2 VSPH 751/2015-P168-11
KSPH 66 INS 1293/2014 2 VSPH 751/2015-P168-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužníka Příbramská uzenina, a.s., sídlem Jinecká 315, 261 01 Příbram, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 1293/2014-P168-4 ze dne 13. února 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 1293/2014-P168-4 ze dne 13. února 2015 se z r u š u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 66 INS 1293/2014-P168-3 ze dne 27. 1. 2015 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Příbramské uzeniny, a.s. (dále jen dlužník) rozhodl, že se přihláška pohledávek věřitele č. 165 JUDr. Tomáše Pelikána (dále jen věřitel ) ve výši 3.154.431,-Kč odmítá (bod I. výroku), a ukončil účast věřitele v insolvenčním řízení co do výše uvedené částky (bod II. výroku). Usnesením č.j. KSPH 66 INS 1293/2014-P168-4 ze dne 13. 2. 2015 opravil toto rozhodnutí v obou bodech výroku tak, že se pohledávka neodmítá a účast věřitele se neukončuje.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že na přezkumném jednání konaném dne 26. 5. 2014 byla pohledávka věřitele popřena insolvenčním správcem v rozsahu 3.154.431,06 Kč co do pořadí (konkrétně v části dílčí pohledávky č. 3 ve výši 1.123.477,25 Kč a v plném rozsahu dílčích pohledávek 4 a 5). Věřitel nepodal ve stanovené lhůtě žalobu na určení svého práva. Namísto vydání usnesení, které by reflektovalo tento výsledek přezkumného jednání, bylo dle soudu vydáno zjevně nesprávné usnesení, jímž došlo k odmítnutí části dílčích pohledávek věřitele ve výši 3.154.431,-Kč pro nepodání žaloby a k ukončení účasti věřitele, přestože správně měly být jeho pohledávky považovány v popřeném rozsahu nadále za nezajištěné. Protože jde o zjevnou nesprávnost ve smyslu ust. § 164 o.s.ř., rozhodl soud prvního stupně o opravě uvedeného usnesení.

Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání dlužník a označil je bez dalšího odůvodnění za zmatečné.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Dle ust. § 164 o.s.ř. opraví předseda senátu v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

Z citovaného ustanovení je zřejmé, že opravným usnesením lze opravit jen zjevné nesprávnosti, k nimž došlo při vyhlášení (vydání) rozhodnutí nebo v jeho vyhotovení, jako jsou písařské chyby, omyly v součtech, chyby způsobené selháním techniky, která byla použita, a jiné podobné nesprávnosti, které jsou zřejmé a snadno rozpoznatelné. Je nepřípustné, aby soud postupem podle ust. § 164 občanského soudního řádu měnil obsah rozhodnutí, např. proto, že si později uvědomil jeho nesprávnost. Jinak řečeno, nepodává-li se z obsahu spisu či z odůvodnění rozhodnutí rozpor mezi tím, co soud ve výroku vyjádřil, a tím, co vyjádřit chtěl, nejsou podmínky pro postup podle ust. § 164 o.s.ř. dány.

Z obsahu napadeného usnesení vyplývá, že jím soud prvního stupně zjevně vybočil z mezí opravného usnesení. Napadeným usnesením totiž neprovedl opravu zřejmé písařské chyby či jiné obdobné nesprávnosti usnesení č.j. KSPH 66 INS 1293/2014-P168-3 ze dne 27. 1. 2015, ale nepřípustně změnil věcný obsah výroku tohoto usnesení, když rozhodl zcela opačně, tedy že se pohledávka věřitele se neodmítá (bod I. výroku) a jeho účast v řízení se neukončuje (bod II. výroku). Přitom nelze dovodit, že by znění výroku původního rozhodnutí neodpovídalo v důsledku početní, písařské chyby či jiné zjevné nesprávnosti závěru, který soud učinil a který zamýšlel vyjádřit, neboť výrok zcela odpovídal jeho odůvodnění.

Z uvedeného je zřejmé, že napadené usnesení je rozhodnutím, pro jehož vydání nebyly splněny zákonem vyžadované podmínky, a odvolací soud je proto musel bez dalšího odklidit. Z tohoto důvodu odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu napadené usnesení zrušil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 27. dubna 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík