2 VSPH 519/2012-B-11
KSPL 56 INS 18573/2011 2 VSPH 519/2012-B-11

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Bc. Martina Smatany, bytem Třebízského 1096/25, Kraslice, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 18573/2011-B-4 ze dne 14.března 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 18573/2011-B-4 ze dne 14.března 2012 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 56 INS 18573/2011-B-4 ze dne 14.3.2012 odmítl návrh Bc. Martina Smatany (dále jen dlužník) na povolení oddlužení (bod I. výroku), prohlásil na jeho majetek konkurs (bod II. výroku) s tím, že bude projednán jako nepatrný (bod III. výroku), a insolvenční správkyni JUDr. Soně Ulčové (dále jen správkyně) uložil, aby mu do deseti dnů od doručení usnesení předložila zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 23.1.2012 rozhodl o úpadku dlužníka a ustanovil správkyni do funkce. O způsobu řešení úpadku přitom nerozhodl, neboť dlužník podal dne 6.12.2011 návrh na povolení oddlužení, jenž neobsahoval zákonem vyžadované přílohy a nebyl opatřen úředně ověřeným podpisem. Soud ho proto vyzval k opravě a doplnění návrhu na povolení oddlužení, dlužník však na výzvu nereagoval. Soud proto podle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona odmítl návrh na povolení oddlužení a podle ust. § 396 odst. 1 téhož zákona rozhodl o řešení jeho úpadku konkursem s tím, že vzhledem ke splnění podmínek ust. § 314 odst. 1 písm. b) téhož zákona bude projednán jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni, a to v rozsahu bodů I. a II. výroku, se dlužník včas odvolal. Z odvolání plyne požadavek, aby je odvolací soud v této části změnil a aby rozhodl o tom, že jeho úpadek bude řešen oddlužením. V odvolání uvedl, že výzvu k opravě a doplnění návrhu na povolení oddlužení neignoroval, ale nemohl čestně prohlásit, že není osobou samostatně výdělečně činnou, jak je vyžadováno v pokynech k formuláři, neboť takovou osobou je. Namítal, že není pravdou ani to, že by nereagoval na výzvy věřitele a neměl zájem splácet své závazky, a tvrdil, že se do situace, v níž se nachází, dostal liknavostí a neschopností státu, jenž mu již po dobu čtyř let znemožňuje vykonávat povolání podle jeho schopností a možností. Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení Krajského soudu v Plzni v části napadené odvoláním i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 389 odst. 1 a § 390 odst. 1 insolvenčního zákona může dlužník, který není podnikatelem, insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením, přičemž návrh na povolení oddlužení musí podat spolu s insolvenčním návrhem a podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi.

Podle ust. § 391 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Podle ust. § 392 odst. 1 a 2 téhož zákona musí dlužník k návrhu na povolení oddlužení připojit seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení dříve předložil, listiny dokládající údaje o jeho příjmech za poslední 3 roky a písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky. V seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Podle ust. § 393 téhož zákona vyzve insolvenční soud usnesením osobu, která podala návrh na povolení oddlužení, jenž neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů, a současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Stejně postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Není-li přes výzvu insolvenčního soudu návrh na povolení oddlužení řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne.

Podle ust. § 396 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodne insolvenční soud současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne 13.10.2011 na návrh České spořitelny, a.s., k němuž přistoupil dne 6.12.2011 dlužník podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Protože návrh nebyl opatřen úředně ověřeným podpisem a nebyly k němu připojeny listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky ani znalecké ocenění obvyklé ceny nemovitosti ke dni pořízení a výpis z katastru, přestože dlužník v seznamu uvedl, že je vlastníkem nemovitosti, vyzval insolvenční soud dlužníka usnesením č.j. KSPL 56 INS 18573/2011-A-10 ze dne 8.12.2011 k odstranění vytčené vady návrhu a k jeho doplnění o chybějící listiny včetně výpisu z rejstříku trestů do 7 dnů od doručení usnesení. Toto usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 19.12.2011 a dlužník na ně nijak nereagoval. Pro úplnost dlužno konstatovat, že usnesením č.j. KSPL 56 INS 18573/2011-A-12 ze dne 23.1.2012 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka a o ustanovení správkyně.

Z toho, co je uvedeno shora, je zřejmé, že insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení byl sám o sobě vadný již tím, že v rozporu s ust. § 97 odst. 2 insolvenčního zákona nebyl opatřen úředně ověřeným podpisem dlužníka. Pokud jde o vlastní návrh na povolení oddlužení obsažený v tomtéž podání, postrádal zákonem vyžadované přílohy-listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a znalecké ocenění obvyklé ceny nemovitosti náležející dlužníkovi, k jejichž dodatečnému předložení vyzval insolvenční soud dlužníka podle ust. § 393 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, přičemž ho ve výzvě řádně poučil o následku spočívajícím v odmítnutí návrhu na povolení oddlužení v případě, že požadované přílohy předloženy nebudou. Protože dlužník, jemuž bylo usnesení obsahující výzvu doručeno dne 19.12.2011, požadované listiny nepředložil, nelze soudu prvního stupně vytknout žádné pochybení, když za této situace odmítl podle ust. § 393 odst. 3 insolvenčního zákona návrh na povolení oddlužení a podle ust. § 396 odst. 1 téhož zákona rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu potvrdil usnesení soudu prvního stupně v napadených bodech I. a II. výroku jako věcně správné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 8.října 2012

JUDr. Jiří Kareta, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení. Vladimíra Chalupová