2 VSPH 701/2015-A-11
KSLB 87 INS 7820/2015 2 VSPH 701/2015-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Pískovec I, č.p. 899, pošta Kamenický Šenov, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 87 INS 7820/2015-A-5 ze dne 30. března 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 87 INS 7820/2015-A-5 ze dne 30. března 2015 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Jana anonymizovano (dále jen dlužnice) domáhala vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, v němž tvrdila, že má vůči 11 věřitelům celkem 11 závazků ve výši 402.172,-Kč, jež jsou více než 3 měsíce po splatnosti, a připojila k němu výčet svých závazků , jenž je totožný s předloženým seznamem závazků; v něm označila věřitele, uvedla výši jejich pohledávek, údaj o jejich vykonatelnosti a zajištění a datum poslední splátky. Poukázal přitom na to, že dlužnice neuvedla konkrétní data splatnosti svých závazků, ale toliko datum poslední splátky, z něhož dle jeho názoru neplyne, zda je splatný celý dluh nebo pouze jeho část a kdy splatnost nastala. Z toho dovodil, že nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti, jež by její úpadek či hrozící úpadek osvědčovaly, a dospěl k závěru, že v řízení nelze pokračovat; proto insolvenční návrh dle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil. Namítala, že insolvenční návrh je srozumitelný a úplný, že k němu připojila všechny zákonem požadované přílohy, jež obsahují všechny předepsané náležitosti, takže nevykazuje žádné nedostatky. Upřesnila přitom, že zastavila podstatnou část plateb vůči věřitelům.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26.2.2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka.

Podle ust. § 106 odst. 1 IZ musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z ust. § 391 IZ se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) IZ definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8/2010).

Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. § 390 odst. 1 IZ však umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky č. 7, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v ust. § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu odvolací soud v dané věci zjistil, že dlužnice podala dne 25.3.2015 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, v jehož kolonce č. 7 uvedla, že v současné době má 11 věřitelů, vůči nimž má 11 nezajištěných závazků v celkové výši 402.172,-Kč, jež jsou po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, přičemž není schopna je splácet. Všechny věřitele přitom řádně označila zákonem požadovanými údaji (názvem, sídlem a identifikačním číslem), uvedla výši závazků vůči nim, splatnost poslední splátky (jednotně ke dni 28.6.2014) a u vykonatelných závazků i spisové značky exekučních řízení, jež jsou proti ní vedena.

Soud prvého stupně vycházel při rozhodování z toho, že dlužnice neuvedla v insolvenčním návrhu data splatnosti závazků, ale pouze splatnost poslední splátky, a tudíž neposkytla dostatečný podklad pro závěr, že se nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti.

Soudu prvého stupně je třeba přisvědčit v tom, že konkrétní údaje o splatnosti jednotlivých závazků není možno nahradit údajem o poslední platbě, neboť z takových údajů není zřejmé, jakou frekvenci splátek měla dlužnice s věřiteli smluvenu (měsíční, čtvrtletní, půlroční, roční či jinou), popř. zda ji vůbec povinnost plnit věřitelům v pevně určených splátkách stíhala. Bez znalosti těchto údajů přitom nelze posoudit, zda byla ke dni vydání napadeného rozhodnutí s plněním svých závazků v prodlení déle než 30 dnů. Dlužnice však v návrhu u tří závazků (vůči Citibank Europe plc., Raiffeisen stavební spořitelně a Romanu a Martinu anonymizovano ) odkázala na konkrétně označená (mj. uvedením spisové značky) exekuční řízení zahájená v letech 2010-2012, v nichž jsou pohledávky vymáhány. Z takto vylíčených skutečností sice nevyplývá přesné datum splatnosti těchto závazků (což samo o sobě není pro osvědčení úpadku rozhodující), je z nich však jednoznačně zřejmé, že-vzhledem k tomu, že exekuci je možno nařídit pouze k vymožení splatné pohledávky-musely být ke dni podání insolvenčního návrhu (25.3.2015) po lhůtě splatnosti déle než zákonem požadovaných 30 dnů, resp. 3 měsíce.

Odvolací soud proto na rozdíl od soudu prvého stupně dospěl k závěru, že v daném případě z tvrzení dlužnice obsažených (toliko) v návrhu lze dovodit, že ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ má více (konkrétně označených) věřitelů, peněžité závazky v určité (konkrétní) výši po (konkrétně specifikovanou) dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti, a že je není schopna plnit. Údaje obsažené v insolvenčním návrhu tak vytvářejí ve skutkové rovině takový obraz věci, z nějž lze logicky dovodit-pokud budou tvrzení uvedená v návrhu shledána pravdivými-skutkový a právní závěr o tom, že dlužnice je v úpadku.

Protože insolvenční návrh nevykazuje nedostatky bránící pokračování v řízení, pro něž by bylo namístě jej dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítnout, podmínky pro vydání napadeného usnesení nebyly dány.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 16. prosince 2015

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková