2 VSPH 746/2016-A-16
KSUL 79 INS 24813/2015 2 VSPH 746/2016-A-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužníka Bohumila Vaise, bytem Žežická 667/55, 400 07 Ústí nad Labem, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. KSUL 79 INS 24813/2015-A-11 ze dne 1. dubna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. KSUL 79 INS 24813/2015-A-11 ze dne 1. dubna 2016, s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením označeným shora v bodě I. výroku zastavil řízení o insolvenčním návrhu dlužníka Bohumila Vaise (dále jen dlužník ), a v bodě II. výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů insolvenčního řízení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužníkovi uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení a poučil ho o tom, že nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud insolvenční řízení zastavit. Protože dlužník ke dni rozhodnutí zálohu nezaplatil, soud podle ust. § 108 odst. 3 insolvenční řízení zastavil a o nákladech řízení rozhodl podle ust. § 146 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník včasné odvolání a namítal, že soudu předložil veškeré potřebné dokumenty, seznamy závazků a majetku, uvedl údaje o výši svých závazků vůči svým věřitelům a o tom, kdy provedl poslední splátku, údaje o přesné splatnosti svých závazků nezná. Vyjádřil přesvědčení, že jeho návrh je úplný a srozumitelný, a požadoval, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odst. 1). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odst. 3).

V daném případě zjistil odvolací soud z obsahu spisu, že soud prvního stupně uložil dlužníkovi usnesením č.j. KSUL 79 INS 24813/2015-A-10 ze dne 15.2.2016, aby do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu ve výši 15.000,-Kč, neboť lze očekávat, že jeho úpadek bude řešen konkursem, a poučil ho o možných následcích pro případ, že záloha nebude uhrazena. Usnesení nabylo právní moci dne 5.3.2016.

Dlužník vyměřenou zálohu neuhradil. Soudu prvního stupně, jenž za této situace postupoval podle ust. § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy, proto nelze vytknout žádné pochybení; ostatně požadovanou zálohu dlužník neuhradil ani v době rozhodování odvolacího soudu.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené rozhodnutí podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 25. dubna 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v . r . předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Bedrníčková