2 VSPH 674/2013-P2-7
MSPH 78 INS 16297/2012 2 VSPH 674/2013-P2-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka Marka Vodeckého, bytem Na Dolinách 27, Praha 4, o odvolání ESSOX, s.r.o., sídlem Senovážné náměstí 231/7, České Budějovice, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 16297/2012-P2-2 ze dne 20.února 2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 16297/2012-P2-2 ze dne 20.února 2013 se mění tak, že se přihláška pohledávky věřitele ESSOX, s.r.o. neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení neukončuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením v insolvenčním řízení týkajícím se dlužníka Marka Vodeckého (dále jen dlužník) rozhodl o tom, že se přihláška věřitele č. 2 ESSOX, s.r.o. (dále jen odvolatel) odmítá, a odvolatele uvědomil o tom, že právní mocí usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č.j. MSPH 78 INS 16297/2012-A-15 ze dne 12.10.2012 rozhodl o úpadku dlužníka a jeho manželky Kateřiny Vodecké. Věřitele, kteří dosud nepřihlásili do insolvenčního řízení své pohledávky, vyzval, aby tak učinili do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku. Současně je poučil o tom, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a v insolvenčním řízení se neuspokojují. Poslední den lhůty, kdy přihláška mohla být podána na soud nebo předána orgánu majícího povinnost ji doručit, připadl na den 12.11.2012. Protože odvolatel předal přihlášku pohledávky v celkové výši 20.377,-Kč k poštovní přepravě až dne 9.1.2013, postupoval soud podle ust. § 173 odst. 1 a § 185 insolvenčního zákona a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval zejména tím, že v insolvenčním rejstříku byl dlužník ke dni 4.1.2013 označen pouze datem narození, rodné číslo nebylo uvedeno. S ohledem na to, že soud do systému ISIR, na nějž byl při sledování insolvenčního řízení zcela odkázán, rodné číslo nezapsal, dozvěděl se o existenci insolvenčního řízení týkajícího se dlužníka až dodatečně. Z toho odvolatel dovozoval, že mu nezačala běžet lhůta pro přihlášení pohledávky, a tudíž nebyl důvod odmítnout jeho přihlášku pro opožděnost.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle ust. § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle ust. § 173 odst. 1 téhož zákona. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců, a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů.

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Dále považoval odvolací soud za nutné uvést, že koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je podle ust. § 419 odst. 1 insolvenčního zákona informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Jeho správcem je ministerstvo spravedlnosti. Na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhraní aplikace ISIR přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci. Podle bodu 1. podmínek této služby je určena pro subjekty, které potřebují automatické zpracování informací. Současně se v podmínkách uvádí, že služba předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů. Jako příklad typické akce se v bodu 1.5.1. podmínek uvádí druhá akce, která nese informace o dlužníkovi.

Podmínky služby provozované v rámci informačního systému veřejné správy tak vycházejí z údajů, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, resp. seznamu dlužníků, jejichž výčet je obsažen v ust. § 420 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona. Tyto údaje je insolvenční soud podle odstavce 4 téhož ustanovení povinen zapsat do seznamu dlužníků, resp. zveřejnit je v insolvenčním rejstříku, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku. Účelem této úpravy je, jak výše naznačeno, umožnit věřitelům, kteří zpracovávají data svých klientů v automatizovaných systémech, aby mohli porovnáváním údajů ve svých klientských databázích s údaji v systému ISIR pravidelně zjišťovat, zda ohledně jejich klienta (dlužníka) bylo zahájeno insolvenční řízení, a posléze sledovat jeho průběh.

Z ust. § 420 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona se podává, že je-li dlužník fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků též rodné číslo a nemá-li rodné číslo, datum narození, je-li dlužníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků vedle rodného čísla (a dalších údajů) též identifikační číslo. Z těchto ustanovení je zřejmé, že insolvenční soud je povinen zapsat do insolvenčního rejstříku rodné číslo dlužníka i v případě, že dlužníkem je fyzická osoba-podnikatel, která je identifikována rovněž identifikačním číslem.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal insolvenční návrh (č.d. A-1), v němž v položce III. uvedl požadované osobní údaje nezbytné pro jeho identifikaci včetně data narození, přičemž údaj o rodném čísle bylo možno zjistit z příloh připojených k insolvenčnímu návrhu (např. z evidenčního listu důchodového pojištění). Ačkoli byl tedy tento údaj insolvenčnímu soudu v okamžiku zahájení insolvenčního řízení znám, do systému ISIR ho v důsledku nesprávné aplikace ust. § 420 odst. 1 insolvenčního zákona nezapsal (zapsáno bylo až dne 27.2.2013). Proto nebylo možné porovnáváním klientské databáze odvolatele s údaji v systému ISIR vyhledat dlužníka podle rodného čísla.

Protože odvolatel nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, je zcela odkázán na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Podle již ustálené judikatury, na níž odvolatel přiléhavě poukázal, platí, že mu lhůta k podání přihlášky pohledávky počne běžet jedině za předpokladu, že informace o dlužníkovi (o jeho rodném čísle) byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být odvolatelem zjištěna prostřednictvím automatického vyhledávání, jež je-jak vysvětleno výše-ve smyslu ust. § 420 odst. 1 insolvenčního zákona součástí informačního systému spravovaného ministerstvem spravedlnosti. To se ovšem dosud nestalo a lhůta stanovená k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku v důsledku tohoto pochybení insolvenčního soudu odvolateli běžet nezačala.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil napadené usnesení a rozhodl o tom, že se přihláška pohledávky odvolatele neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení neukončuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 7.srpna 2013 JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová