2 VSPH 574/2013-A-16
KSPH 41 INS 1382/2013 2 VSPH 574/2013-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka Michala Boroše, bytem Vraňany 37, adresa pro doručování: Rybářská 743, Mělník, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 1382/2013-A-9 ze dne 30.ledna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 1382/2013-A-9 ze dne 30.ledna 2013 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 41 INS 1382/2013-A-9 ze dne 30.1.2013 odmítl insolvenční návrh, jímž se Michal Boroš (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o zjištění úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dlužník v návrhu neuvedl žádné konkrétní skutečnosti osvědčující jeho úpadek, tedy zejména specifikaci věřitelů, konkrétní dlužné částky, data splatnosti jednotlivých peněžitých závazků a skutečnosti prokazující, že není schopen plnit své závazky. Dlužník k insolvenčnímu návrhu nepřipojil seznamy závazků, majetku a zaměstnanců. Protože tvrzení dlužníka nesplňuje požadavek na uvedení rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek či hrozící úpadek, postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a podání, jímž bylo insolvenční řízení zahájeno, odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a uvedl, že nesouhlasí s odmítnutím insolvenčního návrhu, protože by neustále narůstaly úroky u nesplacených pohledávek. Dále tvrdil, že požadované dokumenty již soudu zaslal.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy a současně vymezuje jejich obsah.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník v insolvenčním návrhu pod položkou č. 6 zcela obecně tvrdil, že má tři závazky, ohledně nichž je vedeno exekuční řízení. Pod položkou č. 18 uvedl, že má závazky vůči sedmi věřitelům v celkové výši cca 500.000,-Kč. Přílohy podle ust. § 104 insolvenčního zákona dlužník k insolvenčnímu návrhu nepřipojil. Z těchto zjištění vyplývá, že dlužník nedostál povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek. Tuto vadu přitom nezhojil ani předložením seznamu závazků s označením svých věřitelů a údaji o jejich splatnosti. Insolvenčnímu soudu proto nelze vytknout žádné pochybení, když za této situace odmítl insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 7.srpna 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová