2 VSPH 794/2012-B-18
KSPL 27 INS 895/2012 2 VSPH 794/2012-B-18

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníků Kateřiny Benové, bytem Pastviny 180, pošta Hranice u Aše, a Martina Beny, bytem Bastlova 38, Ostrava, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 895/2012-B-7 ze dne 10. května 2012

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením schválil oddlužení manželů Kateřiny Benové a Martina Beny (dále též jen dlužnice a dlužník nebo dlužníci) splátkovým kalendářem a stanovil podmínky jeho plnění.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž uvedl, že s dlužnicí podali samostatné návrhy na povolení oddlužení, neboť dlužnice v říjnu 2011 opustila společnou domácnost. Zdůraznil, že by se chtěl oddlužit prodejem nemovitostí-zjevně mínil nemovitosti nacházející se v katastrálním území Pastviny u Studánky a v obci Hranice, jež jsou jeho výlučným vlastnictvím (dále jen Nemovitosti), aby mohl začít žít nezávisle. Rozvedl, že ho k prodeji Nemovitostí tlačí i zajištěná věřitelka Českomoravská stavební spořitelna, a.s. (dále jen Spořitelna). Proto požadoval, aby byli dlužníci oddluženi zpeněžením Nemovitostí, což by podle něj postačovalo na úhradu více než 30 % jejich závazků.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je dlužník oprávněn podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 398 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) je dlužník při oddlužení plněním splátkového kalendáře povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle ust. § 391 odst. 2 IZ může dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ust. § 395 tím není dotčeno.

Podle ust. § 406 odst. 4 IZ může odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle ust. § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno dne 13.1.2012 na základě jeho insolvenčního návrhu, s nímž spojil návrh na povolení oddlužení podaný na předepsaném formuláři, v němž nepožádal insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek, naopak v příslušné kolonce č. 15 výslovně vyznačil, že takový návrh nepodává. K jakékoli jeho pozdější žádosti o nižší splátky-byla-li by podána, což se do vydání napadeného usnesení nestalo-by dle ust. § 398 odst. 4 IZ jako k opožděné nebylo možno přihlížet.

Přípustnost odvolání není způsobilá založit ani odvolací argumentace, která nesměřuje ke snížení zákonné splátky, ale k tomu, aby bylo oddlužení dlužníků provedeno formou zpeněžení majetkové podstaty. Judikatura Vrchního soudu v Praze (viz např. usnesení sp.zn. KSUL 77 INS 14215/2010, 3 VSPH 34/2012-B ze dne 9.3.2012) sice dovozuje, že v případě, kdy by rozhodnutím o schválení oddlužení mohla být dlužníkovi způsobena určitá újma, kterou by bylo možno reparovat v odvolacím řízení, je dlužník k odvolání proti tomuto rozhodnutí oprávněn, nicméně o takový případ se v této věci nejedná. Především proto ne, že dlužníci shodně navrhli splátkový kalendář jako formu oddlužení nejen ve svých insolvenčních návrzích (v kolonce č. 8), ale i na schůzi věřitelů konané dne 2.5.2012 (č.l. B-5). Napadené usnesení o schválení oddlužení formou splátkového kalendáře tudíž odpovídá návrhu dlužníka, proto mu jím-ve srovnání s tím, čeho se domáhal-nemůže být způsobena újma.

Na výše uvedeném nic nemění ani to, že dlužník vyslovil na schůzi věřitelů souhlas s tím, aby byl výtěžek zpeněžení Nemovitostí použit na úhradu pohledávek věřitelů obou dlužníků, z něhož zjevně vycházel nejen při formulaci odvolacího návrhu, nýbrž i závěru, že by výtěžek zpeněžení Nemovitostí postačoval k úhradě pohledávek věřitelů v rozsahu převyšujícím 30 %. Tento závěr však bez dalšího učinit nelze.

Institut oddlužení totiž stojí principiálně na tom, že v jeho rámci mají být zákonem předepsaným způsobem, alespoň v minimálním rozsahu stanoveném v ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ vypořádány dlužníkovy nezajištěné závazky. Nároky dlužníkových zajištěných věřitelů (v tomto případě Spořitelny) zásadně zůstávají v plném rozsahu zachovány s tím, že jak v rámci oddlužení zpeněžením majetkové podstaty bude (by byl) předmět jejich zajištění (v tomto případě Nemovitosti) vždy zpeněžen a z jeho výtěžku uspokojena pohledávka zajištěného věřitele, tak v případě oddlužení splátkovým kalendářem, kdy dojde ke zpeněžení předmětu zajištění insolvenčním správcem jedině tehdy, pokud o to zajištěný věřitel podle ust. § 409 odst. 3 IZ výslovně požádá (jako v tomto případě-viz č.l. B-14).

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník není osobou legitimovanou k podání odvolání proti napadenému usnesení. Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 218 písm. b) občanského soudního řádu a jeho odvolání jako nepřípustné odmítl.

Pro úplnost je třeba dodat, že-jak Vrchní soud v Praze vyložil v usnesení sp.zn. KSPL 20 INS 3876/2010, 1 VSPH 175/2012-B ze dne 28.2.2012-případný přebytek výtěžku zpeněžení Nemovitostí po úplném uspokojení zajištěné pohledávky Spořitelny (hyperochu) nelze považovat za mimořádný příjem, ohledně něhož by měl dlužník povinnost naložit s ním způsobem uvedeným v ust. § 412 odst. 1 písm. b) IZ, tedy použít ho k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Je proto pouze na něm, jak s hyperochou naloží, tedy zda si ji ponechá (a přilepší si tím na svých poměrech po dobu plnění splátkového kalendáře), nebo zda ji dobrovolně poskytne (prostřednictvím správce) nezajištěným věřitelům k mimořádným splátkám.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 29. října 2012

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva