2 VSPH 725/2015-A-18
KSPL 51 INS 2751/2015 2 VSPH 725/2015-A-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců Mgr. Martina Lišky a Mgr. Kláry Halové ve věci dlužníka Antonína anonymizovano , anonymizovano , IČO: 67873804, trvale bytem Alej Svobody 60, Plzeň, doručovací adresa: Americká 70, Plzeň, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 51 INS 2751/2015-A-10 ze dne 5. března 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 51 INS 2751/2015-A-10 ze dne 5. března 2015 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Antonín Juliš (dále jen dlužník) domáhal povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud poté co citoval ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) uvedl, že usnesením ze dne 11.2.2015 (dále jen Výzva) dlužníka mimo jiné vyzval, aby do 7 dnů od doručení Výzvy doplnil insolvenční návrh o listiny dokládající jeho úpadek a zároveň ho poučil o následcích nesplnění Výzvy. Na Výzvu reagoval dlužník podáním, ve kterém soudu kromě jiného sdělil, že žádné doklady prokazující úpadek nemá a že vše sepsal do soupisu (seznamu) závazků.

Za těchto okolností soud konstatoval, že nemůže akceptovat dlužníkovo doplnění jako řádné, neboť jím doložené listiny prokazující úpadek jsou nedostatečné. Rozvedl, že dlužník sice doložil k insolvenčnímu návrhu čestné prohlášení o závazcích, na které také odkazuje v doplnění svého návrhu, nicméně v prohlášení uvedl pouze údaje o věřitelích a výši jejich závazků, nikoli o datech jejich splatnosti. Soud uzavřel na tom, že dlužník nedoložil žádné listiny, které by prokazovaly jeho úpadek, a tudíž nelze jednoznačně uzavřít, zda má závazky 30 dní po lhůtě splatnosti (potud poukazoval na to, že ze seznamu závazků není jisté, zda se u uvedených časových údajů jedná o data splatnosti či data poslední splátky). Proto insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že k Výzvě soudu sdělil, že žádné doklady prokazující nesplněné závazky nemá, a že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu si nepamatuje, kde by se mohly nacházet, popř. zda se ztratily při stěhování. Zdůraznil, že seznam závazků sestavil na základě informace od účetní bývalého zaměstnavatele na základě příkazů k provádění srážek ze mzdy a že doložil dohodu o pracovní činnosti od současného zaměstnavatele, přičemž prozatím neobdržel žádnou výplatní pásku. Dále doplnil, že výši nesplacených závazků a termínů posledních splátek uvedl v příloze k insolvenčnímu návrhu označené jako Přehled závazků , ze které je rovněž patrné, že závazky jsou vymáhány exekučně, tedy více jak 30 dnů po splatnosti. K odvolání připojil čestné prohlášení včetně přehledu závazků a pracovní smlouvu se mzdovým výměrem.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ust. § 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Nutno předeslat, že podle ust. § 97 odst. 1 a 5 IZ lze insolvenční řízení zahájit jen na základě insolvenčního návrhu (návrhu definovaného v ust. § 2 písm. c/ IZ jako u insolvenčního soudu podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení), který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ platí, že podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej podle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítne.

V posuzované věci odůvodnil insolvenční soud odmítnutí insolvenčního návrhu dle ust. § 128 odst. 2 IZ tím, že dlužník ani na základě Výzvy nepřipojil k insolvenčnímu návrhu listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Se soudem prvního stupně je sice třeba souhlasit v tom, že listiny dokládající úpadek či hrozící úpadek dlužníka jsou dle ust. § 104 odst. 1 písm. d) IZ jednou z předepsaných příloh insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem, nicméně judikatura Vrchního soudu v Praze prezentovaná např. usnesením sp. zn. KSLB 76 INS 5600/2009, 1 VSPH 804/2009-A ze dne 26.5.2010 je již ustálena v tom, že je způsobilý projednání (je dostatečným podkladem pro meritorní rozhodnutí) takový dlužníkův insolvenční návrh, který obsahuje všechny předepsané náležitosti a je opatřen řádnými seznamy dle ust. § 104 odst. 1 písm. a) až c) IZ, a to zejména seznamy majetku a závazků, pokud je absence zaměstnanců dlužníka jinak zřejmá. Za splnění těchto podmínek tedy není třeba trvat na předložení dalších příloh insolvenčního návrhu-listin uvedených v ust. § 104 odst. 1 písm. d) IZ, ledaže údaje obsažené v návrhu a seznamech vykazují vzájemné rozpornosti či nejasnosti, které správnost těchto údajů (z hlediska rozhodných tvrzení o úpadku či hrozícím úpadku) zpochybňují, a které je nutno uvést na pravou míru za pomocí příslušných listinných důkazů.

Z obsahu spisu je zřejmé, že dlužník podal insolvenční návrh spojený návrhem na povolení oddlužení (č.d. A-1), v jehož kolonce 7 popsal rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, a k němuž připojil seznamy závazků a majetku obsahující všechny předepsané náležitosti (č.d. A-3)-v seznamu závazků označil věřitele názvem, identifikačním číslem a adresou jejich sídla, uvedl výši každého závazku a rovněž data posledních splátek popř. splatnost závazků, přičemž u převážné většiny (u 12 věřitelů ze 13) se jednalo o závazky z let 2006 až 2012, čímž učinil insolvenční návrh projednatelným tak, že lze posoudit, zda osvědčil svůj úpadek, či nikoli. Důvod k odmítnutí insolvenčního návrhu tudíž dán nebyl.

V souvislosti s plněním dluhu ve splátkách odvolací soud připomíná, že jde v podstatě o plnění po částech s tím rozdílem, že výše a splatnost jednotlivých splátek je předem určena. Při plnění ve splátkách jde vlastně o dvojí dobu splatnosti. Jednak je stanovena doba plnění jednotlivých splátek a zároveň je doba splatnosti celé pohledávky určena poslední splátkou. Závazek pak zaniká postupně tak, jak jsou splátky plněny a prodlení dlužníka se posuzuje u každé splátky zvlášť (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1630/2005 ze dne 22.2.2006). Jinými slovy, byla-li úhrada některého ze závazků dlužníka sjednaná ve splátkách, tak má každá splátka určen svůj (pevný) termín splatnosti, od něhož se odvíjí prodlení dlužníka.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 30. června 2015

Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková