2 VSPH 655/2010-A-18
MSPH 76 INS 7439/2010 2 VSPH 655/2010-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužnice MEDIA FLOW, s.r.o., sídlem Pařížská 68/9, Praha 1, zahájené na návrh a) Brera, s.r.o., sídlem Havanská 142/12, Praha 7, b) CELTIMA, s.r.o., sídlem České mládeže 387, Liberec, c) IB Travel, s.r.o., sídlem U Kanálky 1441/7, Praha 2, všech zast. advokátem Mgr. Ing. Tomášem Vítkem, sídlem Na Příkopě 9-11, Praha 1, a dlužnice, o odvolání navrhovatelů a) až c) proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 7439/2010-A-7 ze dne 7.července 2010

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 7439/2010-A-7 ze dne 7.července 2010 se mění tak, že se insolvenční návrh navrhovatelů a) až c) neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Brera, s.r.o. (dále jen navrhovatelka a), CELTIMA, s.r.o. (dále jen navrhovatelka b) a IB Travel, s.r.o. (dále jen navrhovatelka c) domáhaly vydání rozhodnutí o zjištění úpadku MEDIA FLOW, s.r.o. (dále jen dlužnice), a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud reprodukoval obsah insolvenčního návrhu tak, že: -navrhovatelka a) v něm uvedla, že má za dlužnicí splatnou pohledávku ve výši 280.462,-Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených faktur, jimiž jí vyúčtoval svoji odměnu za služby poskytnuté v oblasti reklamy s tím, že se dlužnice zavázala uhradit ji podle splátkového kalendáře v šesti splátkách nejpozději ke dni 14.3.2010, což však neučinila, -navrhovatelka b) v něm uvedla, že má za dlužnicí splatnou pohledávku ve výši 300.856,-Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených faktur za nájem stanu včetně vybavení, montáž, demontáž a dopravu s tím, že se dlužnice zavázala uhradit ji podle splátkového kalendáře nejpozději ke dni 15.3.2010, což však neučinila, -navrhovatelka c) v něm uvedla, že má za dlužnicí splatnou pohledávku ve výši 959.626,-Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené faktury za zajištění ubytování.

K okolnostem úpadku dlužnice navrhovatelky shodně konstatovaly, že dlužnice má více věřitelů s pohledávkami po splatnosti delší 30 dnů, že zastavila platby a tudíž není schopna plnit své splatné závazky po dobu delší 3 měsíce po lhůtě splatnosti. V rovině právního posouzení věci soud poukazuje na ust. § 3, § 103 odst. 1 až 3 a § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) konstatoval, že navrhovatelky nevylíčily všechny rozhodné skutečnosti, z nichž vyplývá jejich oprávnění podat insolvenční návrh, a to proto, že neuvedly skutkové okolnosti týkající se právního důvodu vzniku pohledávek, splnění a dodání ani skutečnosti týkající se vzniku práva fakturovat. Vysvětlil, že podání insolvenčního návrhu je natolik závažným zásahem do práv dlužníka, že je nezbytné, aby v něm byly obsaženy rovněž údaje, z nichž plyne jeho neschopnost plnit závazky vůči více než jednomu věřiteli. Ani tomuto požadavku však navrhovatelky nevyhověly, neboť neuvedly žádnou objektivní skutečnost, z níž by soud mohl zjistit, že dlužnice není schopna hradit své splatné závazky. Soud prvního stupně proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh odmítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 150 občanského soudního řádu (dále též jen OSŘ).

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se navrhovatelky včas odvolaly a požadovaly, aby je odvolací soud změnil tak, že se jejich insolvenční návrh neodmítá.

V odvolání namítaly, že insolvenční návrh obsahuje vylíčení důvodu vzniku fakturace, jak ostatně plyne i z odůvodnění napadeného usnesení, v němž jsou shrnuta jejich tvrzení tak, že navrhovatelka a) uvedla, že má za dlužnicí pohledávku z titulu nezaplacené odměny za poskytnuté služby v oblasti reklamy, navrhovatelka b) z titulu nájmu stanu včetně vybavení, montáže, demontáže a dopravy a navrhovatelka c) z titulu zajištění ubytování. Soud prvního stupně současně kritizovaly za to, že pominul tvrzení o uzavření splátkového kalendáře, v němž se dlužnice zavázala dlužné částky vyplývající z faktur deklarovaných v insolvenčním návrhu uhradit, čímž současně uznala, že fakturované plnění jí bylo skutečně dodáno. Z toho bez jakýchkoli pochyb vyplývá, že byl osvědčen jak důvod vzniku pohledávek, tak platební neschopnost dlužnice. Podmínka mnohosti věřitelů byla podle navrhovatelek splněna již tím, že insolvenční návrh obsahoval tvrzení o existenci splatných pohledávek tří věřitelek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 OSŘ se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh (tvrzení o existenci jeho splatné pohledávky za dlužníkem), není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Jak plyne z odůvodnění napadeného usnesení, jež odvolací soud reprodukoval v podstatné části shora, odmítl soud prvního stupně v daném případě insolvenční návrh proto, že navrhovatelky dostatečně nevylíčily skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci jejich pohledávek vůči dlužnici, a neuvedly rozhodující skutečnosti, které by osvědčovaly její úpadek.

Odvolací soud je na rozdíl od soudu prvního stupně přesvědčen o tom, že insolvenční návrh navrhovatelek ze dne 1.7.2010 nepostrádá žádnou z obecných náležitostí soudního podání dle ust. § 42 odst. 4 OSŘ ani ze zvláštních náležitostí insolvenčního návrhu dle ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ.

Ohledně údajné vady spočívající v nedostatečném vylíčení právního důvodu pohledávek je třeba uvést, že ve shodě s tím, jak je interpretován požadavek obsažený v ust. § 79 odst. 1 OSŘ, aby žaloba obsahovala vylíčení rozhodujících skutečností, musí být skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci splatné pohledávky, vylíčeny v insolvenčním návrhu věřitele tak, aby v něm popsaný skutek (skutkový děj) umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem, resp. s jinou pohledávkou).

Z obsahu spisu vyplývá, že navrhovatelky a) a b) v bodech I. a II. insolvenčního návrhu popsaly, že mají za dlužnicí splatné pohledávky v celkové výši 280.462,-Kč, resp. 300.856,-Kč s příslušenstvím z titulu tam specifikovaných nezaplacených faktur představujících odměnu za služby v oblasti reklamy, resp. nájemné za pronájem stanu včetně vybavení, montáž, demontáž a dopravu s tím, že za účelem jejich úhrady sjednaly s dlužnicí splátkový kalendář, v němž se dlužnice zavázala k úhradě těchto pohledávek formou splátek splatných v období od 17.12.2009 do 15.3.2010, avšak žádnou ze splátek neuhradila. V insolvenčním návrhu odkázaly na připojené splátkové kalendáře, z jejichž obsahu lze dovodit, že dlužnice své závazky vůči navrhovatelkám uznala (poukazem na faktury specifikované v insolvenčním návrhu). S přihlédnutím k tomu, že uznání závazku zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že v uznaném rozsahu závazek v době uznání trvá, je odvolací soud toho názoru, že navrhovatelky a) a b) vylíčily rozhodující skutečnosti v rozsahu, z něhož je zřejmé, jaké pohledávky vůči dlužnici uplatňují. Jejich tvrzení mohou být dostatečným podkladem i pro závěr, že dlužnice má více věřitelů a že není schopna plnit své peněžité závazky, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Jinak řečeno, navrhovatelky v insolvenčním návrhu vylíčily rozhodné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno dospět k závěru, že se dlužnice nachází v úpadku dle ust. § 3 odst. 1 ve spojení s ust. § 3 odst. 2 písm. b) IZ ve formě platební neschopnosti.

Odvolací soud považuje za vhodné dodat, že po vydání napadeného usnesení, jímž soud rozhodl o návrhu navrhovatelek jinak než rozhodnutím o úpadku, podala insolvenční návrh též dlužnice, čímž dle ust. § 107 IZ přistoupila k řízení jako další insolvenční navrhovatelka. Dlužno přitom poznamenat, že v insolvenčním návrhu vylíčila konkrétní okolnosti nasvědčující tomu, že má více věřitelů, kteří vůči ní mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a že své závazky není schopna plnit, přičemž v připojeném seznamu závazků označila jako své věřitele též navrhovatelky a) a b), k nimž uvedla, že jejich pohledávky nepopírá.

Závěru soudu prvního stupně, že insolvenční návrh navrhovatelek a) až c) v daném případě neobsahuje všechny předepsané náležitosti a že pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, tedy přisvědčit nelze.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání navrhovatelek důvodným, postupoval proto podle ust. § 220 odst. 3 OSŘ, napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se jejich insolvenční návrh neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 9.září 2010

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová