2 VSPH 786/2009-A-12
MSPH 95 INS 7840/2009 2 VSPH 786/2009-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka R-INCON, s.r.o., sídlem Machatého 681/6, Praha 5, zahájené na návrh a) Jiřího Tříska, bytem Mšenská 40, Jablonec nad Nisou, b) Lenky Žákové, bytem Mšenská 40, Jablonec nad Nisou, c) Ernesta Salamanci, bytem Lipová 597/9, Liberec, d) Jakuba Kříže, bytem Pekárkova 302/15, Liberec, a e) Ing. Taťány Jersákové, bytem Mechová 5, Jablonec nad Nisou, všech zastoupených advokátem Alexandrem Petričkem, sídlem Chrastavská 188/27, Liberec, o odvolání navrhovatelů a) až e) proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 7840/2009-A-5 ze dne 11.listopadu 2009

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 7840/2009-A-5 ze dne 11.listopadu 2009 se mění tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 95 INS 7840/2009-A-5 ze dne 11.11.2009 odmítl insolvenční návrh, jímž se Jiří Třísko (dále jen navrhovatel a), Lenka Žáková (dále jen navrhovatelka b), Ernest Salamanca (dále jen navrhovatel c), Jakub Kříž (dále jen navrhovatel d) a Ing. Taťána Jersáková (dále jen navrhovatelka e) domáhali vydání rozhodnutí o úpadku R-INCON, s.r.o. (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení insolvenční soud uvedl, že se navrhovatelé a) až e) podáním ze dne 2.11.2009, jež označili jako návrh věřitelů na prohlášení konkursu , domáhali toho, aby soud vydal usnesení, jímž prohlásí konkurs na majetek dlužníka. V návrhu uvedli, že jsou bývalými zaměstnanci dlužníka, přičemž navrhovatelé a) a b) ukončili pracovní poměr výpovědí ke dni 31.8.2009 (důvody výpovědi neupřesnili) a navrhovatelé c) až e) ke dni 4.8.2009 okamžitým zrušením z důvodu, že jim dlužník nezaplatil mzdu za měsíc červen 2009 splatnou ke dni 15.7.2009. Navrhovatelé a) a b) vyčíslili své pohledávky částkou 15.128,-Kč, navrhovatel c) částkou 38.541,-Kč, navrhovatel d) částkou 45.348,-Kč a navrhovatelka e) částkou 36.805,-Kč. Za důvod pohledávek označili navrhovatelé a) a b) čistou mzdu za měsíce červenec a srpen 2009, navrhovatelé c) a d) čistou mzdu za období od 1.6. do 4.8.2009 a odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku a navrhovatelka e) čistou mzdu za období od 1.6. do 1.7.2009, dávky v nemoci za období od 17.7. do 4.8.2009 a odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Jako další věřitele dlužníka označili Správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny (Všeobecnou, Vojenskou zdravotní a Oborovou zdravotní pojišťovnu zaměstnanců bank a pojišťoven) s tím, že předpokládají, že dlužník za ně neodváděl odvody, a doplnili, že jim rozsah pasiv dlužníka není znám vyjma žaloby vedené proti němu u Městského soudu v Praze o zaplacení 860.000,-Kč, nároku Compedium, s.r.o. ve výši cca 311 tisíc Kč, Survey, s.r.o. ve výši cca 302 tisíc Kč a Raiffeisenbank, a.s. ve výši cca 400 tisíc Kč.

Podle názoru insolvenčního soudu postrádá insolvenční návrh vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka, neboť v něm navrhovatelé neuvedli žádné konkrétní údaje, z nichž by vyplynulo, že dlužník není po stanovenou dobu k úhradě svých splatných závazků, a to nejen vůči navrhovatelům, schopen. Z tvrzení obsažených v návrhu lze sice dovodit pluralitu věřitelů dlužníka, neboť navrhovatelé vůči němu mají pohledávky, které neplní po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, ale-vyjma pohledávek z titulu nezaplacené mzdy za měsíc červen 2009 u navrhovatelů c) až e)-konkrétní údaje o splatnosti chybí, a především uváděné okolnosti nevypovídají nic o tom, zda dlužník je schopen plnit své závazky. Úsudek o jeho platební neschopnosti by přitom bylo lze nabýt pouze za situace, kdy by insolvenční navrhovatel tvrdil (a v řízení by bylo následně osvědčeno) dlužníkovo zastavení plateb a či neschopnost plnit závazky vůči dalším věřitelům po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

Protože absence vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka je vadou návrhu, která brání pokračování v řízení, neboť jej činí neúplným a neprojednatelným, postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se navrhovatelé a) až e) včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítali, že na ně soud bezdůvodně přenáší důkazní povinnost ve větším rozsahu, než se jich dotýká. Zdůrazňovali, že byli zaměstnanci dlužníka, a jsou přesvědčeni tom, že za to, v jaké pozici působili u dlužníka, nemohou být postihováni odmítnutím insolvenčního návrhu jen proto, že nemají bližší údaje o jeho hospodářské a finanční situaci. K takovým údajům neměli přístup, a v návrhu proto uvedli pouze ty skutečnosti, jež jim byly známy, a z toho, že jim dlužník po dobu delší jednoho měsíce neuhradil mzdu, usuzovali na to, že za ně zřejmě neprovádí ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že insolvenční návrh navrhovatelů ze dne 2.11.2009 nepostrádá žádnou z obecných náležitostí soudního podání dle ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu ani ze zvláštních náležitostí insolvenčního návrhu dle ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Tomuto podání, jež bylo zpracováno pro navrhovatele advokátem, lze nepochybně vytknout mimo jiné to, že řada v něm uvedených údajů je nedostatečných, když v něm např. nejsou uvedeny konkrétní údaje o splatnosti všech pohledávek tvrzených navrhovateli ani o splatnosti pohledávek dalších údajných věřitelů, přičemž v případě tvrzení týkajících se pohledávek České správy sociálního zabezpečení a shora uvedených zdravotních pojišťoven je dokonce zřejmé, že o jejich existenci není navrhovatelům nic známo a že toliko z neplnění závazků vůči nim usuzují na to, že dlužník neprovádí ani odvody na sociální a zdravotní pojištění. Přesto lze splnění povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, dovodit z tvrzení navrhovatelů, že dlužník dosud nesplnil povinnost uhradit navrhovatelům c) až e) mzdu za měsíc červen 2009, již jim měl uhradit ke dni 15.7.2009, tj. že má splatné závazky vůči více věřitelům, jež neplní po dobu delší 3 měsíců, zakládající vyvratitelnou právní domněnku o dlužníkově platební neschopnosti, tj. že splatné závazky vůči více věřitelům neplní proto, že toho není schopen.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, postupoval proto podle ust. § 220 odst. 3 občanského soudního řádu, napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 15.března 2010

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová