2 VSPH 654/2013-B-29
KSPL 56 INS 24322/2012 2 VSPH 654/2013-B-29

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Tomáše Milera, bytem a místem podnikání Pod Strání 45, Dalovice, o odvolání BONUS PRAHA Investment, a.s., sídlem Korunní 810/104, Praha 10, zast. advokátem Mgr. Michalem Müllerem, sídlem Bílkova 132/4, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 24322/2012-B-9 ze dne 3.dubna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 24322/2012-B-9 ze dne 3.dubna 2013 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 56 INS 24322/2012-B-9 ze dne 3.4.2013 v insolvenčním řízení vedeném na majetek Tomáše Milera (dále jen dlužník) přiznal odvolanému insolvenčnímu správci JUDr. Michalu Krejčímu (dále jen původní správce) odměnu ve výši 41.140,-Kč zahrnující i daň z přidané hodnoty a náhradu hotových výdajů ve výši 42.968,-Kč s tím, že budou uhrazeny ze zálohy na náklady insolvenčního řízení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 22.1.2013 rozhodl o úpadku dlužníka a do funkce ustanovil původního správce. Schůze věřitelů konaná dne 18.3.2013 podle ust. § 29 odst. 1 insolvenčního zákona odvolala původního správce z funkce a novým insolvenčním správcem ustanovila JUDr. Dagmar Mixovou (dále jen nová správkyně). Usnesení schůze věřitelů soud potvrdil. Protože původní správce má podle ust. § 38 odst. 1 a § 168 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů, i když podle názoru soudu insolvenční zákon na posuzovanou situaci nepamatuje , přiznal insolvenční soud původnímu správci v souladu s výše uváděnými postupy odměnu ve výši 34.000,-Kč + DPH dle platných předpisů za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků rozhodnutí o úpadku do odvolání insolvenčního správce (vypočtená analogicky podle § 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb.). Dále odvolaný insolvenční správce vyúčtoval za výše uvedené období hotové výdaje ve výši 1.828,-Kč včetně DPH spočívající v cestovném a poštovném. Vyúčtování odměny a hotových výdajů je zveřejněno v insolvenčním rejstříku pod číslem B-7 . Pro úplnost dlužno poznamenat, že v odůvodnění zmínil insolvenční soud, že se obdobnou problematikou zabýval Vrchní soud v Praze v usnesení č.j. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B-19 ze dne 25.8.2010.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se včas odvolal zástupce věřitelů BONUS PRAHA Investment, a.s. (dále jen věřitel) a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že původnímu správci stanoví odměnu ve výši 2.722,50 Kč včetně daně z přidané hodnoty a přizná mu náhradu hotových výdajů ve výši 1.828,-Kč včetně daně z přidané hodnoty. V odvolání uvedl, že názor insolvenčního soudu, že původní správce má nárok na odměnu ve výši 34.000,-Kč + DPH za každý započatý měsíc trvání účinků rozhodnutí o úpadku na základě analogie dle ust. § 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb., nepovažuje za správný. Dle jeho znalostí je sice analogie s tímto ustanovením v praxi využívána při stanovení odměny insolvenčního správce, ovšem potud, že je přiznávána odměna ve výši 750,-Kč za měsíc výkonu funkce. Odměna ve výši 34.000,-Kč zvýšená o daň z přidané hodnoty není podle něj přiměřená tomu, co původní správce v řízení učinil (vypracoval zprávu o stavu řízení v rozsahu dvou stránek, sdělení soudu ohledně nahlížení do seznamu přihlášek a soupis přihlášených pohledávek, zúčastnil se přezkumného jednání a předal agendu nové správkyni) a výkonu funkce se nevěnoval více než několik dní. Dále poukázal věřitel na to, že je odměna insolvenčního správce v konkursu podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. odvozena od výše výtěžku zpeněžení majetkové podstaty připadajícího na insolvenční věřitele. V daném případě však ke zpeněžení majetkové podstaty zatím nedošlo a na úhradu nároků původního správce měla být použita záloha ve výši 50.000,-Kč složená právě věřitelem. Po vyplacení nároků původního správce by na úhradu nákladů spojených s výkonem funkce nové správkyně zbylo pouze 7.032,-Kč, což je částka nedostatečná. Podle jeho názoru by původnímu správci měla být stanovena odměna ve výši 750,-Kč za každý měsíc výkonu funkce (od ledna do března 2013), což s daní z přidané hodnoty činí 2.722,50 Kč, přičemž k výši hotových výdajů původního správce nemá žádnou připomínku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 302 odst. 1 insolvenčního zákona předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu v závěru zpeněžení majetkové podstaty konečnou zprávu. Podle ust. § 303 odst. 1 a 2 téhož zákona předloží současně s konečnou zprávou insolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů; vyúčtování podá i předběžný správce a další správci, kteří se podíleli na správě majetkové podstaty a jsou osobami rozdílnými od insolvenčního správce a jejich odměna netvoří součást jeho odměny.

Postup při projednání konečné zprávy upravuje ust. § 304 insolvenčního zákona, podle něhož přezkoumá insolvenční soud konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené (odst. 1). O konečné zprávě po její úpravě uvědomí účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že se jedno vyhotovení doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření (odst. 2). K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru

(odst. 3). Na jednání o konečné zprávě projedná insolvenční soud námitky, které proti nim byly vzneseny, a rozhodne buď tak, že a) je schválí, nejsou-li námitky důvodné, b) nařídí jejich doplnění nebo změnu, jestliže některé z námitek proti nim jsou důvodné, ale nemění jejich základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li, že ji námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují jako celek; v takovém případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí (odst. 4).

Podle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky činí odměnu insolvenčního správce, pokud je řešením dlužníkova úpadku konkurs, součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěné věřitele podle odstavce 2 a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele podle odstavce 3. Ve vztahu k ust. § 303 odst. 2 insolvenčního zákona dlužno připomenout, že bylo-li v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, náleží podle ust. § 6 vyhlášky každému z nich podíl odměny odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti.

Z citovaných ustanovení je zřejmý postup při projednání a schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce včetně situace, kdy v něm působilo více správců. Insolvenčnímu soudu tedy nelze přisvědčit v tom, že by platná právní úprava nepamatovala na situace, kdy v insolvenčním řízení působilo více insolvenčních správců.

Ze spisu odvolací soud ověřil, že o ustanovení původního správce do funkce rozhodl insolvenční soud dne 22.1.2013 současně s rozhodnutím o úpadku, přičemž o jeho odvolání z funkce rozhodla schůze věřitelů, jež se dne 18.3.2013 konala po přezkumném jednání. Dále ze spisu zjistil, že-ač se o tom insolvenční soud v napadeném usnesení opomněl zmínit-usnesením ze dne 19.3.2013 prohlásil insolvenční soud na majetek dlužníka konkurs. O nárocích původního správce rozhodl insolvenční soud na základě vyúčtování obsaženého ve zprávě původního správce ze dne 22.3.2013, jež mu byla doručena dne 26.3.2013.

Pokud jde o napadené usnesení, shledal je odvolací soud jednak nepřezkoumatelným, neboť insolvenční soud v jeho odůvodnění nevysvětlil, jakým způsobem dovodil, že by původnímu správci měla náležet za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků rozhodnutí o úpadku do odvolání z funkce odměna ve výši 34.000,-Kč zvýšená o daň z přidané hodnoty (pokud by tomu tak bylo, pak ovšem stanovil soud odměnu nesprávně, neboť původní správce vykonával funkci od ledna do března 2013, tj. po dobu tří neúplných měsíců). Nepatřičným je i odkaz na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B-19 ze dne 25.8.2010, v němž se tento soud zabýval tím, zda má insolvenční správce nárok na úhradu odměny a náhradu hotových výdajů za období od vydání rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení. Především však-jak je zřejmé z dikce ust. § 302 až 304 insolvenčního zákona citovaných shora-bylo rozhodnutí, jímž soud rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů původního správce, vydáno předčasně, neboť-jak plyne z obsahu spisu-majetková podstata nebyla v době vydání napadeného usnesení dosud ani zpeněžována a jak věcné, tak procesní podmínky postupu při rozhodování o nárocích insolvenčního správce vymezené těmito ustanoveními splněny nebyly.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání věřitele důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 10.prosince 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová