2 VSPH 537/2014-P1-9
KSUL 81 INS 8153/2013 2 VSPH 537/2014-P1-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužnice Marty Kalužíkové, bytem Na Podlesí 1637, Kadaň, o odvolání PROFI CREDIT Czech, a.s., sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 8153/2013-P1-4 ze dne 19. února 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 8153/2013-P1-4 ze dne 19. února 2014 se mění tak, že se přihláška pohledávky PROFI CREDIT Czech, a.s. za dlužnicí Marty Kalužíkové ve výši 145.969,-Kč neodmítá a její účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 81 INS 8153/2013-P1-4 ze dne 19. února 2014 v insolvenčním řízení týkajícím se dlužnice Marty Kalužíkové (dále jen dlužnice) odmítl přihlášku pohledávky PROFI CREDIT Czech, a.s. (dále jen odvolatel) za dlužnicí ve výši 145.969,-Kč (bod I. výroku) a uvedl, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast odvolatele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu dne 21.5.2013 byla doručena přihláška nezajištěné a nevykonatelné pohledávky odvolatele, kterou na přezkumném jednání dne 31.7.2013 částečně popřela v rozsahu 65.367,29 Kč ohledně dílčí pohledávky č. 1 a v rozsahu 58.094,-Kč ohledně dílčí pohledávky č. 2 insolvenční správkyně Insolvenční agentura, v.o.s. (dále jen správce). V reakci na to vzal odvolatel dne 6.9.2013 svou přihlášku v rozsahu popření částečně zpět.

Cituje ust. § 185 a § 178 insolvenčního zákona ve znění účinném do 31.12.2013 a přechodné ustanovení obsažené v článku II. zákona č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novely) soud konstatoval, že účinek spočívající ve zjištění pohledávky nastal podáním částečného zpětvzetí přihlášky dne 6.9.2013, a proto postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 31.12.2013. Z hlediska ust. § 178 tohoto zákona se poměr popřené a uznané části pohledávky přitom posuzuje vždy ve vztahu k jednotlivým (dílčím) přihlášeným pohledávkám jako celku. Zároveň je při zkoumání tohoto poměru nutno vycházet z výše pohledávky v době jejího přezkumu; pozdější částečné zpětvzetí pohledávky věřitelem nemá na tuto skutečnost vliv. Vycházeje z toho, že po přezkoumání odvolatelem přihlášených pohledávek byly dílčí pohledávky č. 1 a 2 zjištěny tak, že jejich skutečná výše činí u obou méně než 50 % přihlášené částky, dovodil insolvenční soud, že se k nim, nepřihlíží ani v rozsahu, v němž byly zjištěny. Proto je odmítl v celé přihlášené výši a ukončil účast odvolatele v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud v této části zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že dle novelizovaného znění ust. § 178 insolvenčního zákona se pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odst. 1 tohoto ustanovení, nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky. Jelikož má po účinném a včasném částečném zpětvzetí přihlášky zjištěny dílčí pohledávky ve výši 17.307,71 Kč a ve výši 5.200,-Kč, nemohla jeho účast v insolvenčním řízení skončit a jeho přihlášky nemohla být odmítnuta jako celek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal shora označené usnesení v rozsahu napadeném odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Pro posouzení důvodnosti odvolání je v daném případě podstatné, že s účinností ode dne 1.1.2014 došlo k novelizaci insolvenčního zákona provedené zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela). Podle přechodných ustanovení tohoto zákona obsažených v jeho článku II platí insolvenční zákon ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (revizní novely) i pro insolvenční řízení zahájená před tímto dnem, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, však zůstávají zachovány.

Podle ust. § 178 insolvenčního zákona bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50% přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu (odst. 1). Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, nepovažuje se za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky (odst. 2).

Dlužno přitom poznamenat, že se ust. § 178 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.1.2014 použije i na ty případy, kdy k popření a zpětvzetí přihlášené části pohledávky došlo sice před účinností revizní novely, avšak o odmítnutí přihlášky z důvodů uvedených v ust. § 178 odst. 1 insolvenčního zákona je rozhodováno až po její účinnosti; účinky (částečného) zpětvzetí přihlášky věřitelem

(ust. § 184 a 187 insolvenčního zákona) je však nutné posuzovat podle úpravy předchozí.

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. Tento postup platí obdobně i pro část pohledávky.

Z obsahu spisu vyplývá, že přihláškou doručenou soudu dne 21.5.2013 uplatnil odvolatel v insolvenčním řízení nevykonatelné nezajištěné pohledávky v celkové výši 145.969,-Kč skládající se z pohledávky č. 1 ve výši 82.675,-Kč z titulu nezaplacených splátek úvěru a pohledávky č. 2 ve výši 63.294,-Kč z titulu neuhrazené smluvní pokuty, jejichž existenci dovozoval ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100441360 uzavřené mezi ním a dlužnicí.

Přihlášené pohledávky byly na přezkumném jednání konaném dne 31.7.2013 popřeny správcem v rozsahu 65.367,29 Kč v případě pohledávky č. 1 a v rozsahu 58.094,-Kč v případě pohledávky č. 2 z důvodu částečné neplatnosti ujednání o smluvní pokutě a odměně (úroku). Jelikož odvolatel nebyl na přezkumném jednání přítomen, byl v souladu s ust. § 197 odst. 2 in fine insolvenčního zákona o popření písemně správcem vyrozuměn oznámením, které mu bylo doručeno dne 4.9.2013. Na základě a v rozsahu tohoto popření vzal podáním doručeným soudu dne 6.9.2013, tedy ve lhůtě k uplatnění incidenční žaloby na určení pravosti, výše a pořadí popřené pohledávky dle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona, svou přihlášku pohledávky zpět. Uplynutím lhůty k podání incidenční žaloby tedy podle ust. § 198 odst. 1 in fine insolvenčního zákona zůstaly zjištěny pohledávky v souhrnné výši 22.507,71 Kč. Jelikož se ve smyslu ust. § 178 odst. 2 insolvenčního zákona nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než mu marně uplynula lhůta k podání incidenční žaloby podle ust. § 198 odst. 1 téhož zákona, nečiní zjištěná výše žádné z přihlášených pohledávek méně než 50% přihlášené částky. Z tohoto důvodu nemohlo napadené usnesení obstát.

Lze tedy shrnout, že po přezkoumání a částečném zpětvzetí pohledávek z titulu nezaplacených splátek úvěru (resp. jistiny a úroku) a z titulu smluvní pokuty zůstala v insolvenčním řízení zjištěnou pohledávka odvolatele z titulu nezaplacených splátek úvěru ve výši 17.307,71 Kč a pohledávka z titulu nezaplacené smluvní pokuty ve výši 5.200,-Kč, tj. pohledávky v souhrnné výši 22.507,71 Kč, jak již popsáno výše. Dlužno přitom poznamenat, že podle ust. § 184 odst. 1 a § 186 insolvenčního zákona měl insolvenční soud rozhodnout o tom, že částečné zpětvzetí přihlášky pohledávek odvolatele bere na vědomí, což dosud soud neučinil.

Vzhledem k tomu, že odmítnutí přihlášky pohledávek odvolatele nebylo namístě, a odvolací soud tuto skutečnost reflektoval, pozbyl svého opodstatnění i výrok pod bodem II. napadeného usnesení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a změnil napadené usnesení, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 14. srpna 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková