejmé, že správkyně, jež je dle ust. § 36 odst. 1 insolvenčního zákona povinna postupovat při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí, na něm přihlášené pohledávky řádně přezkoumat nemůže.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání opodstatněným, neboť dospěl k závěru, že k uložení pořádkové pokuty správkyni nebyl žádný důvod. Proto napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil a rozhodl o tom, že se správkyni pořádková pokuta neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 16.září 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová