2 VSPH 715/2015-B-70
KSPH 35 INS 5795/2011 2 VSPH 715/2015-B-70

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Ireny Emanovské, bytem Zámek 1, Zruč nad Sázavou, o odvolání insolvenčního správce NEŠTICKÁ-NEŠTICKÝ, v.o.s., sídlem Ječná 550/1, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 5795/2011-B-61 ze dne 24. března 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 5795/2011-B-61 ze dne 24. března 2015 s e m ě n í tak, že se insolvenčnímu správci NEŠTICKÁ-NEŠTICKÝ, v.o.s. pořádková pokuta neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 35 INS 5795/2011-B-61 ze dne 24. 3. 2015 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Ireny Emanovské (dále jen dlužnice) uložil insolvenčnímu správci NEŠTICKÁ-NEŠTICKÝ, v.o.s. (dále jen správce) pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 10. 5. 2011 (č.d. A-10) rozhodl o úpadku dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením a správce ustanovil do funkce a usnesením ze dne 4. 7. 2011 (č.d. B-8) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Podáním ze dne 12. 3. 2015 sdělil soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš (dále jen stěžovatel) soudu, že dne 3. 12. 2013 a opakovaně dne 25. 3. 2014, 5. 6. 2015 a 11. 8. 2014 oznámil správci nový účet, na nějž mu má být poukazováno plnění podle splátkového kalendáře. Správce však platby nadále poukazuje na starý účet, tím mu ztěžuje jejich identifikaci a nad míru nutnou ho zatěžuje zbytečnou administrativou. Cituje ust. § 81 odst. 2 insolvenčního zákona dovodil soud prvního stupně, že správce porušuje povinnosti, které mu uložil, a jeho nečinnost stěžovatele poškozuje. Proto správci uložil pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč.

Nadto poučil soud správce o tom, že ho uložení pořádkové pokuty nezbavuje povinnosti splnit úkoly, jež mu uložil, že mu pořádkovou pokutu může dodatečně prominout, pokud se v budoucnu vyvaruje nečinnosti a napraví, co zanedbal, a připomněl mu, že při výkonu funkce je povinen postupovat svědomitě a s odbornou péčí.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se správce včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a pořádkovou pokutu mu neuložil. V odvolání uvedl, že při zahájení plnění splátkového kalendáře zadal bance k placení splátek trvalý příkaz, jenž pravidelně upřesňoval co do výše splátky připadající na věřitele. Poté, kdy mu stěžovatel sdělil, že plnění má být zasíláno na jiný účet, zadal správce tuto informaci do bankovního systému a nejméně od října 2014 bylo plnění hrazeno na správný (nový) účet stěžovatele. U platby provedené dne 6. 3. 2015 došlo k chybě, když-přes správné zadání ze strany správce-použil bankovní systém k platbě původní platební příkaz. Přestože správce připustil, že doručení platby na jiný než aktuální účet mohlo stěžovateli způsobit určité problémy, vyjádřil názor, že tím poškozen nebyl, neboť platba se dostala do jeho dispozice a bylo ji možné identifikovat podle variabilního symbolu. Následně projednal správce vzniklou situaci s bankou, jež mu přislíbila, že provede technické řešení vylučující použití původního trvalého příkazu, a stěžovateli zaslal vysvětlení s omluvou. Správce poukázal na to, že odeslání platby na chybný účet stěžovatele nezavinil svou nedbalostí, a namítl, že provedení platby na nesprávný účet způsobem popsaných shora nelze kvalifikovat jako porušení povinností insolvenčního správce.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 81 odst. 2 insolvenčního zákona může insolvenční soud uložit insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč. Obecně vzato spočívá smysl uložení pořádkové pokuty ve výchovném působení na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu ust. § 36 a § 37 insolvenčního zákona, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu dohlédací činnosti dle ust. § 11 insolvenčního zákona. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu obvykle v případě, kdy pochybení insolvenčního správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty nebo kdy zjištěná závada v postupu insolvenčního správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění funkce podle ust. § 32 insolvenčního zákona. Výše uložené pokuty přitom musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že podáním ze dne 12. 3. 2015 požádal stěžovatel soud prvního stupně, aby v rámci výkonu dohlédací činnosti správci uložil, aby mu na něj připadající platby dle splátkového kalendáře zasílal na účet, o němž ho opakovaně informoval. Dle tvrzení stěžovatele správce-ačkoliv ho o změně účtu informoval již dopisem, jenž mu byl doručen dne 4. 12. 2013-poukazuje platby nadále na účet označený v přihlášce pohledávky. Soud prvního stupně-aniž by správci umožnil vyjádřit se k podání stěžovatele, aniž by ověřil, zda platby skutečně pravidelně zasílá stěžovateli na původní, a nikoli na nový účet, a aniž ke zjednání nápravy učinil jakékoliv opatření při výkonu dohlédací činnosti-bez dalšího postihl správce pořádkovou pokutou.

Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že za pochybení spočívající v tom, že správce-ať již vědomě, či v důsledku technických problémů-nezaslal (či nezasílal) stěžovateli platby na správný, tj. nově zřízený účet, nebylo namístě postihnout ho pořádkovou pokutou, aniž by se soud nejprve pokusil dosáhnout nápravy výkonem dohlédací činnosti, např. pokynem k úhradě splátek určených stěžovateli na nový účet, jak to ostatně stěžovatel požadoval.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání správce důvodným, podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se správci pořádková pokuta neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 9. května 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík