2 VSPH 691/2015-P9-10
KSPH 61 INS 10855/2014 2 VSPH 691/2015-P9-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužníka Marka Felixe, bytem Přemyslovců 163/20, Nymburk, o odvolání SVEA Ekonomi Cyprus Ltd., sídlem 195 Arch. Makarios III Avenue 3030, Limasol, Kyperská republika (původně České kanceláře pojistitelů, sídlem Na Pankráci 1724/129, Praha 4), zast. advokátem Mgr. Ľubomírem Vdovcem, sídlem Hlinky 135/68, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 61 INS 10855/2014-P9-2 ze dne 16. března 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 61 INS 10855/2014-P9-2 ze dne 16. března 2015 se m ě n í tak, že se přihláška evidovaná pod č. P9 v rozsahu pohledávek ve výši 64.613,68 Kč neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 61 INS10855/2014-P9-2 ze dne 16.3.2015 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Marka Felixe (dále jen dlužník) rozhodl o tom, že se přihláška České kanceláře pojistitelů (nyní SVE Ekonomi Cyprus Ltd., dále též jen odvolatel) podaná dne 20. 10. 2014 odmítá v rozsahu pohledávek ve výši 64.613,68 Kč jako opožděná.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 5. 5. 2014 (č.d. A-9) zveřejněným téhož dne v insolvenčním rejstříku rozhodl o úpadku dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením. Odvolatel podal dne 20. 10. 2014 přihlášku pohledávek v celkové výši 177.919,68 Kč sestávající z pohledávky č. 1 ve výši 130.418,43 Kč (z níž jistina činí 98.062,-Kč a zákonný úrok z prodlení 32.356,43 Kč), pohledávky č. 2 ve výši 31.447,-Kč představující náklady na vymáhání pohledávky č. 1 přiznané elektronickým platebním rozkazem ze dne 8. 2. 2011, jenž nabyl právní moci dne 8. 6. 2011, a pohledávky č. 3 ve výši 16.054,25,-Kč (z níž jistina činí 15.244,-Kč a zákonný úrok z prodlení 810,25 Kč). Z obsahu přihlášky soud dovodil, že jistiny pohledávek č. 1 a 3 představují částky, jež odvolatel uhradil poškozenému Milanu Svatému, jemuž dlužník při provozu vozidla PEUGEOT 205, RZ 6S17913 způsobil dne 25. 9. 2008 škodu na vozidle TOYOTA HIACE, RZ 2H32969. Z ust. § 24 odst. 2 písm. b) a odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, soud dovodil, že se v případě jistiny pohledávek č. 1 a 3 jedná o náhradu za plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona, a na tyto pohledávky se hledí jako na pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení. Týž statut podle něj však nemají pohledávky z titulu zákonných úroků z prodlení a nákladů řízení, jež byl odvolatel podle jeho názoru povinen přihlásit do insolvenčního řízení v třicetidenní přihlašovací lhůtě počínající dne 5. 5. 2014. Protože je do insolvenčního řízení přihlásil až dne 20. 10. 2014, soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona v tomto rozsahu přihlášku jako opožděně podanou odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a rozhodl o tom, že se přihláška v rozsahu pohledávek ve výši 64.613,68 Kč neodmítá. V odvolání namítal, že zákonný úrok z prodlení i náhrada nákladů řízení jsou příslušenstvím hlavních pohledávek (jistiny pohledávek č. 1 a 3) a sledují jejich právní osud.

Usnesením ze dne 30. 10. 2015 (č.d. P9-8) rozhodl soud prvního stupně podle ust. § 18 insolvenčního zákona o tom, že připouští, aby na místo České kanceláře pojistitelů vstoupila do řízení SVEA Ekonomi Cyprus Ltd.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Dle ust. § 165 odst. 2 insolvenčního zákona může tento nebo jiný zákon stanovit, že se podle něj uspokojují i věřitelé, kteří nepodali přihlášku. Jedná se o zvláštní skupinu věřitelů, jejichž pohledávky podléhají přezkumu, aniž by musely být přihlášeny. Takovou povahu mají i pohledávky odvolatele z titulu práva na náhradu za plnění za újmu způsobenou provozem vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť se dle ust. § 24 odst. 4 podle ust. § 24 odst. 2 písm. b), c) a g) téhož zákona považují za pohledávky, na něž se podle insolvenčního zákona hledí jako na přihlášené. K tomu je třeba doplnit, že se tento zvláštní režim vztahuje na každou pohledávku, která svojí povahou odpovídá zmíněnému ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. bez ohledu na to, zda nadále svědčí České kanceláři pojistitelů, či zda byla postoupena jinému subjektu. Pro režim těchto pohledávek v insolvenčním řízení je podstatný výlučně právní důvod jejich vzniku.

Pokud jde o úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky, jedná se dle ust. § 513 nového občanského zákoníku-spolu s úroky-o příslušenství pohledávky (ostatně shodnou úpravu obsahovalo ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku č.40/1964 Sb.), a odvolateli je třeba přisvědčit v tom, že neobsahuje-li insolvenční zákon (a s přihlédnutím k povaze pohledávek odvolatele ani zákon č. 168/1999 Sb.) odlišnou úpravu, je příslušenství pohledávky podřízeno stejnému právnímu režimu jako pohledávka sama. Dlužno ovšem poznamenat, že v ust. § 170 vymezuje insolvenční zákon pohledávky, jež jsou vyloučeny z uspokojení v insolvenčním řízení, přičemž pod písm. a) uvádí úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí. Pokud tedy odvolatel uplatnil (jak popsáno shora, v daném případě tak učinil přihláškou ze dne 20. 10. 2014, aniž by k tomu byl povinen) i úroky z prodlení za období po vydání rozhodnutí o úpadku (tj. po 5. 5. 2014), jsou vyloučeny z uspokojení (protože v přihlášce nespecifikoval období, za něž je uplatnil, bude třeba, aby tak učinil dodatečně). Ani to však není důvodem pro odmítnutí přihlášky či přihlášené pohledávky (nebo její části) dle ust. § 185 insolvenčního zákona, ale v takovém případě je namístě postupovat podle ust. § 203a insolvenčního zákona.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené změnil napadené usnesení způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 26. dubna 2016

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík