2 VSPH 682/2013-A-31
KSPL 29 INS 2268/2013 2 VSPH 682/2013-A-31

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Jiřího Grabovského, bytem Kamenná 473/52, Aš, adresa pro doručování: Kamenná 32, Cheb, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 2268/2013-A-15 ze dne 19.března 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 2268/2013-A-15 ze dne 19.března 2013 se v bodech III. a IV. výroku potvrzuje; odvolání se v rozsahu, v němž směřuje proti bodu V. výroku téhož usnesení, odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 29 INS 2268/2013-A-15 ze dne 19.3.2013 rozhodl na návrh Jiřího Grabovského (dále jen dlužník) o jeho úpadku (bod I. výroku), insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Michala Krejčího (bod II. výroku), odmítl návrh dlužníka na povolení oddlužení (bod III. výroku), prohlásil na jeho majetek konkurs (bod IV. výroku) s tím, že bude projednán jako nepatrný (bod V. výroku), rozhodl, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod VI. výroku), vyzval věřitele k přihlášení pohledávek za dlužníkem a ke sdělení zajišťovacích práv, jež uplatňují na jeho věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách (body VII. a IX. výroku), osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, vyzval, aby plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci (bod VIII. výroku), na den 12.6.2013 nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů a stanovil její program (body X. a XI. výroku), insolvenčnímu správci uložil, aby mu předložil seznam přihlášených pohledávek a zprávu o hospodářské situaci dlužníka (bod XII. výroku), dlužníkovi uložil, aby bez zbytečného odkladu kontaktoval insolvenčního správce (bod XIII. výroku), a konstatoval, že svá rozhodnutí bude zveřejňovat v insolvenčním rejstříku (bod XIV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dlužník dne 28.1.2013 podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Protože insolvenčním návrhem a k němu připojenými seznamy osvědčil, že je v úpadku ve formě insolvence, rozhodl soud o jeho úpadku a ustanovil mu insolvenčního správce. Pokud jde o návrh na povolení oddlužení, dlužník nenavrhl způsob, jakým by mělo být oddlužení realizováno. V bodě 17 návrhu přitom uvedl, že je vlastníkem bytové jednotky v domě zapsaném na LV č. 4171 v k.ú. Aš, bytové jednotky v domě zapsaném na LV č. 4195 v k.ú. Aš a bytového domu zapsaného na LV č. 11326 v k.ú. Cheb. Protože spolu s návrhem nepředložil ocenění těchto nemovitostí znalcem dle ust. § 392 odst. 2 insolvenčního zákona, soud ho usnesením ze dne 1.2.2013 (č.d. A-7) vyzval ke splnění této povinnosti. Dlužník požádal soud o prodloužení lhůty k předložení znaleckých posudků s tím, že je předloží do 15.3.2013, a podáním doručeným soudu dne 13.3.2013 požádal opětovně o prodloužení lhůty, přičemž tentokrát žádnou lhůtu, v níž znalecké posudky předloží, neuvedl. Vzhledem k tomu, že dlužník nepředložil znalecké posudky ani do dne 19.3.2013, soud jeho návrh na povolení oddlužení odmítl podle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona a podle ust. § 396 odst. 1 téhož zákona prohlásil na jeho majetek konkurs, přičemž shledal, že jsou splněny podmínky dle ust. § 314 odst. 1 insolvenčního zákona a konkurs bude projednán jako nepatrný. Soud zdůraznil, že přes poskytnuté poučení a posečkání soudu nepředložil dlužník znalecké posudky, které jsou nezbytnou součástí návrhu na povolení oddlužení, a poukázal přitom na usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 29 NSČR 46/2012-B-38, KSPL 29 INS 10493/2011 ze dne 26.9.2012 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 79/2011 (dále jen R 79/2011).

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni, a to v rozsahu bodů III. až V. výroku, se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud v této části zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě aby je v této části změnil a aby rozhodl o tom, že jeho úpadek bude řešen oddlužením. V odvolání uvedl, že není pravdou, že by v podání ze dne 12.3.2013 neuvedl dodatečnou lhůtu, v níž předloží znalecké posudky, neboť uváděl, že je předloží do 20.4.2013. Kromě toho na soudu požadoval vysvětlení nesrovnalosti spočívající v tom, že po něm požadoval předložit znalecké posudky ohledně tří nemovitostí, přestože v insolvenčním návrhu uvedl, že je vlastníkem sedmi nemovitostí. Za těchto okolností-s ohledem na počet nemovitostí, časovou náročnost zpracování znaleckých posudků a vyjasnění počtu nemovitostí-měl soud jeho žádosti o prodloužení lhůty vyhovět, neboť prodloužení lhůty by nebylo ke škodě insolvenčního řízení ani věřitelů. Krajský soud v Plzni však na jeho žádost nereagoval a namísto prodloužení lhůty vydal napadené rozhodnutí. Dlužník zajistil znalecké posudky dokonce s předstihem oproti lhůtě, již navrhl v podání ze dne 12.3.2013, a připojil je k odvolání. Dle názoru dlužníka mohl být postup soudu ovlivněn obsahem podání jeho dřívějšího zaměstnavatele JYSK, s.r.o., s nímž vede soudní spory o neplatnost opakovaně podaných výpovědí z pracovního poměru a jenž nese dle názoru dlužníka odpovědnost za jeho tíživou finanční situaci.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda lze shora popsané usnesení Krajského soudu v Plzni napadnout odvoláním, a dospěl k závěru, že to není možné v případě bodu V. výroku, jímž insolvenční soud rozhodl o tom, že konkurs vedený na majetek dlužníka bude projednán jako nepatrný. Je tomu tak proto, že podle ust. § 314 odst. 4 insolvenčního zákona není odvolání proti rozhodnutí o nepatrném konkursu přípustné dle odstavců 1 a 2 téhož ustanovení. V tomto rozsahu proto podle ust. § 218 b) občanského soudního řádu odvolání dlužníka odmítl.

Na základě odvolání dlužníka přezkoumal Vrchní soud v Praze usnesení Krajského soudu v Plzni v bodech III. a IV. výroku včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 389 odst. 1 a § 390 odst. 1 insolvenčního zákona může dlužník, který není podnikatelem, insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením, přičemž návrh na povolení oddlužení musí podat spolu s insolvenčním návrhem a podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi.

Podle ust. § 391 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Podle ust. § 392 odst. 1 a 2 téhož zákona musí dlužník k návrhu na povolení oddlužení připojit seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení dříve předložil, listiny dokládající údaje o jeho příjmech za poslední 3 roky a písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky. V seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Podle ust. § 393 téhož zákona vyzve insolvenční soud usnesením osobu, která podala návrh na povolení oddlužení, jenž neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů, a současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Stejně postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Není-li přes výzvu insolvenčního soudu návrh na povolení oddlužení řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne.

Podle ust. § 396 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodne insolvenční soud současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že řízení bylo zahájeno na návrh dlužníka ze dne 28.1.2013. V bodech 6 a 17 návrhu dlužník uvedl, že vlastní 3 bytové jednotky zapsané na LV č. 4171 v k.ú. Aš, bytový dům zapsaný na LV č. 4195 v k.ú. Aš a bytový dům zapsaný na LV č. 11326 v k.ú. Cheb. Totéž uvedl i v seznamu majetku ze dne 28.1.2013, jenž k návrhu připojil a opatřil ho svým podpisem za prohlášením, že je seznam majetku úplný a správný. Oproti návrhu v seznamu toliko upřesnil, že jde o 3 nemovitosti, a to bytové domy čp. 1357 v Aši a čp. 2140 v Chebu a o jeden byt čp. 1063/1, 2, 8 v Aši, označil rok, kdy je nabyl do vlastnictví a jejich pořizovací a zůstatkovou hodnotu. Protože v rozporu se zákonnými požadavky nepředložil dlužník znalecké ocenění obvyklé ceny nemovitostí, vyzval ho insolvenční soud usnesením č.j. KSPL 29 INS 2268/2013-A-7 ze dne 1.2.2013 k odstranění této vady návrhu a k jeho doplnění o znalecké posudky ohledně 3 nemovitostí do 7 dnů od doručení usnesení. Současně dlužníka poučil o následku spočívajícím v odmítnutí návrhu na povolení oddlužení, pokud vytčené nedostatky návrhu v určené lhůtě neodstraní. Toto usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 15.2.2013 a dlužník na ně reagoval podáním ze dne 18.2.2013, jímž požádal soud o prodloužení lhůty k předložení znaleckých posudků do 15.3.2013. Soud jeho žádosti vyhověl přípisem ze dne 25.2.2013, jenž byl dlužníkovi doručen dne 5.3.2013. Místo toho, aby dlužník předložil znalecké posudky alespoň v prodloužené lhůtě, sdělil podáním ze dne 12.3.2013, jež bylo soudu doručeno dne 13.3.2013, že ve skutečnosti vlastní sedm nemovitostí a dotazoval se, zda má zajistit zpracování znaleckých posudků ohledně všech nemovitostí s tím, že v takovém případě k tomu bude potřebovat více času a na soudu požaduje, aby mu prodloužil lhůtu k předložení znaleckých posudků do 20.4.2013. Insolvenční soud tak neučinil a bez dalšího vydal napadené usnesení, jímž návrh dlužníka na povolení oddlužení odmítl.

Z toho, co je uvedeno shora, je zřejmé, že návrh dlužníka na povolení oddlužení postrádal zákonem vyžadované přílohy-znalecké ocenění obvyklé ceny nemovitostí náležejících dlužníkovi, k jejichž dodatečnému předložení vyzval insolvenční soud dlužníka podle ust. § 393 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, přičemž ho řádně poučil o následku spočívajícím v odmítnutí návrhu na povolení oddlužení v případě, že požadované přílohy nebudou v určené lhůtě předloženy. Protože dlužník, jemuž bylo doručeno usnesení obsahující výzvu i přípis, jímž mu soud prodloužil lhůtu k předložení znaleckých posudků, je ani v prodloužené lhůtě nepředložil, nelze soudu prvního stupně vytknout žádné pochybení, když za této situace odmítl podle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona návrh na povolení oddlužení a podle ust. § 396 odst. 1 téhož zákona rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem.

K odvolací argumentaci dlužníka nelze než uvést, že obsah podání JYSK, s.r.o. neměl na průběh insolvenčního řízení zjevně žádný vliv, neboť bylo pouze na dlužníkovi, aby alespoň v soudem určené lhůtě splnil povinnost předložit znalecké posudky ohledně obvyklé ceny nemovitostí v jeho vlastnictví, jež měl připojit již k návrhu na povolení oddlužení (viz ust. § 392 insolvenčního zákona). Vzhledem k tomu, že v návrhu na povolení oddlužení a v seznamu majetku, jenž k němu připojil, dlužník zjevně neuvedl přesné informace o svém nemovitém majetku, má navíc odvolací soud pochybnost o tom, zda podáním návrhu na povolení oddlužení sledoval poctivý záměr. Konečně, vzhledem k tomu, že spolu s odvoláním předložil dlužník znalecké posudky oceňující hodnotu jeho sedmi nemovitostí (pěti bytových jednotek v Aši, jedné v Chebu a domu v Aši), považoval odvolací soud za nutné připomenout, že vady návrhu na povolení oddlužení a jeho příloh může dlužník dle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 46/2012 ze dne 26.9.2012 odstranit jen do doby, než insolvenční soud rozhodne o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Ke skutečnosti, že po vydání napadeného usnesení dlužník znalecké posudky předložil, proto odvolací soud nepřihlédl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadených bodech III. a IV. výroku jako věcně správné.

Poučení: Proti prvé části výroku tohoto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni; proti výroku za středníkem není dovolání přípustné.

V Praze dne 16.prosince 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová