2 VSPH 536/2014-B-59
KSUL 43 INS 13179/2010 2 VSPH 536/2014-B-59

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníků Gejzy Goroľa a Margity Goroľové, obou bytem Patokryje 127, pošta Most, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 13179/2010-B-50 ze dne 23. ledna 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 13179/2010-B-50 ze dne 23.ledna 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 43 INS 13179/2010-B-50 ze dne 23.1.2014 zamítl návrh manželů Gejzy a Margity Goroľových (dále jen dlužník a dlužnice, popř. dlužníci) na zproštění insolvenční správkyně Ing. Soni Aubrechtové (dále jen správkyně) funkce.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 2.12.2010 (č.d. A-11) zjistil úpadek dlužníků a současně povolil jeho řešení oddlužením, přičemž správkyni ustanovil do funkce. Usnesením ze dne 26.1.2011 (č.d. B-4) schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře, ale usnesením ze dne 24.7.2013 (č.d. B-30), jež bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13.9.2013 (č.d. B-41) schválené oddlužení zrušil a na majetek dlužníků prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný. Návrhem doručeným soudu dne 28.11.2013 doplněným podáním doručeným dne 16.12.2013 se dlužníci domáhali, aby soud zprostil správkyni funkce, neboť s nimi odmítá komunikovat, nic s nimi neřešila s tím, že nemá čas, neupozornila je, že Beáta Heřmanová za ně neplatí splátkový kalendář, a o této skutečnosti se dozvěděli až u soudu dne 24.7.2013. Správkyně k návrhu uvedla, že dlužníci tvrdí nepravdy, neboť na neplnění smlouvy o důchodu, již uzavřeli s Beátou Heřmanovou, byli opakovaně upozorňováni. Písemné oznámení o tom převzali od správkyně osobně dne 18.10.2012. Do kanceláře správkyně se dlužníci dostavili i s paní Beátou Heřmanovou, která asistentce správkyně tvrdila, že částku ze smlouvy o důchodu řádně plní a že chyba je na straně banky. Proto jí bylo sděleno, aby tuto chybu s bankou vyřešila, neboť na účet správkyně nejsou žádné platby připisovány. Cituje ust. § 32 odst. 1 insolvenčního zákona soud uzavřel, že v jednání správkyně neshledal žádná pochybení, natož taková, aby odůvodňovala její zproštění funkce. Naopak, dle jeho názoru plní správkyně své povinnosti řádně a v souladu s požadavky odborné péče. Tvrzení dlužníků shledal účelovými i vzhledem k vyjádření správkyně a listin k němu připojených, tak k vlastnímu usnesení ze dne 12.6.2012, jež bylo dlužníkům doručeno dne 18.6.2012 a v němž je uvedeno, že na smlouvu o důchodu není plněno. Návrh proto zamítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud ustanovil jiného insolvenčního správce. Namítal, že spolu s manželkou viděli správkyni během 3 let pouze dvakrát, a když se k ní přišli poradit, sdělila jim její zástupkyně, že na ně nemá čas. Když po nich správkyně požadovala doplatit 51.000,-Kč, chtěli se s ní domluvit na splacení tohoto dluhu, avšak její zástupkyně dlužnici v sídle správkyně splátky odmítla s tím, že je dlužníci nemusí splatit a že postačí jejich stávající splátky. Rozhodně není pravda, že by byli na správkyni vulgární, když se s ní ani nesetkali. Dlužník by přivítal, pokud by bylo oddlužení obnoveno.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

V prvé řadě považoval odvolací soud za nutné uvést, že insolvenční zákon v závislosti na důvodech, jež vedou ke změně v osobě insolvenčního správce, umožňuje insolvenčnímu soudu, aby podle ust. § 31 odst. 1 insolvenčního zákona z důležitých důvodů, jež nemají původ v porušení povinnosti insolvenčního správce, odvolal insolvenčního správce z funkce, nebo aby podle ust. § 32 odst. 1 téhož zákona zprostil insolvenčního správce funkce proto, že neplní řádně své povinnosti nebo nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. O odvolání z funkce i o zproštění funkce může insolvenční soud rozhodnout na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez návrhu.

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z ust. § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s ust. § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce, ale-obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné-omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že se dlužníci poté, co jejich oddlužení bylo zrušeno a na jejich majetek byl prohlášen konkurs, domáhali návrhem došlým soudu prvního stupně dne 28.11.2013 doplněným dne 16.12.2013 zproštění správkyně funkce z důvodu, že s nimi v insolvenčním řízení nekomunikovala a neinformovala je, že Beáta Heřmanová, která se v darovací smlouvě zavázala plnit na jejich splátkový kalendář 3.000,-Kč měsíčně, tuto úhradu neprovádí. Tvrdili, že se tuto skutečnost dozvěděli až na jednání konaném dne 24.7.2013, na němž soud rozhodl o zrušení schváleného oddlužení. Dále jí vytýkali, že když ji navštívili, neměla na ně čas ani zájem cokoliv s nimi řešit. Z vyjádření správkyně naopak plyne,

že o skutečnosti, že Beáta Heřmanová závazek z darovací smlouvy neplní, byly informováni, a právě z tohoto důvodu se spolu s ní dostavili do kanceláře správkyně, kde Beáta Heřmanová tvrdila, že závazek z darovací smlouvy plní, avšak chyba je na straně banky. Byli proto poučeni o tom, že je třeba chybu napravit.

V daném případě se odvolací soud zcela ztotožnil se závěry, k nimž dospěl insolvenční soud a jež ho vedly k zamítnutí návrhu dlužníků. Z obsahu spisu totiž plyne, že o skutečnosti, že splátkový kalendář není plněn, neboť Beáta Heřmanová neplní závazek z darovací smlouvy, byli informováni v průběhu insolvenčního řízení dříve, než soud rozhodoval o zrušení schváleného oddlužení, jako o tom svědčí mimo jiné písemná výzva správkyně k úhradě dluhu na splátkovém kalendáři, kterou dlužník osobně převzal (č.d. B-49). Skutečnost, že splátkový kalendář není řádně plněn, vyplývá i ze zpráv správkyně o stavu řízení ze dne 16.9.2011, 30.12.2011, 15.3.2012, 8.6.2012, 21.9.2012, 12.12.2012 a 14.3.2013, jež byly v insolvenčním rejstříku průběžně zveřejňovány. Kromě toho byli dlužníci informováni o neplacení úhrad z darovací smlouvy výzvou soudu ze dne 12.6.2012 (č.d. B-19), v níž byl i celý dluh vyčíslen, a nařízením jednání o zrušení schváleného oddlužení ze dne 16.5.2013 (č.d. B-24). Dlužníci tedy nepochybně byli informováni o tom, že jejich dcera Beáta Heřmanová neplní závazek z darovací smlouvy, dokonce se správkyní vyjednávali možnost postupného splacení dluhu na splátkovém kalendáři splátkami ve výši 1.000,-Kč měsíčně (viz č.d. B-22), které se však nerealizovalo. Ke zrušení schváleného oddlužení zjevně nedošlo v důsledku dlužníky tvrzené laxnosti správkyně, nýbrž v důsledku dlouhodobého vědomého neplnění splátkového kalendáře.

Pro úplnost dlužno poznamenat, že insolvenční správce nevykonává funkci zástupce či právního poradce nezastává dlužníka, nýbrž v případě řešení úpadku dlužníka plněním splátkového kalendáře spočívá jeho úkol zejména v dohledu nad jeho řádným plněním. Jak plyne z toho, co popsáno výše, odvolací soud nezjistil, že by se správkyně v tomto řízení dopustila pochybení, jež by mohla vést k jejímu zproštění funkce.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 14. srpna 2014 JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Vaněčková