2 VSPH 53/2013-A-11
MSPH 89 INS 30483/2012 2 VSPH 53/2013-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Consito, s.r.o., Revoluční 1082/8, Praha 1, zast. advokátem JUDr. Pavlem Alfery Hrdinou, sídlem Václavské nám. 40, Praha 1, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 30483/2012-A-6 ze dne 27.prosince 2012

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 30483/2012-A-6 ze dne 27.prosince 2012 se mění tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 89 INS 30483/2012-A-6 ze dne 27.12.2012 odmítl insolvenční návrh, jímž se Consito, s.r.o. (dále jen dlužník) domáhala vydání rozhodnutí o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužník v návrhu ze dne 3.12.2012 ve vylíčení rozhodujících skutečností, které mají osvědčit jeho úpadek, uvedl, že nedisponuje žádným významným majetkem s výjimkou dvou již účetně odepsaných položek, přičemž jeho celkový zůstatek na bankovních účtech je záporný, za jediný svůj majetek označil obtížně vymahatelné pohledávky v celkové výši 3.489.873,47 Kč a ohledně svých závazků uvedl, že jejich celková výše je 8.747.399,35 Kč s tím, že tyto závazky jsou již po splatnosti a že doba prodlení je uvedena v přehledu. V insolvenčním návrhu však dlužník-vyjma závazku vůči Citibank plc.-neuvedl právní důvod a výši svých závazků a u žádného z nich neuvedl údaj o splatnosti. K předloženému seznamu závazků soud nepřihlédl, protože v něm věřitelé nebyli označeni podle ust. § 104 odst. 4 ve spojení s ust. § 103 odst. 1 insolvenčního zákona. Protože insolvenční návrh shledal neprojednatelným, postupoval soud dle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh bez dalšího odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že konkrétní datum splatnosti uvedl ve třetím sloupci seznamu závazků, přičemž právní důvod závazků specifikoval tím, že se jedná o závazky z poskytnutých služeb a označil čísla a data vystavení faktur, jimiž byly vyúčtovány, a tak jako u Citibank i u Consito AG uvedl výslovně právní důvod vzniku závazků v souvislosti s debetem na kontokorentním účtu. Poukázal dále na to, že své věřitele označil způsobem umožňujícím posoudit, zda se nachází v úpadku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že vůči více věřitelům má splatné závazky v celkové výši 8.747.399,35 Kč, které není schopen splácet po dobu delší 30 dnů, přičemž spolu s návrhem předložil seznam závazků, v němž všechny své věřitele označil obchodní firmou, kromě jiného uvedl výši jejich pohledávek, typ služby, již mu poskytli, označení faktur, jimiž své pohledávky vyúčtovali, datum vystavení faktur, datum splatnosti jednotlivých pohledávek i dobu prodlení s jejich úhradou ke dni 30.11.2012, kdy byl seznam vyhotoven. Jako svůj majetek označil dlužník účetně odepsaný počítačový server a účetní software Helios a obtížně vymahatelné pohledávky v celkové výši 3.489.873,47 Kč. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že v insolvenčním návrhu popsal dlužník skutečnosti, jež osvědčují jeho úpadek jak ve formě platební neschopnosti, tak ve formě předlužení, přičemž obsah návrhu nevyvolává žádnou pochybnost o tom, že se jím dlužník domáhá vydání rozhodnutí, jímž bude zjištěn jeho úpadek. Navrhovateli lze vytknout nedostatek seznamu závazků v podobě označení věřitelů, u nichž neuvedl identifikační čísla a adresy sídla, tato vada seznamu však zjevně nebrání projednatelnosti insolvenčního návrhu. Protože insolvenční návrh splňuje i ostatní zákonem požadované náležitosti, dospěl odvolací soud k závěru, že k postupu podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona nebyl důvod.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, postupoval proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu, napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 11.března 2013

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová