2 VSPH 778/2010-P7-11
KSHK 40 INS 4491/2010 2 VSPH 778/2010-P7-11

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Lukáše Jánského, bytem Malá 295/45, Hradec Králové, o odvolání CETELEM ČR, a.s., sídlem Karla Engliše 5/3208, Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 4491/2010-P7-3 ze dne 26.července 2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 4491/2010-P7-3 ze dne 26.července 2010 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 40 INS 4491/2010-P7-3 ze dne 26.7.2010 odmítl přihlášku pohledávky CETELEM ČR, a.s. (dále jen odvolatel) do insolvenčního řízení týkajícího se Lukáše Jánského (dále jen dlužník) a rozhodl o tom, že účast odvolatele v insolvenčním řízení končí právní mocí tohoto usnesení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 28.4.2010 doručen návrh dlužníka a téhož dne ve 12 hod. 50 min. byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku vyhláška, kterou bylo zahájeno insolvenční řízení. Usnesením ze dne 20.5.2010 rozhodl soud o úpadku dlužníka, povolil řešení jeho úpadku oddlužením, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Jana Malého a vyzval věřitele dlužníka, aby do 30 dnů přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení s poučením o následcích pozdě podané přihlášky. Přihláška odvolatele byla doručena soudu dne 16.6.2010. Vzhledem k tomu, že nebyla řádně doložena, byl odvolatel insolvenčním správcem vyzván k její opravě. Dne 8.7.2010 bylo soudu doručeno doplnění přihlášky. Na přezkumném jednání a schůzi věřitelů insolvenční správce uvedl, že pohledávku odvolatele není schopen ani po doplnění přezkoumat, a navrhl, aby k ní soud nepřihlížel. Soud proto postupoval podle ust. § 185 insolvenčního zákona a rozhodl, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž bude přihlášená pohledávka přezkoumána. Argumentoval zejména tím, že z napadeného usnesení není zřejmé, že by soud přihlášku věcně posoudil a jak dospěl k závěru, že ji nelze přezkoumat. Dle názoru odvolatele je přihláška přezkoumatelná, jak o tom svědčí skutková tvrzení a důkazy, které v ní uvedl a v odvolání zopakoval.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Rozhodnutí o úpadku musí podle ust. § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona obsahovat výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučení o následcích jejího zmeškání podle ust. § 173 odst. 1 téhož zákona. Lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být podle ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona kratší 30 dnů a delší 2 měsíců; je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta dle ust. § 136 odst. 4 téhož zákona 30 dnů.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Ze zásady přiměřené aplikace občanského soudního řádu je třeba dovodit, že i usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení musí odpovídat požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních o.s.ř. (míněn zejména § 157 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř.). Proto i v odůvodnění usnesení, jímž se odmítá přihláška, musí soud kromě jiného stručně a jasně vyložit, proč přihlášku odmítl, tedy musí v něm uvést, jaké vady přihláška měla nebo které nutné údaje v přihlášce nebyly uvedeny. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozhodnutí bylo přesvědčivé.

V daném případě odvolací soud shledal, že postup soudu prvního stupně ani napadené usnesení shora uvedeným požadavkům neodpovídají. Z odůvodnění napadeného usnesení nelze totiž zjistit, které konkrétní skutečnosti vedly soud k tomu, že k přihlášce nepřihlíží a proč ji odmítá, a proto nelze přezkoumat jeho věcnou správnost.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným, postupoval proto podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 13. ledna 2011

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová