2 VSPH 783/2009-B-82
MSPH 96 INS 4140/2008 2 VSPH 783/2009-B-82 Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka IPE 300, s.r.o., sídlem Cholupická 690, Praha 4, o odvolání Ing. Štěpána Folbera, bytem Branická 574/13, Praha 4, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 4140/2008-B-35 ze dne 19.října 2009

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 4140/2008-B-35 ze dne 19.října 2009 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 96 INS 4140/2008-B-35 ze dne 19.10.2009 uložil Ing. Štěpánu Folberovi (dále jen odvolatel), jednateli IPE 300, s.r.o. (dále jen dlužník), pořádkovou pokutu ve výši 25.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 5.5.2009 rozhodl o úpadku dlužníka, prohlásil na jeho majetek konkurs a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Jiřího Sehnala (dále jen správce). Podáním ze dne 25.5.2009 sdělil správce soudu, že se pokusil kontaktovat odvolatele jakožto jednatele dlužníka, ale nepodařilo se mu ho kontaktovat telefonicky a na jeho doporučený dopis odvolatel neodpověděl. Navrhl proto soudu, aby postupoval podle ust. § 214 insolvenčního zákona, odvolatele si předvolal a vyslechl ho. Odvolatel dne 27.5.2009 soudu písemně sdělil, že předvolání považuje za předčasné, neboť dodrží patnáctidenní lhůtu k sestavení seznamů majetku a závazků a správci je předloží. Ve zprávě o činnosti ze dne 8.7.2009 správce uvedl, že mu odvolatel předal podstatnou část účetnictví s tím, že některé dokumenty mu odvolatel má předat do konce týdne (tj. do 16.7.2009) a že ho vyzval k předání úplné smluvní agendy a agendy soudních sporů, což mu odvolatel přislíbil předat ve lhůtě několika týdnů. Ve zprávě ze dne 10.9.2009 správce uvedl, že předávání účetnictví dlužníka stále probíhá, v předávání však nastávají průtahy a dlužníka musí opakovaně urgovat, přičemž bez předání kompletního účetnictví nelze učinit celistvé závěry, a specifikoval dokumenty, jejichž předání důrazně urguje, aby mohl posoudit personální vztahy mezi dlužníkem a spřízněnými subjekty a analyzovat jeho ekonomické vztahy. Podáním doručeným soudu dne 17.9.2009 správce sdělil, že stále neobdržel veškeré účetnictví, zejména postrádá inventarizaci rozvahových účtů ke dnům 31.12.2007 a 31.12.2008 a přílohu účtu 311 a 321 k inventarizaci rozvahových účtů ze dne 6.5.2009, jež považuje za důležité pro vyhodnocení majetkové situace dlužníka. Uvedl rovněž, že předání účetnictví opakovaně urgoval a že s ním odvolatel přestal komunikovat. Navrhl proto soudu, aby postupoval podle ust. § 234 insolvenčního zákona a ust. § 53 občanského soudního řádu. Podáním ze dne 29.9.2009 sdělil správce soudu, že mu odvolatel neposkytuje potřebnou součinnost a dosud mu nepředal úplné účetnictví, přičemž v předané části chybí řada dokladů a dokumenty jsou neúplné a nedostatečné.

Insolvenční soud s poukazem na ust. § 7 a 11 insolvenčního zákona a na ust. § 53 občanského soudního řádu uvedl, že dle ust. § 210 insolvenčního zákona je správce oprávněn požadovat od dlužníka (i jeho statutárního orgánu) všestrannou součinnost a dlužník je povinen dbát jeho pokynů a součinnost mu poskytnout. Protože v daném případě odvolatel potřebnou součinnost správci neposkytuje, kvalifikoval soud jeho jednání, jež správci znemožňuje, aby řádně zjistil a následně zpeněžil majetkovou podstatu dlužníka, jako hrubé ztížení postupu řízení a postihl ho pořádkovou pokutou ve výši 25.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání namítal, že pravdivým není tvrzení, že nekomunikuje se správcem či že nereaguje na jeho písemné požadavky a výzvy. Jedinou řádně odeslanou a doručenou výzvou je podle jeho tvrzení doporučený dopis, jenž mu správce zaslal počátkem května 2009, zatímco veškerá následná komunikace ze strany správce probíhá pouze formou nezabezpečené a neautorizované elektronické korespondence. Podle jeho názoru je takový způsob doručování písemností v rozporu s občanským soudním řádem, nezaručuje doručení zprávy a neposkytuje objektivní informaci o tom, že byla doručena a že ji adresát četl. Kromě toho namítal, že správci zaslal 19 dopisů, které mu odeslal doporučeně poštou, nebo mu je osobně předal.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 210 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona je dlužník povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce. Je-li dlužníkem právnická osoba, mají povinnosti podle odstavce 1 její statutární orgány a jejich členové nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci. Jestliže postavení statutárního orgánu má více osob oprávněných jednat samostatně, lze splnění těchto povinností požadovat od kterékoli z nich. Uvedené osoby mají tuto povinnost i v případě, že jejich postavení zaniklo v posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízení. Podle ust. § 210 odst. 3 téhož zákona může insolvenční soud vyžadovat splnění povinností podle odstavců 1 a 2 také od osob, které jsou společníky, zaměstnanci nebo členy právnické osoby, a to v rozsahu jejich oprávnění jednat za právnickou osobu.

Podle ust. § 211 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona je východiskem zjišťování majetkové podstaty seznam majetku, který je dlužník povinen předložit současně s insolvenčním návrhem, případně na základě rozhodnutí insolvenčního soudu. Nemůže-li insolvenční správce nebo předběžný správce dosáhnout úplného zjištění majetkové podstaty proto, že mu nebyla poskytnuta požadovaná součinnost, oznámí to insolvenčnímu soudu a navrhne mu přijetí příslušného opatření.

Podle ust. § 214 insolvenčního zákona může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku, jehož obsah určuje ust. § 215 téhož zákona. Z citovaných ustanovení vyplývají povinnosti ke zjištění podstaty, jež tento zákon ukládá dlužníkovi (event. osobám, jež za dlužníka-právnickou osobu jednají), lhůty, v nichž mají být tyto povinnosti splněny, a postup, jakým lze splnění těchto povinností vynutit.

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Protože insolvenční zákon neupravuje pořádková opatření (vyjma dílčí úpravy pořádkové pokuty uvedené v ust. § 81, již však nelze pro daný případ použít), je v takovém případě třeba v insolvenčním řízení přiměřeně použít ust. § 53 nebo § 54 občanského soudního řádu. Podle ust. § 53 občanského soudního řádu může předseda senátu uložit tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294 a 295 občanského soudního řádu, usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč. Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena. Pořádkové pokuty připadají státu.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 17.10.2008 k návrhu věřitele Ferona, a.s., přičemž k řízení přistoupili podáním dalších insolvenčních návrhů věřitelé Strabag, a.s. a PRAGOPROJEKT, a.s., a že usnesením ze dne 21.1.2009 vyzval soud prvního stupně odvolatele jakožto jednatele dlužníka, aby do 10 dnů ode dne jeho doručení předložil seznam majetku a seznam závazků a listiny (aktuální účetní rozvahu, poslední daňové přiznání, aktuální výpisy z bankovních účtů, údaj o stavu hotovosti, případně výpisy z katastru nemovitostí, vlastní-li je dlužník). Usnesením č.j. MSPH 96 INS 4140/2008-A-91 ze dne 5.5.2009, jímž rozhodl o úpadku dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs, insolvenční soud mimo jiné uložil bod bodem X. výroku dlužníkovi, aby do 15 dnů od doručení usnesení sestavil a odevzdal správci seznamy svého majetku a závazků s tím, že tak v průběhu insolvenčního řízení dosud neučinil. Již podáním ze dne 25.5.2009 upozornil správce insolvenční soud na to, že odvolatel nereagoval na jeho doporučený dopis a že se mu nepodařilo navázat kontakt s odvolatelem telefonicky. V reakci na toto sdělení ujistil odvolatel dne 26.5.2009 soud, že seznamy majetku a závazků správci předloží a své povinnosti splní.

Na schůzi věřitelů konané dne 30.6.2009 informoval správce věřitele a soud o tom, že mu dlužník dosud nepředal účetnictví, byť s ním komunikuje. Ze zprávy správce ze dne 8.7.2009 vyplývá, že mu odvolatel předal podstatnou část účetnictví dlužníka, nepředal mu však seznamy účetních knih a účetních dokladů, vnitřní účetní předpisy a inventarizaci rozvahových účtů, smluvní agendu a agendu soudních sporů, jež mu přislíbil předat ve lhůtě několika dnů. Obdobně, věřitelský výbor na jednání konaném dne 12.8.2009 provedl výčet dosud nepředaných a pro zjištění majetkové situace dlužníka významných dokladů, které dlužník dosud správci nepředal, a na správci požadoval, resp. požadoval, aby insolvenční soud správci uložil, aby zveřejnil, které z podkladů obdržel. Ve zprávě ze dne 14.9.2009 správce soudu sdělil, že stále probíhá předávání a přebírání účetnictví dlužníka, a konkretizoval doklady, které mu dlužník předal ke dni 10.7., 16.7., 21.7. a 21.8.2009. Současně konstatoval, že spolupráce s dlužníkem je vcelku dobrá, byť vznikají jisté průtahy a dlužníka musí opakovaně urgovat, a upozornil na to, že mu dlužník dosud nepředal části účetnictví (inventarizace rozvahových účtů ke dni 31.12.2007 a 31.12.2008 a přílohu k účtu 311 a 321 k inventarizaci rozvahových účtů ze dne 6.5.2009), které jsou důležité pro objasnění vztahů dlužníka se subjekty, jež jsou s ním personálně spřízněny. V návrhu ze dne 17.9.2009, jímž požadoval, aby soud předvolal odvolatele k výslechu a k prohlášení o majetku dlužníka, případně aby ho postihl pořádkovou pokutou, správce opakovaně upozornil soud na to, že mu odvolatel přes urgence dosud nepředal inventarizace rozvahových účtů ke dni 31.12.2007 a 31.12.2008 ani přílohu k účtu 311 a 321 k inventarizaci rozvahových účtů ze dne 6.5.2009. Podáním ze dne 29.9.2009 sdělil správce soudu, že mu jednatel dlužníka stále nepředal řadu dílčích účetních dokladů a že mu potřebnou součinnost neposkytuje, a opětovně požadoval, aby soud předvolal odvolatele a vyslechl ho ohledně majetku dlužníka. Ve zprávě ze dne 22.10.2009 správce uvedl, že vypracoval seznam chybějících účetních dokladů, který zaslal odvolateli, jenž mu část z nich následně zaslal, ale účetnictví stále není úplné. Z dříve předaných účetních dokladů správce zjistil, že v období od července 2007 do prosince téhož roku převáděl dlužník měsíčně částky 2.300.000,-Kč, resp. 2.900.000,-Kč (celkem převedl 16.800.000,-Kč) na účet Folber, s.r.o., jež je s ním personálně totožná a sídlí na stejné adrese. Z účetnictví správce důvod převodů finančních prostředků nezjistil a odvolatel na jeho opakované dotazy odpovídal vyhýbavě. Z tohoto důvodu podal správce trestní oznámení k Okresnímu státnímu zastupitelství v Kolíně a vyzval Folber, s.r.o. k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 16.800.000,-Kč.

Z podnětu správce uložil insolvenční soud odvolateli napadeným usnesením pořádkovou pokutu a dne 24.11.2009 provedl výslech odvolatele za účelem zjištění majetku dlužníka, jeho ekonomické situace a prohlášení o majetku, v jehož průběhu odvolatel zodpověděl otázky soudu a zavázal se písemně odpovědět na otázky věřitelského výboru.

Ze shora popsaných zjištění je zřejmé, že se odvolatel v dosavadním průběhu insolvenčního řízení sice nevyhýbal zcela plnění zákonem stanovených povinností, ale součinnost, kterou poskytoval správci v období předcházejícím uložení pořádkové pokuty, neumožnila úplné zjištění majetkové podstaty. Protože tím hrubě ztížil postup insolvenčního řízení, je odvolací soud s přihlédnutím k míře porušení stanovených povinností shodně se soudem prvního stupně toho názoru, že uložení pořádkové pokuty odvolateli ve výši odpovídající středu zákonného rozpětí bylo namístě.

K odvolací argumentaci odvolatele postavené na tvrzení, že správce postupoval nesprávně, když mu písemnosti nedoručoval podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, považoval odvolací soud za nutné poznamenat, že občanský soudní řád ani insolvenční zákon neupravuje způsob doručování písemností správce dlužníkovi či jeho statutárním orgánům a takovou úpravu neobsahuje ani jednací řád pro insolvenční řízení. Doručování písemností výlučně prostřednictvím pošty, a to formou doporučených zásilek, by navíc bylo zjevně v rozporu se zásadou hospodárnosti insolvenčního řízení. Výtka odvolatele proto není důvodnou. Protože odvolací soud odvolání důvodným neshledal, postupoval podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné připomenout, že uloženou pořádkovou pokutu může insolvenční soud podle ust. § 53 odst. 2 občanského soudního řádu dodatečně prominout, jestliže to bude odůvodňovat pozdější chování odvolatele.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 23.března 2010

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová