2 VSPH 68/2018
č. j. MSPH 93 INS 17939/2017 2 VSPH 68 /2018 A 61

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lišky a soudců Mgr. Tomáše Brauna a ]UDr. Petra Vaňouse v insolvenční věci dlužnice: Truhlářské reality, a. s., sídlem Elišky Krásnohorské 10/ 2, 110 00 Praha 1, IČO: 27670481, zastoupena advokátem JUDr. Markem Bánským, sídlem Elišky Krásnohorské 10 / 2, 110 00 Praha 10, zahájené na návrh Františka anonymizovano , anonymizovano , bytem Zenklova 1/35, 180 00 Praha 8, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2017, č. j. MSPH 93 INS 17939/2017 A 48, takto:

1. Usnesení Městského soudu vPraze ze dne 23. listopadu 2017, č. j. MSPH 93 INS

II.

17939/2017 A 48 se potvrzuje.

Insolvenční navrhovatel František Skuhra je povinen dlužníci Truhlářské reality, a. s., zaplatit 1.850 Kč na náhradu nákladů odvolacího řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Marka Bánského.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením v bodě 1. výroku odmítl insolvenční návrh a v bodě ll. výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. V odůvodnění uvedl, že navrhovatel c) František Skuhra (dále jen odvolatel) přistoupil podáním ze dne 10. 10. 2017 (č. d. A-19) křízení vinsolvenční věci dlužnice Truhlářská reality, a.s., (dále jen dlužnice) vedené k návrhu věřitelky a) Podzemní stavby KOSPER, a. 5. (dále jen navrhovatelka a/) a b) INSTALACE Praha, spol. s .r. 0. (dále jen navrhovatelka b/). Vzhledem k tomu, že navrhovatelky a) a b) vzaly své návrhy zpět, soud usnesením ze dne 17. 10. 2017 (č. d. A 28) ve vztahu k nim insolvenční řízení pravomocně zastavil. Odvolatel přitom v insolvenčním návrhu uvedl, že má za dlužníci splatnou pohledávku z titulu ústní smlouvy o zprostředkování, již vyčíslil na 33.648,15 EUR, avšak její splatnost neuvedl, a za další věřitele dlužnice označil navrhovatelky a) a b). S poukazem na ust. Š 103 odst. 1 a 2, g 105, g 3 IZ insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSCR 14/2011 ze dne 21. 12. 2011 soud konstatoval, že odvolatel požadavkům insolvenčního zákona na vylíčení rozhodujících skutečností nedostál; spoléhal se totiž na tvrzení obsažená v insolvenčních návrzích navrhovatelek a) a b), přičemž za situace, kdy

Shodu s prvopisem potvrzuje jana \dasáková. tyto navrhovatelky vzaly insolvenční návrhy zpět, je návrh založený toliko na tvrzeních odvolatele nedostatečný, nebot) z něj neplynou žádné údaje o existenci více splatných neuhrazených závazků dlužnice a neobsahuje ani žádné tvrzení ohledně platební schopnosti dlužnice. Nadto obě označené věřitelky naznačenou platební neschopnost dlužnice vyvrátily, když uvedly, že jejich pohledávky za dlužnicí zanikly. Z těchto důvodů insolvenční návrh podle ust. Š 128 odst. 1 IZ odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízen dle ust. Š 146 odst. 3

V

O. S. 1'.

3. Proti tomuto usnesení podal odvolatel včasné blanketní odvolání, jež přes výzvu soudu prvého stupně ze dne 15. 12. 2017 (č. d. A 52) nedoplnil.

4. Dlužnice ve vyjádření k odvolání (č. d. A-53) uvedla, že odvolání je pouze dalším šikanózním krokem odvolatele, jenž má směřovat toliko k průtahům řízení. Ztotožnila se přitom se závěry soudu prvého stupně, že mezi ní a odvolatelem nejsou žádné závazky, z nichž by bylo možné dovodit, že se nachází v úpadku.

5. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející dle ust. Š 212 a S 212a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a aniž v souladu s ust. Š 214 odst. 2 písm. c) téhož zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

6. Podle Š 128 odst. 1 IZ insolvenční soud odmítne insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení $ 43 o.s.ř. se nepoužije.

7. Podle Š 103 odst. 2 IZ musí být V insolvenčním návrhu vždy uvedeny irozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek ($ 3 IZ), skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

8. Podle 5 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). K posledně uvedené podmínce $ 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v Š 104 odst. 1 IZ., kterou mu uložil insolvenční soud.

9. Vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat vpoměrech dlužníka nebo třetích osob, soudní praxe důsledně trvá na tom, aby insolvenční navrhovatel lhostejno, zda je jím dlužník či věřitel řádně splnil zákonem předepsanou povinnost skutkových tvrzení, jež jsou dle 5 103 odst. 2 IZ povinnými obsahovými náležitostmi insolvenčního návrhu, tj. aby vylíčil rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Jde li o návrh podaný věřitelem, musí tento navrhovatel navíc řádně vylíčit skutečnosti, ze kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, tj. skutečnosti svědčící o tom, že má proti dlužníku splatnou pohledávku (Š 105 IZ). Doložení aktivní legitimace navrhujícího věřitele je primárním předpokladem projednání dlužníkova úpadku (je průkazem navrhovatelova oprávnění požadovat, aby soud na podkladě jeho insolvenčního

Shodu s prvopisem potvrzujejana Vlasáková.

10.

11.

12.

13.

2 VSPH ne'/20is návrhu tvrzený úpadek dlužníka zjišťoval). Procesní povinnost tvrzení dle 5 103 odst. 2 IZ není možno mít za splněnou (nelze ji nahradit) tím, že insolvenční navrhovatel ohledně příslušných rozhodných skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSCR 7/2008-A ze dne 26. 2. 2009, uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit vinsolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek- -viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSCR 7/2008 ze dne 26. 2. 2009 (91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27. 1. 2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20. 5. 2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21. 12. 2011 (R44/ 2012). Z této judikatury plyne, že vinsolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Součástí vylíčení takových rozhodujících skutečností tedy musí být nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou. shledána pravdivými, dovolí insolvenčnirnu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, vněmž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive že neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Na posouzení, zda insolvenční návrh má náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a zda není namístě jeho odmítnutí podle Š 128 odst. 1 IZ, přitom nemá vliv okolnost, že při zkoumání, zda dlužník je v úpadku, se v insolvenčním řízení prosazuje vyšetřovací zásada.

Lze tedy shrnout, že navrhující věřitel dle Š 103 odst. 2 IZ musí vinsolvenčnim návrhu náležitě vymezit svoji pohledávku za dlužníkem co do její výše, splatnosti a důvodu jejího vzniku (rozhodných okolností, na nichž se zakládá, vpřípadě vykonatelné pohledávky označením pravomocného přísudku či jiného exekučního titulu), a současně obdobně identifikovat další věřitele dlužníka a jejich pohledávky (v případě tvrzeného úpadku insolvenci i co do splatnosti) a nabídnout též potřebná další konkrétní skutková tvrzení, z nichž se podává závěr o dlužníkově platební neschopnosti (objektivní či založené některou ze zákonných domněnek), nebo o jeho předlužení (je li podnikatelem).

V dané věci však odvolací soud shodně jako soud prvého stupně shledal, že odvolatel svoji povinnost tvrzení dle Š 103 odst. 2 IZ řádně nesplnil, neboť v insolvenčním návrhu nevylíčil konkrétní skutečnosti, které by úpadek dlužnice osvědčovaly.

V insolvenčním návrhu, jímž se domáhal zjištění úpadku dlužnice a jeho řešení konkursem, odvolatel tvrdil, že má za dlužníci pohledávku z titulu ústní smlouvy o zprostředkování smlouvy s ekonomickým nebo finančním poradcem, advokátem či jinou třetí stranou, kteří se na základě takto uzavřené smlouvy přičiní o refinancování aktivit dlužnice, zejména stávajících úvěrů poskytnutých UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., a dále financování realizace projektů výstavby bytových domů Truhlářská a Soukenická. Za popsané

Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.

Z. V bl't'l ()č/ ZUIB zprostředkování měla dlužnice uhradit provizi ve výši 0,5 % z jistiny každého poskytnutého úvěru za účelem refinancování a financování projektu výstavby bytových domů splatnou v okamžiku načerpání úvěru. Dále tvrdil, že zprostředkoval uzavření smluv mezi dlužníci a poradcem Kubištová & Co, v.o.s., na jejichž základě došlo prokazatelně kposkytnutí úvěrů za účelem refinancování, a to ze strany Oberbank AG (konkrétně šlo o úvěr ve výši 5.129.630 EUR a úvěr ve výši 1.600.000 EUR se sjednanými zástavnírni smlouvami ze dne 9. 6. 2016). Odkázal přitom na výpisy z katastru nemovitostí, z nichž je dle jeho názoru zřejmé, že ze zástavního práva na nemovitostech dlužnice ve prospěch Oberbank AG plyne zajištění označených úvěrů a že k poskytnutí úvěrů došlo v měsíci červnu roku 2016, a mdíž pohledávka je splatná více než 30 dní. Celkovou výši své pohledávky pak vyčíslil na 33.648,15 eur. Jako další věřitele pak v návrhu označil INSTALACE Praha, spol. s. r. o. (toliko jejím názvem) s pohledávkou ve výši 547.632,40 Kč z neuhrazených faktur vystavených 17. 2. 2016 a 4. 4. 2016, jež dlužnice neproplatila, přičemž v podrobnostech odkázal na insolvenční návrh navrhovatelky b), a dále Podzemní stavby KOSPER, a. s., jež označil sídlem a identifikačním číslem, 3 pohledávkou ve výši 475.582,60 Kč představující zbývající závazek ze smlouvy o dílo ze dne 15. 12. 2014 s tím, že k podrobné identifikaci pohledávky a údajů o splatnosti odkázal na insolvenční návrh navrhovatelky a).

14. Z uvedeného je zřejmé, že odvolatel v insolvenčním návrhu nevyličil konkrétní skutečnosti, které by mohly vést soud k závěru o úpadku dlužnice, nebot) neoznačil dalšího (nejméně jednoho) věřitele, vůči němuž má dlužnice závazek splatný déle než 30 dnů, resp. 3 měsíce (0 splatnosti závazků dalších věřitelů totiž nic neuvedl). Jeho tvrzení postrádají rovněž vylíčení rozhodných skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno dospět k závěru, že je dána některá z vyvratitelných právních domněnek vymezených v ust. Š 3 odst. 2 IZ, podle nichž se má za to, že dlužnice není schopna plnit své peněžité závazky. Odvolatel v návrhu neuvedl žádné konkrétní údaje, z nichž by vyplynulo, že dlužnice zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo že je vůči více věřitelům neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebot a budiž to opakovaně zdůrazněno - konkrétní data splatnosti jednotlivých závazků netvrdil. U pohledávky navrhovatelky a) ohledně splatnosti její pohledávky toliko odkázal na její insolvenční návrh a u navrhovatelky b) uvedl toliko datum vystavení faktury, jež však nelze považovat za datum splatnosti pohledávky. Nadto navrhovatelku a) řádně neoznačil jejím sídlem ani identifikačním číslem ve smyslu ust. Š 103 odst. 1 IZ. Za situace, kdy navrhovatelky a) a b) vzaly své insolvenční návrhy zpět z důvodu, že byla uzavřena dohoda o narovnání, resp. že dlužnice svůj závazek uhradila, a soud prvého stupně usnesením ze dne 17. 10. 2017 (č. d. A 28) vůči nim insolvenční řízení zastavil, je vskutku insolvenční návrh založený toliko na tvrzení odvolatele jak správně dovodil soud prvého stupně ,.. s ohledem na tvrzení v něm obsažená nedostatečný.

15. Odvolací soud proto shodně se soudem prvého stupně dospěl k závěru, že insolvenční návrh vykazuje nedostatky, pro něž v řízení nelze pokračovat, a protože, jak výše zmíněno, ust. Š 128 odst. 1 IZ vylučuje aplikaci ust. Š 43 odst. 2 o. s. ř., soud prvého stupně postupoval správně, když jej napadeným usnesením bez dalšího odmítl.

16. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání navrhovatele důvodným a napadené usnesení podle ust. Š 219 o. s. ř. jako správné potvrdil.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková. ili _ " " "_"

_ 2 vsPH 68/2018

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. Š 224 odst. 1 a Š 142 odst. 1 o. s. ř., nebot, dlužnice v něm byla zcela úspěšná. její náklady spočívají v odměně advokáta v poloviční sazbě ve výši 1.550 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání proti rozhodnutí nikoli ve věci samé) a náhradě jeho hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši 300 Kč (paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč za jeden úkon právní služby), vše dle ust. Š 11 odst. 2 písm. c), Š 9 odst. 4 písm. c), Š 7 bodu 5 a Š 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tedy 1.850 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta kpodání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

Praha 24. ledna 2018

Mgr. Martin Liška v. r. předseda senátu



;?

,!

/

Shodu s prvopisem potvrzuje jana Vlasáková.