2 VSPH 845/2012-B-15
KSPL 27 INS 675/2012 2 VSPH 845/2012-B-15

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Michala Vurčíka, bytem Rabštejnská 1610/32, Plzeň, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 675/2012-B-5 ze dne 30.května 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 675/2012-B-5 ze dne 30.května 2012 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 27 INS 675/2012-B-5 ze dne 30.5.2012 zamítl návrh Michala Vurčíka (dále jen dlužník) na povolení oddlužení (bod I. výroku), prohlásil na jeho majetek konkurs (bod II. výroku) s tím, že bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku), rozhodl, že účinky prohlášení konkursu nastávají zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku), a insolvenčnímu správci Ing. Pavlu Tatíčkovi (dále jen správce) uložil, aby mu do 30 dnů od doručení usnesení předložil zprávu o hospodářské situaci dlužníka (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se dlužník podáním doručeným dne 11.1.2012 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení a soud dne 15.3.2012 rozhodl o jeho úpadku a o ustanovení správce, ale nestanovil způsob řešení úpadku. Na přezkumném jednání konaném dne 15.5.2012 vyplynulo ze zprávy správce, že oddlužení prodejem majetkové podstaty není možné, s ohledem k příjmům dlužníka by však jeho úpadek mohl být řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Současně však správce poukázal na žádost Policie ČR ze dne 25.4.2012, z níž vyplývá, že je dlužník vyšetřován pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu.

Z listin předložených dlužníkem a z žádosti Policie ČR soud zjistil, že dlužník uzavřel dne 23.12.2011 s Provident Financial, s.r.o. smlouvu o půjčce a dne 11.1.2012 podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dlužník na přezkumném jednání potvrdil, že si dne 23.12.2011 vzal od Provident Financial, s.r.o. půjčku ve výši 15.000,-Kč, pak ale zjistil, že ji není schopen splácet a že není schopen splácet ani závazky z předchozích půjček. Tvrdil, že Provident Financial, s.r.o. uhradil 4 splátky, ve splácení však nepokračoval, neboť podal insolvenční návrh.

Z těchto skutečností soud dovodil, že dlužník jednal účelově a návrhem na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr, neboť v době, kdy uzavřel smlouvu s Provident Financial, s.r.o. musel vzhledem ke své finanční situaci vědět, že závazky z ní stejně jako další závazky nebude schopen plnit. Insolvenční soud proto podle ust. § 395 odst. písm. a) a § 396 odst. 1 insolvenčního zákona návrh dlužníka na povolení oddlužení zamítl a rozhodl o řešení jeho úpadku konkursem.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni, a to v rozsahu bodů I. a II., se dlužník včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud umožnil nové projednání jeho návrhu na povolení oddlužení. V odvolání namítal, že podáním návrhu na povolení oddlužení nesledoval nepoctivý záměr, ale ocitl se v tíživé finanční situaci, když již nebyl schopen plnit své závazky a dalšími půjčkami splácel půjčky dřívější. Proto se obrátil na Občanskou poradnu Plzeň, o.s., která mu s řešením situace pomohla. Poukazoval na to, že v oddlužení bude schopen uspokojit pohledávky věřitelů v rozsahu 92 %, a vyjádřil nesouhlas s postupem Provident Financial, s.r.o., jež na něj podala trestní oznámení. Podle jeho tvrzení mu tato firma půjčku poskytla, přestože o jeho tíživé situaci věděla. Další motiv k podání trestního oznámení spatřoval v tom, že Provident Financial, s.r.o. nepřihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení.

V průběhu odvolacího řízení předložil správce insolvenčnímu soudu trestní příkaz sp. zn. 7 T 88/2012 ze dne 24.7.2012, jímž Okresní soud Plzeň-město shledal dlužníka vinným přečinem podvodu, jehož se dopustil tím, že dne 23.12.2011 s cílem získat finanční prostředky ve výši 15.000,-Kč při uzavírání smlouvy o půjčce s Provident Financial, s.r.o. uvedl do zákaznické karty, kterou musel pro účely poskytnutí půjčky vyplnit, že nesplácí žádné další půjčky ani nemá jiné závazky, ač věděl, že má nesplacené závazky vůči dalším subjektům v celkové výši přesahující 580.000,-Kč, přičemž se ve smlouvě zavázal splácet poskytnutou půjčku v 60 týdenních splátkách po 459,-Kč, ačkoliv věděl, že s ohledem na své další závazky nebude schopen splátky platit, a dne 11.1.2012 podal v souvislosti se svou neschopností dostát smluvním závazkům návrh na povolení oddlužení, přičemž Provident Financial, s.r.o. způsobil škodu ve výši 15.000,-Kč. Soud proto dlužníka odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců podmíněně odloženým na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může dlužník, který není podnikatelem, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením.

Podle ust. § 395 odst. 1 insolvenčního zákona zamítne insolvenční soud návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Návrh na povolení oddlužení zamítne insolvenční soud podle ust. § 395 odst. 2 insolvenčního zákona i tehdy, jestliže jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Podle ust. § 395 odst. 3 insolvenčního zákona lze na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. Stejně jako insolvenční soud je odvolací soud v daném případě toho názoru, že podáním návrhu na povolení oddlužení sledoval dlužník nepoctivý záměr. Nasvědčují tomu jednak okolnosti zjištěné orgány činnými v trestním řízení (viz popis skutku vyjádřený v trestním příkaze ze dne 24.7.2012, jenž byl citován shora), jednak další okolnosti popsané v insolvenčním návrhu: z něj totiž plyne, že v období bezprostředně předcházejícím podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení si dlužník, jenž již v té době zjevně nebyl schopen splácet své splatné závazky vůči věřitelům UniCredit Bank, a.s., Cetelem ČR, a.s., Komerční bance, a.s. a ESSOX, s.r.o. v celkové výši cca 550 tisíc Kč, nevypůjčil pouze 15.000,-Kč od Provident Financial, s.r.o., ale dne 25.11.2011 si vypůjčil 15.000,-Kč od Smart Capital, a.s. a dne 29.11.2011 si vypůjčil 10.000,-Kč od s.r.o. KOBLÍŽEK PLZEŇ. Z toho, co dlužník uvedl ve svých podáních včetně odvolání přitom nelze usuzovat na to, že by zapůjčené prostředky použil na úhradu již existujících závazků, naopak, v důsledku provedených transakcí pouze vzrostlo jeho zadlužení, jež se bezprostředně poté pokusil vyřešit podáním návrhu na povolení oddlužení. Ze souhrnu těchto okolností odvolací soud dovodil, že návrhem na povolení oddlužení sledoval dlužník nepoctivý záměr.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu napadené usnesení v bodech I. a II. výroku jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 23.října 2012

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová