2 VSPH 580/2011-A-10
KSPL 54 INS 3934/2011 2 VSPH 580/2011-A-10

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Miroslava Smetáka, místem podnikání Všeruby 132, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 3934/2011-A-5 ze dne 30.března 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 3934/2011-A-5 ze dne 30.března 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 54 INS 3934/2011-A-5 ze dne 30.3.2011 uložil Miroslavu Smetákovi (dále jen dlužník), jenž se insolvenčním návrhem ze dne 10.3.2011 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek, zaplatit do sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení odkázal soud na ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož může soud vyzvat insolvenčního navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení až do výše 50.000,-Kč, a vysvětlil, že záloha je nutná k tomu, aby insolvenční správce měl bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a po ustanovení do funkce k dispozici finanční prostředky nezbytné k jejímu výkonu. Protože úpadek dlužníka nebude možné řešit jinak než konkursem, měl soud zato, že je nezbytné, aby dlužník zaplatil zálohu ve výši 10.000,-Kč, jejíž složení postačí k překlenutí nedostatku finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožní výkon funkce insolvenčnímu správci a poskytne záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možné uhradit z majetkové podstaty.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal, přičemž z jeho odvolání plyne požadavek, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že se mu povinnost zaplatit zálohu neukládá. V odvolání tvrdil, že výtěžek zpeněžení majetkové podstaty bude podle něj postačovat na úhradu nákladů insolvenčního řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost zaplatit zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovních nárocích.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, předejít hrozbě nedostatku finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň části nároků insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Dále považoval odvolací soud za nutné poznamenat, že-vyjma případů vymezených v ust. § 144 insolvenčního zákona-neposkytuje zákon v případě zjištění absence majetku dlužníka použitelného pro účely insolvenčního řízení podklad pro další pokračování v insolvenčním řízení. Testem k tomu, aby nejistota v této otázce mohla být odstraněna na samém začátku insolvenčního řízení a aby insolvenční řízení nebylo zneužíváno pro účely, k nimž sloužit nesmí, je právě uložená povinnost dlužníka zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Disponuje-li dlužník takovým majetkem a zálohu na náklady insolvenčního řízení z něho zaplatí, lze pak požadovat, aby insolvenční řízení proběhlo alespoň v režimu nepatrného konkursu. Ukáže-li se však, že dlužník není schopen zálohu zaplatit, výsledek tohoto testu zřetelně podpoří závěr, že další pokračování insolvenčního řízení by bylo zjevným zneužitím postupů podle insolvenčního zákona.

Z insolvenčního návrhu a seznamů k němu připojených odvolací soud zjistil, že ve vlastnictví dlužníka je nemovitý majetek zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální území Všeruby u Plzně na listech vlastnictví č. 160, 128 a 493, vybavení kanceláře, dílny a jídelny v souhrnné hodnotě přesahující 240 tisíc Kč a vybavení rodinného domu, zatímco vůči České republice-Finančnímu úřadu v Plzni má závazek ve výši 2.628.454,-Kč, vůči České republice-Okresní správě sociálního zabezpečení Plzeň-sever má závazek převyšující 850 tisíc Kč a vůči dalším 19 věřitelům má závazky převyšující 8,87 milionu Kč, přičemž za 2 závazky vůči Komerční bance, a.s. v celkové výši 4.409.271,50 Kč odpovídá společně a nerozdílně se svou manželkou Evou Smetákovou.

Protože zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku podle ust. § 144 odst. 1 insolvenčního zákona je v daném případě vyloučeno, neboť dlužník není obchodní společností, jež byla zrušena soudem a jíž byl soudem jmenován likvidátor ze seznamu insolvenčních správců, a prostředky nutné ke krytí nákladů insolvenčního řízení nelze zajistit jinak, soud prvního stupně nepochybil, když po dlužníkovi zaplacení zálohy požadoval. S přihlédnutím k tomu, že úpadek dlužníka nebude možné řešit jinak než konkursem, a vzhledem k souhrnné výši jeho závazků je odvolací soud stejně jako soud prvního stupně přesvědčen o tom, že v prvotní fázi insolvenčního řízení bude ke krytí výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce nezbytné, aby dlužník zaplatil zálohu ve výši určené soudem. S přihlédnutím k množství a výši dlužníkových závazků je zřejmé, že složení nižší zálohy by zjevně neplnilo zákonem předpokládaný účel tohoto institutu.

Protože odvolání dlužníka neshledal důvodným, postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 7.června 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová