2 VSPH 867/2013-B-23
MSPH 98 INS 1938/2012 2 VSPH 867/2013-B-23

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a soudc Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve vČci dlužníka Libora Kou ílka, bytem Antala Staška 2059/80b, Praha 4, adresa pro doruování: Strašínská 1185/3, Praha 10, o odvolání Ervína BČlohoubka, bytem Trampotova 161/1, Praha 10, proti usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 98 INS 1938/2012-B-14 ze dne 15. dubna 2013 ve znČní opravného usnesení .j. MSPH 98 INS 1938/2012-B-17 ze dne 21. kvČtna 2013

takto:

Usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 98 INS 1938/2012-B-14 ze dne 15. dubna 2013 ve znČní opravného usnesení .j. MSPH 98 INS 1938/2012-B-17 ze dne 21. kvČtna 2013 se p o t v r z u j e .

Od vodnČní:

MČstský soud v Praze ve výroku oznaeným usnesením ze dne 15.4.2013, jehož výrok opravil usnesením ze dne 21.5.2013, schválil oddlužení Libora Kou ílka (dále jen dlužník) splátkovým kalendá em (bod I. výroku), dlužníkovi uložil, aby po dobu 5 let ode dne schválení oddlužení platil prost ednictvím insolvenního správce JUDr. Marka Pavlovského, Ph.D. (dále jen správce) nezajištČným vČ itel m ze svých p íjm v pomČru stanoveném v tomto bodČ výroku ástku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být p i výkonu rozhodnutí nebo p i exekuci uspokojeny p ednostní pohledávky, a rozhodl o tom, že první splátka bude mezi nezajištČné vČ itele rozvržena do 30.6.2013 (bod II. výroku). V bodČ III. výroku dlužníkovi uložil, aby po dobu trvání úink schválení oddlužení platil správci nejpozdČji k poslednímu dni mČsíce z prost edk urených k oddlužení zálohu na odmČnu ve výši 750,-K a náhradu hotových výdaj ve výši 150,-K vetnČ DPH s tím, že první záloha náleží správci za mČsíc kvČten 2013, plátci mzdy dlužníka SWBC-service, a.s. a plátci d chodu dlužníka Jarmile Kou ílkové p ikázal, aby srážky ze mzdy a smluvenou ástku ve výši 3.500,-K nevypláceli dlužníkovi, nýbrž správci (bod IV. výroku), správci uložil, aby poínaje ervnem 2013 rozvrhl mČsíní splátku mezi nezajištČné vČ itele zp sobem uvedeným v bodČ II. výroku a aby plátc m mzdy a d chodu do 5 dn od doruení usnesení sdČlil íslo bankovního útu, na který mají být poukazovány ástky uvedené v bodČ IV. výroku (body V. a VI. výroku), a vČ itel m uložil, aby jemu a správci v téže lh tČ oznámili ísla bankovních út , na které požadují zasílat ástky na nČ p ipadající (bod VII. výroku).

V od vodnČní usnesení zejména uvedl, že usnesením ze dne 25.1.2013 byl zjištČn úpadek dlužníka a povoleno jeho oddlužení a že se dne 21.3.2013 konala sch ze vČ itel , na níž se p ítomní vČ itelé neshodli na zp sobu dlužníkova oddlužení, proto dle ust. § 402 odst. 5 insolvenního zákona (dále jen IZ) p ešlo oprávnČní rozhodnout o zp sobu oddlužení na nČj. P i posuzování vhodnosti zp sobu, jakým má být oddlužení provedeno, p ihlédl soud ke stavu dlužníkova majetku a jeho dosavadním a oekávaným p íjm m v pr bČhu následujících 5 let a dospČl k závČru, že jediným možným zp sobem oddlužení, p i nČmž nezajištČní vČ itelé obdrží více jak 30 % zjištČných pohledávek, je plnČní splátkového kalendá e. S ohledem na to, že v pr bČhu ízení nevyšly najevo skutenosti, které by jinak od vod ovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení MČstského soudu v Praze podal vČ itel . 6 Ervín BČlohoubek (dále jen odvolatel) vasné odvolání, v nČmž namítal, že zjištČní soudu prvního stupnČ, dle nČhož se vČ itelé nesjednotili na zp sobu oddlužení dlužníka, neodpovídá skutenosti. Zd raznil, že na sch zi vČ itel konané dne 21.3.2013 hlasoval proti oddlužení splátkovým kalendá em, a protože mČl p evahu proti vČ itelce . 1 Jitce ýanecké, která jako jediná hlasovala pro splátkový kalendá , mČl soud rozhodnout o oddlužení dlužníka zpenČžením majetkové podstaty. Soudu prvního stupnČ dále vytýkal, že (jeho) zápis o pr bČhu hlasování na sch zi vČ itel je nep ezkoumatelný, nebo v nČm absentuje, kdo, pro co a jak hlasoval, a v rozporu se skuteností je i jeho oznámení v insolvenním rejst íku ze dne 28.3.2013, v nČmž sdČlil, že se na sch zi vČ itel nedostavil žádný z p ihlášených vČ itel .

Odvolatel vyslovil p esvČdení, že i p esto, že dlužník uvedl, že vlastní toliko poíta z bazaru a mobilní telefon, mČli vČ itelé právo rozhodnout, že jeho oddlužení bude provedeno zpenČžením majetkové podstaty. Na podporu této argumentace poukazoval na usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSPL 54 INS 14956/2012, 1 VSPH 223/2013 ze dne 18.2.2013, z nČhož dovodil, že okolnost, že pohledávky nezajištČných vČ itel nebudou p i takto zvolené formČ oddlužení uspokojeny ani v zákonem stanovené minimální výši, nelze hodnotit jako p ekážku bránící schválení oddlužení, nebo dlužník p i oddlužení formou splátkového kalendá e nabízel svým nezajištČným vČ itel m plnČní p evyšující 30 % hodnoty jejich pohledávek. ZávČrem vysvČtlil, že proti oddlužení splátkovým kalendá em hlasoval proto, že dlužník neuvedl v seznamu závazk všechny své závazky nejen v i nČmu, nýbrž i v i vČ itel m . 4 a . 14, a že z tČchto d vod poukazoval na nepoctivý zámČr dlužníka. Proto požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zmČnil tak, že schválí oddlužení dlužníka zpenČžením majetkové podstaty, nebo aby je zrušil a vČc vrátil soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k tČmto zjištČním a závČr m:

Odvolací soud v první adČ konstatuje, že odvolatel je dle ust. § 406 odst. 4 IZ legitimován k podání odvolání, jelikož je vČ itelem, který hlasoval proti p ijetí schváleného zp sobu oddlužení splátkovým kalendá em. Podle ust. § 389 odst. 1 IZ m že dlužník, který není podnikatelem, insolvennímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek ešil oddlužením.

Ust. § 398 IZ uruje, že oddlužení lze provést zpenČžením majetkové podstaty nebo plnČním splátkového kalendá e (odstavec 1). P i oddlužení zpenČžením majetkové podstaty se postupuje obdobnČ podle ustanovení o zpenČžení majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, p i tomto zp sobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v pr bČhu insolvenního ízení poté, co nastaly úinky schválení oddlužení (odstavec 2). P i oddlužení plnČním splátkového kalendá e je dlužník povinen po dobu 5 let mČsínČ splácet nezajištČným vČ itel m ze svých p íjm ástku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být p i výkonu rozhodnutí nebo p i exekuci uspokojeny p ednostní pohledávky. ZajištČní vČ itelé se uspokojí jen z výtČžku zpenČžení zajištČní; p i tomto zpenČžení se postupuje obdobnČ podle ustanovení o zpenČžení zajištČní v konkursu (odstavec 3).

VČcné podmínky, za nichž lze dlužníkovi, který podal vasný a ádný návrh na povolení oddlužení a který je k podání takového návrhu subjektivnČ legitimován, umožnit ešení jeho úpadku i hrozícího úpadku oddlužením, vymezuje ust. § 395 IZ. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení zamítne insolvenní soud návrh na povolení oddlužení, jestliže se z etelem ke všem okolnostem lze d vodnČ p edpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý zámČr, nebo b) hodnota plnČní, které by p i oddlužení obdrželi nezajištČní vČ itelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito vČ itelé s nižším plnČním souhlasí. Tyto podmínky p ípustnosti oddlužení zkoumá soud jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení, tak ve fázi insolvenního ízení následující po povolení oddlužení.

Jestliže insolvenním soud dle ust. § 397 odst. 1 IZ povolil ešení dlužníkova úpadku oddlužením, podle ust. § 402 téhož zákona rozhodne o zp sobu jeho provedení sch ze vČ itel , a to prostou vČtšinou hlas nezajištČných vČ itel poítanou podle výše jejich pohledávek; obdobnČ to platí pro hlasování mimo sch zi vČ itel (odstavec 3). Jestliže ani jeden ze zp sob nezíská prostou vČtšinu hlas nezajištČných vČ itel podle odst. 3, rozhodne o zp sobu oddlužení insolvenní soud; uiní tak do skonení sch ze vČ itel a v p ípadČ uvedeném v ust. § 399 odst. 3 (p i hlasování mimo sch zi vČ itel ) do 15 dn po zve ejnČní výsledk hlasování v insolvenním rejst íku (odst. 5).

Z poslednČ citovaného ustanovení je z ejmé, že se o zp sobu oddlužení rozhoduje prostou vČtšinou hlas na sch zi p ítomných nebo ádnČ zastoupených nezajištČných vČ itel poítanou podle výše jejich pohledávek, p iemž platí, že na každou 1,-K pohledávky p ipadá jeden hlas (viz ust. § 49 odst. 1 IZ).

Z protokolu o sch zi vČ itel (.l. B-8) odvolací soud zjistil, že insolvenní soud namísto toho, aby dle ust. § 6 odst. 2 jednacího ádu pro insolvenní ízení uinil záznam o tom, jaký byl celkový výsledek hlasování sch ze vČ itel (zda se sch ze usnesla i neusnesla na zp sobu oddlužení, resp. kolik hlas bylo pro nebo proti jednomu eventuálnČ druhému zp sobu oddlužení), toliko konstatoval, že vČ itelka . 1 hlasuje pro oddlužení plnČním splátkového kalendá e a odvolatel hlasuje proti a že se vČ itelé dle ust. § 403 a násl. IZ nesjednotili na zp sobu oddlužení, o nČmž rozhodne samostatným usnesením bez na ízení jednání . V situaci, kdy vČ itelka . 1 disponovala 41.763 hlasy a odvolatel 836.798 hlasy bylo sice z ejmé, že se sch ze neusnesla na oddlužení plnČním splátkového kalendá e, nicménČ to ještČ neznamená (neznamenalo), a potud je t eba dát odvolateli za pravdu, že by se neusnesla (nemohla usnést) na oddlužení zpenČžením majetkové podstaty v p ípadČ, že by posléze bylo hlasováno o tomto zp sobu oddlužení, což se ovšem nestalo.

S odvolatelem lze souhlasit i v tom, že v p ípadČ, kdy vČ itelé rozhodnou o zp sobu oddlužení a nejsou dány d vody, pro nČž je dle ust. § 395 IZ nutno návrh na povolení oddlužení zamítnout, schválí insolvenní soud zp sob oddlužení podle rozhodnutí vČ itel , tedy že výsledek hlasování vČ itel o zp sobu oddlužení je povinen respektovat. NicménČ tato zákonná koncepce vázanosti soudu rozhodnutím nezajištČných vČ itel o formČ, jakou bude (má být) oddlužení dlužníka provedeno, neplatí bezvýjimenČ.

Judikatura Vrchního soudu v Praze prezentovaná nap . usnesením sp. zn. KSUL 77 INS 14215/2010, 3 VSPH 34/2012-B ze dne 9.3.2012 dovozuje, že pokud se vČ itelé usnesli na provedení oddlužení ve formČ zpenČžení majetkové podstaty, m že insolvenní soud výjimenČ, je-li toho v zájmu zásady obsažené v ust. § 5 písm. a) IZ (dle níž musí být insolvenní ízení vedeno tak, aby žádný z úastník nebyl nespravedlivČ poškozen nebo nedovolenČ zvýhodnČn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení vČ itel ) zjevnČ zapot ebí, zasáhnout a svým rozhodnutím o zp sobu oddlužení toto usnesení sch ze vČ itel ve prospČch navrženého reálného splátkového kalendá e p ekonat. BezpodmínenČ je pak taková korekce rozhodnutí vČ itel nutná v p ípadČ, že dlužníkova ekonomická nabídka je dostatená jen pro jeden ze zp sob oddlužení, sch ze vČ itel se však usnesla na druhém zp sobu, kterým p edepsané minimální míry uspokojení nezajištČných pohledávek zjevnČ dosáhnout nelze.

A právČ o tento p ípad šlo v této vČci, v níž je-vzhledem k tomu, že majetek dlužníka tvo í (tvo ilo) pouze obvyklé vybavení jeho domácnosti v odhadní cenČ 15.800,-K (viz údaje v seznamu majetku dlužníka na .l. A-13 a ve zprávČ o innosti správce ze dne 12.3.2013 na .l. B-5)-z ejmé, že by v p ípadČ oddlužení zpenČžením majetkové podstaty nezbylo na uspokojení pohledávek nezajištČných vČ itel v celkové výši 1.387.052,03 K nic, zatímco v p ípadČ oddlužení splátkovým kalendá em by hodnota plnČní, které by z mČsíních p íjm dlužníka ze mzdy ve výši 15.000,-K a daru ve výši 3.500,-K obdrželi nezajištČní vČ itelé (441.420,-K), nemČla být nižší než 30 % (416.116,-K).

Odvolací soud je na rozdíl od odvolatele toho názoru, že by soud prvního stupnČ nepostupoval správnČ, pokud by akceptoval p ípadné usnesení sch ze vČ itel o tom, že zp sobem oddlužení bude zpenČžení majetkové podstaty, a takové oddlužení by schválil, akoli by bylo z ejmé, že není (nem že být) splnČna podmínka oddlužení zakotvená v ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ spoívající v minimálnČ 30 % uspokojení pohledávek nezajištČných vČ itel . Odvolací soud má souasnČ zato, že za tČchto okolností by odvolatelem prosazované oddlužení zpenČžením majetkové podstaty ani nemohlo (nemČlo) vyústit v rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení postupem dle ust. § 414 a násl. IZ.

Odvolací soud neshledal d vodnou ani výtku odvolatele, že se soud a správce podrobnČji nezabývali poctivostí zámČru dlužníka, když se nevyjád ili k jeho námitce, že dlužník v seznamu závazk neuvedl nČkteré z jím p ihlášených pohledávek. Již proto ne, že z obsahu jeho podání ze dne 29.11.2012 (.l. A-19), na které v této souvislosti poukazoval, neplyne, že by jím dle ust. § 403 odst. 2 IZ uplatnil námitky od vod ující zamítnutí oddlužení nehledČ na to, že z pouhé okolnosti, že dlužník neuvedl nČkteré ze závazk v i nČmu, nelze dovodit, že by oddlužením sledoval nepoctivý zámČr.

Na základČ tČchto zjištČní a veden názory vyjád enými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele d vodným a podle ust. § 219 obanského soudního ádu napadené usnesení ve znČní opravného usnesení jako vČcnČ správné potvrdil.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou mČsíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prost ednictvím MČstského soudu v Praze.

V Praze dne 1. ervence 2013

JUDr. Ji í K a r e t a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva