2 VSPH 576/2012-B-54
MSPH 99 INS 2820/2010 2 VSPH 576/2012-B-54

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka CHAOS, s.r.o., sídlem Za Mototechnou 1114/4, Praha 5, zast. advokátem Mgr. Martinem Greplem, sídlem Sokolská 3, Olomouc, o odvolání insolvenčního správce První konkursní, v.o.s., sídlem Severozápadní II 32/306, Praha 4, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 2820/2010-B-48 ze dne 4. dubna 2012

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 2820/2010-B-48 ze dne 4. dubna 2012 se m ě n í jen tak, že výše výdajů činí celkem 1.456.619,14 Kč a insolvenčnímu správci náleží k náhradě hotových výdajů daň z přidané hodnoty ve výši 4.971,12 Kč.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 99 INS 2820/2010-B-48 ze dne 4.4.2012 v konkursu vedeném na majetek CHAOS, s.r.o. (dále jen dlužník) schválil konečnou zprávu insolvenčního správce První konkursní, v.o.s. (dále jen správce) s tím, že příjmy činí 1.157.274,93 Kč a výdaje činí 1.451.648,01 Kč, přičemž určil, že z toho činí odměna správce zvýšená o daň z přidané hodnoty 147.361,39 Kč a hotové výdaje 24.855,62 Kč.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podáním ze dne 13.12.2011 předložil správce konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a vyúčtování své odměny a hotových výdajů, podle níž činí příjmy podstaty 1.157.274,93 Kč a výdaje 1.481.866,19 Kč, z nichž 170.308,12 Kč připadá na odměnu správce včetně daně z přidané hodnoty a 32.127,07 Kč na jeho hotové výdaje. Soud přezkoumal konečnou zprávu podle ust. § 304 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, uvědomil o ní účastníky řízení s tím, že byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku a vyvěšena na úřední desce soudu dne 30.12.2011 a do 15 dnů od zveřejnění proti ní lze podat námitky. V zákonné lhůtě nebyly vzneseny žádné námitky.

Pokud jde o zpeněžení majetkové podstaty, neshledal soud při projednání konečné zprávy žádné věcné nesprávnosti. Neztotožnil se však s výpočtem odměny hotových výdajů správce a schválil správci odměnu ve výši 147.361,39 Kč včetně daně z přidané hodnoty a ve výši 24.855,62 Kč. Při výpočtu vyšel z ust. § 1 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška), podle něhož se pro účely vyhlášky rozumí výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele výtěžek ze zpeněžení určený mezi nezajištěné věřitele zahrnuté v rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených naroveň pohledávkám za podstatou.

V daném případě je dle soudu zřejmé, že pro nedostatek finančních prostředků nebude možné uspokojit pohledávky nezajištěných věřitelů zahrnutých do rozvrhu. Pohledávky nezajištěných věřitelů postavených naroveň pohledávkám za podstatou v celkové výši 1.086.554,-Kč bude možné podle ust. § 305 odst. 2 insolvenčního zákona uspokojit pouze poměrně spolu s pohledávkami za podstatou v celkové výši 107.461,-Kč. Na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených naroveň pohledávkám za podstatou tak připadá částka 818.674,41 Kč, přičemž 15 % odměna správce činí 122.801,16 Kč a k ní náležející 20 % daň z přidané hodnoty činí 24.560,23 Kč, celkem tedy 147.361,39 Kč.

Pokud jde o hotové výdaje, vyúčtoval je správce spolu s daní z přidané hodnoty celkem ve výši 32.127,07 Kč s tím, že je tvoří cestovné ve výši 17.847,56 Kč, parkovné ve výši 562,-Kč, poplatek za CP 306,-Kč a náklady na poštovné, kopírování a telekomunikační poplatky ve výši 8.057,-Kč. S poukazem na ust. § 7 odst. 1 vyhlášky, podle něhož se náhrady cestovních nákladů řídí zvláštními právními předpisy, ust. § 7 odst. 2 vyhlášky, podle něhož se poštovné, telekomunikační poplatky a náklady na opisy a fotokopie hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny správce určené podle vyhlášky, a ust. § 7 odst. 3 vyhlášky, podle něhož se ostatní hotové výdaje hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění, schválil soud hotové výdaje správce celkem ve výši 24.855,62 Kč. Tvoří je cestovné ve výši 17.847,56, parkovné ve výši 562,-Kč, poplatek za CP ve výši 306,-Kč a zbývající výdaje ve výši 6.140,06 Kč, jež bylo možné přiznat jen do výše 5 % odměny správce, která v daném případě činí bez daně z přidané hodnoty 122.801,16 Kč.

Z těchto důvodů rozhodl soud, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se správce včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil a určil, že mu náleží odměna a hotové výdaje vyčíslené v konečné zprávě. V odvolání uvedl, že po podání konečné zprávy byl soudem pozván ke slyšení k projednání nejasností týkajících se výše jeho odměny. Ukázalo se mezi ním a soudem je rozpor v nahlížení na výklad výpočtu odměny insolvenčního správce. Dle správce existuje výklad, který používá většina insolvenčních soudů, podle něhož se odměna v konkursu určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele, tedy z něčeho, co se snižuje následně po vyplacení věřitelů o odměnu správce (případně zvýšené o daň z přidané hodnoty). Krajský soud v Ostravě stejně jako senát 99 INS Městského soudu v Praze však vychází z jiného výkladu, jenž povyšuje ustanovení insolvenčního zákona nad ust. § 1 odst. 2 vyhlášky a podle něhož lze odměnu vypočítat až z částky, kterou věřitelé fakticky dostanou, tedy výtěžek ze zpeněžení, t.j. výnos ze zpeněžení snížený o zákonné náklady (případně specificky určené v případě zajištěného věřitele) určený věřitelům či zajištěným věřitelům již obsahuje odměnu IS (případně DPH), a tedy že se odměna neurčuje z výtěžku ze zpeněžení určené mezi věřitele a zajištěné věřitelem, ale výše uvedeným postupem . V této souvislosti odkázal na články publikované v Konkursních novinách dne 29.9.2010, 13.10.2010 a 31.8.2011, z nichž plyne odlišnost výkladu i to, že na něj místopředsedové krajských soudů pro insolvenční řízení mají rozdílné názory. Podle jeho názoru výklad Krajského soudu v Ostravě protiústavně znevýhodňuje insolvenční správce, již jsou plátci daně z přidané hodnoty. Za jedině správný výklad proto označil ten, podle něhož se odměna IS počítá z výtěžku zpeněžení pro zajištěné i nezajištěné věřitelem a tedy skutečně vyplacený výtěžek se o ni, a případné DPH, snižuje . Snížení odměny oproti vyúčtování mělo v daném případě navíc za následek snížení náhrady hotových výdajů, jež jsou limitovány ust. § 7 odst. 2 vyhlášky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 38 odst. 1 a 5 insolvenčního zákona má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis.

Tímto předpisem je vyhláška, jež v souladu s ust. § 38 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v ust. § 1 odst. 1 stanoví, že odměnu insolvenčního správce, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí součet odměny určené z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. Odstavce 2 a 3 téhož ustanovení stanoví, že odměna určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli a odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele závisí na výši výtěžku (v případě výtěžku do 10 milionů Kč činí 15 %), přičemž odstavec 4 vymezuje, že se pro účely vyhlášky rozumí výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených naroveň pohledávkám za podstatou. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí dle odst. 5 téhož ustanovení odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč.

Ust. § 2, 3 a 4 vyhlášky určují odměnu insolvenčního správce v případě řešení úpadku dlužníka reorganizací, oddlužením či v případech, kdy dojde k přeměně reorganizace nebo oddlužení v konkurs. Konečně, ust. § 5 vyhlášky stanoví, že nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4 vyhlášky, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dne 14.12.2011 předložil správce insolvenčnímu soudu konečnou zprávu zpracovanou dne 13.12.2011 spolu s vyúčtováním své odměny a hotových výdajů a navrhl, aby po jejím schválení rozhodl o zrušení konkursu podle ust. § 308 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona, neboť pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, když výtěžek zpeněžení majetkové podstaty nebude postačovat ani na uspokojení pohledávek za podstatou a pohledávek jim naroveň postavených. Dle konečné zprávy činil výtěžek zpeněžení 1.157.274,93 Kč, zatímco výdaje majetkové podstaty a jim na roveň postavené činily celkem 1.481.866,19 Kč a rozdíl mezi příjmy a výdaji činí -324.591,26 Kč . Mezi výdaje podstaty zahrnul správce pohledávky za podstatou na dani z přidané hodnoty ve výši 107.461,-Kč, pohledávky postavené naroveň pohledávkám za podstatou ve výši 894.008,-Kč (jedná se o mzdové nároky Úřadu práce) a ve výši 192.546,-Kč (jedná se o mzdové nároky 9 zaměstnankyň dlužníka), své hotové výdaje ve výši 26.772,56 Kč zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 5.354,51 Kč, náklady spojené s udržováním a správou podstaty ve výši 85.416,-Kč a svou odměnu ve výši 170.308,12 Kč zahrnující daň z přidané hodnoty. Pokud jde o výši odměny, připojil správce ke konečné zprávě a vyúčtování výpočet, podle něhož od celkového výtěžku zpeněžení odečetl částku určenou na uspokojení jeho hotových výdajů zvýšených o daň z přidané hodnoty a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty s tím, že na uspokojení zbylých pohledávek za podstatou a pohledávek jim naroveň postavených uspokojovaných poměrně (pohledávka na dani z přidané hodnoty a mzdové nároky) připadá zbývajících 1.039.731,86 Kč a z toho dovodil, že tyto pohledávky by měly být uspokojeny v rozsahu 91,00002 % a na jejich uspokojení by mělo být vyplaceno 946.156,20 Kč. Tato částka je výpočtovou základnou pro odměnu , když podle výpočtu správce 15 % z ní činí 141.923,43 Kč a po zvýšení o 20 % daň z přidané hodnoty, tj. o 28.384,69 Kč, by jeho odměna měla činit 170.308,12 Kč.

Dle názoru odvolacího soudu opomněl správce ve vyúčtování skutečnost, že pro účely výpočtu odměny podle vyhlášky nelze u náhrady hotových výdajů kalkulovat s daní z přidané hodnoty, a především to, že se v případech, kdy dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty nestačí k uspokojení všech pohledávek uvedených v ust. § 305 odst. 1 insolvenčního zákona (jedná se o pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky postavené jim naroveň a zajištěné pohledávky v rozsahu stanoveném v § 298 a § 299 odst. 1), uspokojí podle ust. § 305 odst. 2 téhož zákona nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů podle § 168 odst. 1 písm. e) a § 169 odst. 1 písm. g), poté pohledávky věřitelů z úvěrového financování, poté náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a poté pohledávky na výživném ze zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. Z toho vyplývá, že pro výpočet odměny správce je v daném případě podstatné, že na plné uspokojení jeho odměny a poměrné uspokojení pohledávek postavených naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou připadá v daném případě oproti částce uvedené ve vyúčtování částka vyšší o daň z přidané hodnoty z hotových výdajů ve výši 5.354,51 Kč a nižší o 107.461,-Kč, jež by měly být vyplaceny na plné uspokojení pohledávky za podstatou na dani z přidané hodnoty.

Odměna správce po korekci částky určené na uspokojení pohledávek postavených naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou způsobené omezením přiznané výše náhrady za poštovné, kopírování a telekomunikační poplatky dle ust. § 7 odst. 2 vyhlášky tak-za použití vzorce: (15:115) x částka určená na uspokojení pohledávek postavených naroveň pohledávkám za podstatou a na odměnu správce-činí v daném případě 122.801,16 Kč a daň z přidané hodnoty, jíž je správce plátcem, a jež k ní proto náleží, činí 24.560,23 Kč. Přestože soud prvního stupně správně omezil náhradu za poštovné, kopírování a telekomunikační poplatky do výše 5 % odměny, nevzal v případě náhrady hotových výdajů v úvahu skutečnost, že správce je plátcem daně z přidané hodnoty a neurčil daň z přidané hodnoty náležející k náhradě hotových výdajů ve výši 24.855,62 Kč podle ust. § 38 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona, jež činí 4.971,12 Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora změnil odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu napadené usnesení toliko v tom, že určil výši daně z přidané hodnoty, jež správci náleží k náhradě hotových výdajů, a v závislosti na tom upravil celkovou výši výdajů insolvenčního řízení.

Pro úplnost považoval odvolací soud za nutné uvést, že se články zveřejněné v Konkursních novinách zabývají problematikou výpočtu odměny insolvenčního správce z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele podle ust. § 1 odst. 2 vyhlášky, k níž Vrchní soud v Praze vyjádřil své stanovisko v usnesení sp.zn. MSPH 76 INS 3732/2008, 3 VSPH 88/2012 ze dne 14.8.2012.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 10. prosince 2012

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva