2 VSPH 777/2010-A-40
MSPH 94 INS 9160/2009 2 VSPH 777/2010-A-40

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Ing. Vladimíra Macka, bytem Vlachova 1509, Praha 5, zast. advokátem Mgr. Luďkem Voigtem, sídlem Bělohorská 163/185, Praha 6, zahájené na návrh GENERAL PLASTIC, s.r.o., sídlem Hořín 5, zast. advokátem Mgr.Bc. Ladislavem Kočkou, sídlem Václavské náměstí 12/777, Praha 1, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 9160/2009-A-25 ze dne 29.července 2010

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 9160/2009-A-25 ze dne 29.července 2010 se mění tak, že se insolvenční návrh zamítá.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit dlužníkovi k rukám Mgr. Luďka Voigta do tří dnů od právní moci usnesení na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů 34.920,-Kč.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 94 INS 9160/2009-A-25 ze dne 29.7.2010 pod bodem I. výroku rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek Ing. Vladimíra Macka (dále jen dlužník), insolvenčním správcem ustanovil Ing. Barboru Opltovou-Novotnou (bod II. výroku), rozhodl o tom, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají zveřejněním v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku), věřitele vyzval, aby do 30 dnů od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, pokud tak dosud neučinili, a aby insolvenční správkyni neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní (body IV. a VI. výroku), osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, vyzval, aby plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenční správkyni (bod V. výroku), na den 24.9.2010 nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů a stanovil její program (body VII. a VIII. výroku), insolvenční správkyni uložil, aby mu do 8.9.2010 předložila seznam přihlášených pohledávek (bod IX. výroku), uložil dlužníkovi, aby do deseti dnů sestavil a insolvenční správkyni odevzdal seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (bod X. výroku), a konstatoval, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku (bod XI. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že se rozhodnutí o úpadku dlužníka domáhala GENERAL PLASTIC, s.r.o. (dále jen navrhovatel) s tím, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 526.452,-Kč a dlužník má více věřitelů, jimž dlouhodobě nehradí své splatné závazky. Dlužník ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu namítal, že se jedná o šikanózní návrh, když se navrhovatel stal jeho věřitelem podle smlouvy o postoupení pohledávky tak, že došlo k rozdělení původně jedné pohledávky, a byla uměle vytvořena iluze mnohosti věřitelů, ačkoliv dlužník více věřitelů nemá. K jednání nařízenému na den 28.7.2010 se dlužník nedostavil a soudu nepředložil seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců.

Soud prvního stupně zjistil, že věřitelem dlužníka je navrhovatel s pohledávkou ve výši 526.452,-Kč podle platebního rozkazu Městského soudu v Praze č.j. 16 Cm Ro 47/2009-12 ze dne 16.3.2010, která mu byla postoupena smlouvou ze dne 3.11.2009 společností s ručením omezeným ČESKÁ KONKURSNÍ. Dalším věřitelem dlužníka je KREDIT DĚČÍN, a.s. s pohledávkou ve výši 1.894.096,-Kč podle rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 34 Cm 82/2002-40 ze dne 30.7.2004 a usnesení Okresního soudu v Kladně č.j. 25 E 15/2008-16 ze dne 28.12.2008. Tuto pohledávku postoupila věřiteli ČESKÁ KONKURSNÍ, s.r.o. dne 3.11.2009, když předtím ji nabyla dne 23.9.2008 od Severočeské konkursní, v.o.s. Týž věřitel má za dlužníkem i pohledávku ve výši 1.139.075,-Kč podle rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 21 Cm 167/2004-76 ze dne 9.6.2005 a usnesení Okresního soudu v Kladně č.j. 23 E 15/2008-12 ze dne 18.9.2008, která mu byla postoupena dne 3.11.2009 společností s ručením omezeným ČESKÁ KONKURSNÍ, když ta ji předtím nabyla dne 23.9.2008 od Severočeské konkursní, v.o.s. Konečně, věřitelem dlužníka je i ČESKÁ KONKURSNÍ, s.r.o. s pohledávkou ve výši 2.228.488,77 Kč a zajištěnou pohledávkou ve výši 409.027,-Kč podle rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 25 Cm 73/2004-103 ze dne 15.12.2005, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 21 C 496/2002-82 ze dne 27.10.2005, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 21 C 497/2002-79 ze dne 27.10.2005, rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 29 Cm 36/2002-68 ze dne 29.8.2005, usnesení Okresního soudu v Kladně č.j. 10 E 14/2008-12 ze dne 15.9.2008, rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 25 Cm 68/2004-70 ze dne 29.8.2005 a usnesení Okresního soudu v Kladně č.j. 13 E 17/2008-15 ze dne 4.12.2008, které jí byly postoupeny dne 23.9.2008.

Na základě těchto zjištění dospěl insolvenční soud k závěru, že byl prokázán úpadek dlužníka ve formě dlouhodobé platební neschopnosti, když přihlédl též k tomu, že dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, která mu byla soudem uložena. Z toho dovodil, že dlužník není schopen plnit své závazky a je v úpadku podle ust. § 3 odst. 1 a 2 písm. b) a d) insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze, a to v rozsahu bodu I. výroku, jímž bylo rozhodnuto o úpadku, se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a insolvenční návrh zamítl, popřípadě aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítal, že jeho majetek vysoce převyšuje dlužné částky a že není a nikdy nebyl předlužen. Ze strany navrhovatele a přistupujících věřitelů se podle něj jedná o šikanózní návrh, když původní pohledávky byly účelově rozděleny mezi spřízněné subjekty tak, aby byla prokázána mnohost věřitelů.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením č.j.-B-32 ze dne 9.12.2010 napadené usnesení potvrdil. Vyšel přitom ze zjištění, že jak navrhovatel, tak věřitel KREDIT DĚČÍN, a.s. nabyli pohledávky za dlužníkem od téhož věřitele (společnosti s ručením omezeným ČESKÁ KONKURSNÍ) smlouvami o postoupení pohledávek uzavřenými dne 3.11.2009. Proto odvolací soud nepovažoval další věřitele označené v návrhu za osoby, které osvědčily, že mají za dlužníkem pohledávky, na základě nichž by bylo možné dospět k závěru, že dlužník má více věřitelů.

Protože však odvolací soud zjistil, že do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku v celkové výši 69.854,40 Kč představující dlužné nájemné za užívání nebytových prostor podle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 5.4.2004 SG South Park, s.r.o., která ji vymáhá v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 489/2009, přičemž dlužník podáním ze dne 20.9.2010 namítal, že se jedná o pohledávku promlčenou a že řízení o ní bylo zastaveno. Z příslušného spisu odvolací soud ověřil, že se tento věřitel domáhal na dlužníkovi zaplacení 69.854,40 Kč z důvodu dlužného nájemného za období od 11.9.2005 do 11.12.2005. Dlužník se k žalobě nevyjádřil a v řízení vydaný platební rozkaz č.j. 34 C 489/2009-44 ze dne 9.11.2009 soud prvního stupně usnesením č.j. 34 C 489/2009-49 ze dne 4.5.2010 zrušil, protože se ho nepodařilo doručit. Ve sporném řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 dlužník námitku promlčení nevznesl. Protože ji nevznesl ani ve fázi insolvenčního řízení předcházející vydání rozhodnutí o úpadku, odvolací soud k ní nepřihlédl. Na základě těchto zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, neboť v době vydání rozhodnutí o úpadku měl splatné závazky vůči navrhovateli a SG South Park, s.r.o., s jejichž úhradou byl v prodlení delším tří měsíců.

K dovolání dlužníka zrušil Nejvyšší soud České republiky usnesením č.j. 29 NSČR 23/2011-A-28 ze dne 30.11.2011 usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle závazného názoru dovolacího soudu v případě, že pohledávka věřitele vyšla v insolvenčním řízení najevo jako způsobilá osvědčit dlužníkův úpadek až v průběhu řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku, je odvolací soud povinen přihlédnout i k námitce promlčení vznesené dlužníkem až v průběhu odvolacího řízení, jelikož úsudek o tom, že šlo o pohledávku splatnou a soudně vynutitelnou, se jako součást posouzení, zda byl osvědčen úpadek dlužníka, může poprvé projevit až v rozhodnutí odvolacího soudu.

Vrchní soud v Praze proto opětovně přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 136 odst. 1 insolvenčního zákona vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle ust. § 3 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má zato, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

O předlužení jde pak podle ust. § 3 odst. 3 insolvenčního zákona tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě majetku, případně k dalšímu provozování podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Konečně, podle ust. § 143 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona zamítne insolvenční soud insolvenční návrh, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. Insolvenční návrh podaný věřitelem zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.

Odvolací soud se v souladu se závazným názorem dovolacího soudu zabýval tím, zda věřitelem dlužníka je také SG South Park, s.r.o. s pohledávkou ve výši 69.854,40 Kč představující dlužné nájemné za užívání nebytových prostor za období od 11.9.2005 do 11.12.2005, resp. tím, zda dlužník vznesl důvodně námitku promlčení této pohledávky. Zjistil přitom, že SG South Park, s.r.o. vymáhala pohledávku v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 489/2009, které bylo zahájeno na základě žaloby došlé soudu dne 9.9.2009. Promlčení nároků ze smlouvy o nájmu nebytových prostor se řídí ust. § 101 občanského zákoníku, podle něhož je promlčecí lhůta tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Vzhledem k tomu SG South Park, s.r.o. mohla uplatnit právo na úhradu dlužného nájemného za období od 11.9.2005 do 11.12.2005 již dne 12.12.2005, promlčecí lhůta skončila dnem 12.12.2008. Žaloba podaná dne 9.9.2009 byla proto podána v době, kdy právo na zaplacení dlužného nájemného bylo již promlčeno. Z obsahu spisu nalézacího soudu a z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud navíc zjistil, že podáním ze dne 24.10.2011 byla žaloba vzata zpět a že nástupkyně SG South Park, s.r.o. Ing. Alena Weberová vzala dne 10.10.2011 zpět i přihlášku pohledávky ve výši 69.854,40 Kč a insolvenční soud usnesením č.j. MSPH 94 INS 9160/2009-P9-8 ze dne 21.10.2011 rozhodl o zastavení řízení o této pohledávce a o ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení. Z těchto zjištění odvolací soud dovodil, že vznesená námitka promlčení je důvodná, a vzhledem k tomu, že v průběhu řízení nebylo prokázáno, že dlužník má splatné závazky, k nimž by bylo lze přihlížet, vůči více věřitelům, dospěl k závěru, že úpadek dlužníka nebyl osvědčen. Proto podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s ust. § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil napadené usnesení a insolvenční návrh zamítl.

V souvislosti se změnou usnesení ve věci samé rozhodl odvolací soud také o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal právo na jejich náhradu dlužníkovi. V případě řízení před soudem prvního stupně zahrnují přiznané náklady odměnu advokáta ve výši 9.000,-Kč a 3x náhradu hotových výdajů ve výši 300,-Kč, v případě prvního řízení u odvolacího soudu zahrnují přiznané náklady odměnu advokáta ve výši 9.000,-Kč a 2x náhradu hotových výdajů ve výši 300,-Kč, v případě řízení před dovolacím soudem zahrnují přiznané náklady odměnu advokáta ve výši 4.500,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 300,-Kč a v případě druhého řízení u odvolacího soudu zahrnují přiznané náklady odměnu advokáta ve výši 4.500,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 300,-Kč, to vše zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, což celkem činí 34.920,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 23.března 2012

JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová