2 VSPH 787/2010-A-13
MSPH 90 INS 8432/2010 2 VSPH 787/2010-A-13

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka ORGA Prague, s.r.o., sídlem U Zeměpisného ústavu 684/4, Praha 6, zahájené na návrh Československé obchodní banky, a.s., sídlem Radlická 333/150, Praha 5, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 90 INS 8432/2010-A-8 ze dne 11.srpna 2010

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 90 INS 8432/2010-A-8 ze dne 11.srpna 2010 se mění tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 90 INS 8432/2010-A-8 ze dne 11.8.2010 odmítl insolvenční návrh, jímž se Československá obchodní banka, a.s. (dále jen navrhovatel) domáhala vydání rozhodnutí o úpadku ORGA Prague, s.r.o. (dále jen dlužník), a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se navrhovatel insolvenčním návrhem podaným dne 27.7.2009 (jedná se zřejmě o písařskou nesprávnost, neboť návrh ze dne 22.7.2010 doručila pošta soudu dne 27.7.2010) domáhal zjištění úpadku dlužníka s tím, že vůči němu má splatnou, leč nesplacenou pohledávku v celkové výši 2.067.858,41 Kč (dle vyčíslení ke dni 8.2.2010) v důsledku poskytnutí kontokorentního úvěru do výše úvěrového limitu 1.800.000,-Kč, který dlužník čerpal (poprvé dne 22.5.2006) a navrhovatel zesplatnil ke dni 7.9.2009, neboť dlužník jej nesplatil řádně a včas. Navrhovatel též označil další dva věřitele dlužníka a spolu s návrhem předložil přihlášku své pohledávky.

Dále soud citoval a interpretoval ust. § 103 odst. 2 insolvenčního zákona ve vztahu k ust. § 3 odst. 1 téhož zákona a uzavřel na tom, že navrhovatel nedostatečně vylíčil rozhodující skutečnosti týkající se skutku, na jehož základě mu měla vzniknout tvrzená pohledávka, když zejména neuvedl, dokdy měla být dlužníkem zaplacena, kdy a jakou částku dlužník čerpal, kdy a jakou částku navrhovateli zaplatil, z jakého důvodu ji dne 7.9.2009 zesplatnil (tvrzení, že pohledávka nebyla řádně a včas splacena nebo že při převodu peněžních prostředků na dlužníkův účet je automaticky splácen nejprve úvěr, aniž by byla uvedena splatnost a další okolnosti, je dle soudu vágní). Soud proto nemůže posuzovat, zda k zesplatnění došlo oprávněně, a nemůže posuzovat ani běh doby prodlení a výši nároku z toho plynoucího. Protože návrh neobsahuje tvrzení nutná k identifikaci rozhodných skutečností, které mají být v řízení prokazovány, postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl. Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá. V odvolání vyjádřil přesvědčení, že návrh odůvodnil dostatečně a předložil dostatek důkazů osvědčujících výši tvrzení pohledávky, okolnosti jejího vzniku i porušení závazků dlužníka, a nebyly dány procesní podmínky pro jeho odmítnutí. Zdůraznil zejména, že listinami připojenými k insolvenčnímu návrhu doložil, že s dlužníkem uzavřel dne 12.5.2006 smlouvu o úvěru č. 6/04873/5270, podle níž mu poskytl kontokorentní úvěr do výše úvěrového limitu 1.800.000,-Kč, přičemž poprvé došlo k jeho čerpání dne 22.5.2006. Protože dlužník závazky ze smlouvy řádně a včas neplnil (se splácením peněžitých závazků byl v prodlení od 7.4.2009), využil navrhovatel oprávnění sjednaného ve smlouvě a dne 24.8.2009 prohlásil všechny své pohledávky ze smlouvy za splatné ke dni 7.9.2009 a vyzval dlužníka k jejich uhrazení. Ke dni zesplatnění činila jeho pohledávka v souhrnu 1.851.325,74 Kč, ke dni 8.2.2010 již dosahovala výše 2.067.585,41 Kč, z toho jistina splatná ke dni 7.9.2009 činila 1.794.649,19 Kč, smluvní úrok 115.841,45 Kč, úrok z prodlení 153.944,77 Kč a poplatky 3.150,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že insolvenční návrh navrhovatele ze dne 21.7.2010 nepostrádá žádnou z obecných náležitostí soudního podání dle ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu ani ze zvláštních náležitostí insolvenčního návrhu dle ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. V souvislosti s odůvodněním napadeného usnesení považoval odvolací soud za nutné především zmínit, že navrhovatel dovozoval úpadek dlužníka z toho, že vůči němu a dalším dvěma věřitelům, jež v návrhu jmenovitě označil, není pro nedostatek finančních prostředků po dobu delší 3 měsíců schopen plnit své splatné závazky (v případě Finančního úřadu pro Prahu 6 poukázal na to, že dne 2.4.2009 a 15.7.2009 nařídil pro své pohledávky exekuce na dlužníka, v případě Finnforest CZ, s.r.o. odkázal na jeho přihlášku podanou dne 9.3.2010 v řízení vedeném u insolvenčního soudu pod sp. zn. MSPH 88 INS 1347/2010). Pokud jde o vlastní splatnou pohledávku proti dlužníkovi, popsal shodně jako v odvolání, přičemž k doložení svých tvrzení předložil soudu jak smlouvu o úvěru, tak oznámení ze dne 24.8.2009 (včetně dokladu o doručení) adresované dlužníkovi o tom, že využívá oprávnění dle ujednání v úvěrové smlouvě a z důvodu několikanásobného závažného porušení smlouvy dlužníkem prohlašuje všechny pohledávky z ní za splatné ke dni 7.9.2009, specifikoval jejich výši a skladbu. Kromě toho předložil soudu vyčíslení pohledávek z úvěrové smlouvy dokumentující mimo jiné čerpání úvěru dlužníkem apod. v rozsahu cca 10 stran. Na rozdíl od soudu prvního stupně, je proto odvolací soud toho názoru, že insolvenční návrh žádnou vadou, jež by bránila jeho projednání, netrpí.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 3 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 1.prosince 2010

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová