2 VSPH 586/2012-B-39
MSPH 95 INS 6468/2010 2 VSPH 586/2012-B-39

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka VM TRANSPORT, s.r.o., sídlem U Svobodárny 1180/14, Praha 9, o odvolání Dagmar Velíkové, bytem Ruprechtická 2275/8, Praha 9, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 6468/2010-B-24 ze dne 12.března 2012

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 6468/2010-B-24 ze dne 12.března 2012 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením uložil Dagmar Velíkové (dále jen odvolatelka), jednatelce VM TRANSPORT, s.r.o. (dále jen dlužník), pořádkovou pokutu ve výši 2.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č.j. MSPH 95 INS 6468/2010-A-6 ze dne 14.6.2010 uložil dlužníkovi mimo jiné, aby mu do 7 dnů ode dne doručení usnesení předložil seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců. Usnesením č.j. MSPH 95 INS 6468/2010-A-86 ze dne 30.9.2011 byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Lee Louda (dále jen správce).

Usnesením č.j. MSPH 95 INS 6468/2010-B-3 ze dne 31.10.2011 uložil soud dlužníku i odvolatelce jakožto jednatelce dlužníka, aby správci poskytli všestrannou součinnost při zjišťování majetkové podstaty dlužníka, dbali jeho pokynů správce a do 7 dnů od doručení usnesení mu předložili seznam majetku dlužníka včetně pohledávek s uvedením jeho dlužníků, seznam závazků dlužníka s označením jeho věřitelů, účetní dokumentaci dlužníka a veškeré dokumenty týkající se majetkových poměrů dlužníka včetně dlužníkových závazků; současně je poučil o možnosti uložení pořádkové pokuty v případě nesplnění uložených povinností. Usnesením č.j. MSPH 95 INS 6468/2010-B-11 ze dne 5.12.2011 prohlásil soud na dlužníkův majetek konkurs.

V podání ze dne 25.11.2011 správce uvedl, že učinil pět písemných výzev k součinnosti na dostupné adresy dlužníka. Obdržel pouze dopis ze dne 16.11.2011 s tím, že dlužník nemá žádný majetek a jeho jednatelka je v zahraničí. Z centrálního registru silničních vozidel však správce zjistil, že dlužník je vlastníkem movitých věcí (tahače LIAZ, nákladního automobilu a tří nákladních návěsů), jejichž hodnotu odhadl na cca 250.000,-Kč; dále správce zjistil existenci dvou dlužníkových účtů vedených Citibank Europe plc. se zůstatkem ve výši 59.882,09 Kč a dvou účtů vedených u Československé obchodní banky, a.s. se zápornými zůstatky.

Protože dlužník na opakované výzvy soudu a správce nereagoval a nesplnil zákonem stanovené a soudem uložené povinnosti týkající se řádného osvědčení jeho majetkové situace, soud jemu i odvolatelce usnesením č.j. MSPH 95 INS 6468/2010-B-13 ze dne 7.12.2011 znovu uložil, aby poskytli správci všestrannou součinnost při zjišťování majetkové podstaty a aby mu do sedmi dnů od doručení usnesení předložili seznam majetku dlužníka, jeho účetní dokumentaci a veškeré dokumenty týkající se majetkových poměrů dlužníka; vyzvané opětovně poučil o možnosti uložení pořádkové pokuty.

Na tuto výzvu reagoval dlužník podáním ze dne 23.2.2012, v němž uvedl, že nemá žádný majetek a veškeré účetní doklady byly zcizeny při přepravě na vozidle SPZ 7A8 53-89 v noci z 11.12.2011 na 12.11.2011 s tím, že se vyšetřováním zabývá Policie ČR, oddělení Odry, přičemž veškeré dostupné dokumenty k vyšetřování postoupil dlužník dopisem ze dne 10.2.2012 správci. Dále dlužník uvedl, že se snaží získat z počítačových záznamů mzdové a personální záznamy firmy.

Soud zjistil, že jediným jednatelem dlužníka, a tudíž jedinou osobou oprávněnou jednat jeho jménem, je odvolatelka. Ze sbírky listin obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze pod spisovou značkou C 88643 (oddíl C, vložka 88643) přitom zjistil, že od dlužníkova vzniku v roce 1998 nebyla do sbírky listin založena žádná účetní závěrka.

Z těchto zjištění je podle soudu zřejmé, že odvolatelka jakožto jednatelka dlužníka nezajistila řádné vedení účetnictví včetně sestavení účetních závěrek za jednotlivá účetní období a jejich zveřejnění uložením do sbírky listin obchodního rejstříku. Ačkoli dlužník i odvolatelka byli opakovaně poučeni o zákonné povinnosti poskytnout správci všestrannou součinnost při zjišťování majetkové podstaty, odvolatelka tuto povinnost nesplnila a hrubě ztížila postup. Proto jí soud podle ust. § 53 odst. 1 o.s.ř. uložil pořádkovou pokutu ve výši 2.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil. Argumentovala zejména tím, že se dlužník snažil v rámci svých možností předložit správci veškeré dokumenty. Ve snaze vyhovět správci byly veškeré dokumenty naloženy do vozu SPZ 7A8 53-89, který byl v obci Odry odcizen. Přes snahu policie nebyly dokumenty vráceny. Proto byl správce informován o tom, že dlužník nemá žádný majetek, a bylo mu oznámeno, že veškerá dokumentace byla odcizena. Správcem zjištěný majetek byl u dlužníka evidován, ale jedná se o nepojízdné vraky, které nebyly odhlášeny z evidence vozidel. Účty vedené u Československé obchodní banky, a.s. nejsou dlužníkem využívány.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 210 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona je dlužník povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce. Je-li dlužníkem právnická osoba, mají povinnosti podle odstavce 1 její statutární orgány a jejich členové nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci. Jestliže postavení statutárního orgánu má více osob oprávněných jednat samostatně, lze splnění těchto povinností požadovat od kterékoli z nich. Uvedené osoby mají tuto povinnost i v případě,

že jejich postavení zaniklo v posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízení. Podle ust. § 210 odst. 3 téhož zákona může insolvenční soud vyžadovat splnění povinností podle odstavců 1 a 2 také od osob, které jsou společníky, zaměstnanci nebo členy právnické osoby, a to v rozsahu jejich oprávnění jednat za právnickou osobu.

Podle ust. § 211 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona je východiskem zjišťování majetkové podstaty seznam majetku, který je dlužník povinen předložit současně s insolvenčním návrhem, případně na základě rozhodnutí insolvenčního soudu. Nemůže-li insolvenční správce nebo předběžný správce dosáhnout úplného zjištění majetkové podstaty proto, že mu nebyla poskytnuta požadovaná součinnost, oznámí to insolvenčnímu soudu a navrhne mu přijetí příslušného opatření.

Podle ust. § 214 insolvenčního zákona může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku, jehož obsah určuje ust. § 215 téhož zákona.

Z citovaných ustanovení vyplývají povinnosti ke zjištění podstaty, jež tento zákon ukládá dlužníkovi (event. osobám, jež za dlužníka-právnickou osobu jednají), lhůty, v nichž mají být tyto povinnosti splněny, a postup, jakým lze splnění těchto povinností vynutit.

Podle ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Protože insolvenční zákon neupravuje pořádková opatření (vyjma dílčí úpravy pořádkové pokuty uvedené v ust. § 81, již však nelze pro daný případ použít), je v takovém případě třeba v insolvenčním řízení přiměřeně použít ust. § 53 nebo § 54 o.s.ř. Podle ust. § 53 o.s.ř. může předseda senátu uložit tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v ust. § 294 a 295 o.s.ř., usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000,-Kč. Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena. Pořádkové pokuty připadají státu.

Smyslem uložení pořádkové pokuty je výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala.

Ze spisu odvolací soud ověřil, že popis průběhu řízení obsažený v odůvodnění napadeného usnesení odpovídá skutečnosti. Za shora popsaného stavu věci mu nezbylo než konstatovat, že v dosavadním průběhu řízení nepředložila odvolatelka insolvenčnímu soudu ani správci seznamy majetku a závazků dlužníka ani správci neposkytla dostatečnou součinnost umožňující úplné zjištění majetkové podstaty, přestože k tomu byla soudem opakovaně vyzývána v průběhu půldruhého roku. Až na výzvu ze dne 7.12.2011 sdělila, že jí byly účetní doklady odcizeny. Bylo však toliko na ní, aby správci poskytla součinnost a sdělila mu alespoň údaje o tom, u které banky jsou vedeny účty dlužníka a co náleží do majetku dlužníka. Tyto skutečnosti jí při výkonu její funkce musely být známy bez ohledu na ztrátu účetních dokladů.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatelky důvodným a podle ust. § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 29.listopadu 2012

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová