2 VSPH 536/2011-A-24
MSPH 91 INS 4684/2011 2 VSPH 536/2011-A-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka ČEPRO, a.s., sídlem Dělnická 213/12, Praha 7, zast. advokátem JUDr. Jaromírem Císařem, sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, zahájené na návrh JUDr. Vladimíra Bartoše, bytem Emy Destinové 1858/26, Ústí nad Labem, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 4684/2011-A-7 ze dne 23.března 2011

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 91 INS 4684/2011-A-7 ze dne 23.března 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 91 INS 4684/2011-A-7 ze dne 23.3.2011 odmítl insolvenční návrh, jímž se JUDr. Vladimír Bartoš (dále jen navrhovatel) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku ČEPRO, a.s. (dále jen dlužník), a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že řízení bylo zahájeno na návrh navrhovatele, který soudu došel dne 21.3.2011. Navrhovatel v něm tvrdil, že vůči dlužníkovi má pohledávku v celkové výši 127.102.060,-Kč a úroky z prodlení plynoucí od 23.8.2009. Pohledávku mu postoupil smlouvou o postoupení části pohledávky ze dne 22.8.2009 Dušan Pintye, jenž je dalším věřitelem dlužníka. Z insolvenčního návrhu dále vyplývá, že pohledávky navrhovatele a Dušana Pintye jsou předmětem řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 208/2005. Podle názoru soudu nevylíčil navrhovatel dostatečně rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka. I když označil dalšího věřitele dlužníka, neuvedl v návrhu nic, z čeho by vyplynulo, že dlužník po zákonem stanovenou dobu není schopen úhrady svých splatných závazků. Úsudek o dlužníkově platební neschopnosti lze učinit pouze za situace, je-li insolvenčním navrhovatelem tvrzeno a následně osvědčeno například dlužníkovo zastavení plateb či neschopnost plnit závazky, a to i vůči dalším věřitelům, po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 257/2002). Pouhé označení dvou věřitelů dlužníka, navíc prakticky s jednou pohledávkou, jejíž část byla navrhovateli postoupena a která je nadto předmětem soudního sporu, je pro posouzení úpadku dlužníka zcela nepostačující. Soud proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona, insolvenční návrh odmítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 146 odst. 3 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Pro případ, že odvolací soud vrátí napadené usnesení, navrhl, aby věc byla podle ust. § 12 odst. 2 o.s.ř. delegována Městskému soudu v Brně. V odvolání argumentoval zejména tím, že insolvenční návrh obsahuje veškeré zákonem požadované skutečnosti a byly k němu připojeny i listinné důkazy uvedené v návrhu, přičemž k přesnému zjištění pravosti, výše a pořadí pohledávek dojde až při přezkumném jednání. Tvrdil, že se po zahájení řízení mohou přihlásit další věřitelé, kteří mu v době podání insolvenčního návrhu nebyli známi. V posuzovaném případě je podle něj splněna existence základní podmínky uvedené v ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, že dlužník má více navrhovatelů. I doba platební neschopnosti je splněna, neboť dlužník je s plněním závazku vůči věřiteli Dušanu Pintye v prodlení již od 1.1.2002 a vůči navrhovateli od srpna 2010. Je tedy zřejmé, že dlužník má peněžité závazky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti, a byl tedy naplněn i druhý znak úpadku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Podle ust. § 3 odst. 2 téhož zákona se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Podle ust. § 3 odst. 3 téhož zákona je dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Z ust. § 97 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Pokud jde o tvrzení skutečností rozhodných pro prohlášení úpadku, je třeba, aby z insolvenčního návrhu výslovně plynula existence alespoň dvou věřitelů se splatnými pohledávkami a domněnka platební neschopnosti či předlužení dlužníka.

Odvolací soud z insolvenčního návrhu zjistil, že pokud jde o vlastní pohledávku proti dlužníkovi, navrhovatel uvedl, že mu Dušan Pintye smlouvou ze dne 22.8.2009 postoupil část své pohledávky za dlužníkem v celkové výši 254.204.120,-Kč, a dále se omezil na tvrzení, že dalším věřitelem dlužníka je právě jmenovaný.

Stejně jako soud prvního stupně je i odvolací soud v daném případě toho názoru, že insolvenční návrh neobsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, neboť rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka jsou v něm uvedeny zcela nedostatečně. Navrhovatel v návrhu označil pouze jedinou splatnou pohledávku za dlužníkem, jejímž věřitelem byl Dušan Pintye, jenž mu její část postoupil. Jiné osoby se splatnými pohledávkami vůči dlužníkovi navrhovatel neoznačil. Návrh neobsahuje žádné údaje, které osvědčují úpadek dlužníka, v tomto případě absentuje zejména tvrzení, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 13.května 2011

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová