2 VSPH 491/2015-P8-10
MSPH 89 INS 27085/2014 2 VSPH 491/2015-P8-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Miroslavy Kolářové, bytem Bratří Dohalských 131/9, Praha 9, o odvolání AQ fin, s.r.o., sídlem Pod Višňovkou 1661/33, Praha 4, zast. advokátem JUDr. Pavlem Truxou, sídlem Josefa Knihy 177, Rokycany, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 27085/2014-P8-2 ze dne 17. února 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 27085/2014-P8-2 ze dne 17. února 2015 se z r u š u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 89 INS 27085/2014-P8-2 ze dne 17.2.2015 rozhodl, že se nepřihlíží k přihlášce, jíž AQ fin, s.r.o. (dále jen odvolatel) přihlásila do insolvenčního řízení vedeného na majetek Miroslavy Kolářové (dále jen dlužnice) pohledávku ve výši 11.363,74 Kč, přihlášku pohledávky odmítl a rozhodl o tom, že účast odvolatele v insolvenčním řízení končí právní mocí tohoto usnesení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 28.11.2014 podal odvolatel přihlášku pohledávky ve výši 11.363,74 Kč. Cituje ust. § 42 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu s přihlédnutím k návrhu insolvenčního správce Mgr. Tomáše Záhumenského ze dne 9.12.2014, aby přihlášku odmítl, neboť byla podána elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu, soud ověřil, že odvolatel neopatřil přihlášku zaručeným elektronickým podpisem a písemně ji do 3 dnů nedoplnil, a rozhodl proto podle ust. § 185 insolvenčního zákona, jak uvedeno shora.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že napadené usnesení zruší. V odvolání namítal, že přihlášku opatřil svým zaručeným elektronickým podpisem a podepsanou ji odeslal insolvenčnímu soudu. Obdržel přitom jak automatickou zprávu potvrzující doručení podání, tak dne 1.12.2014 zprávu potvrzující výsledek ověření zaručeného elektronického odpisu přihlášky. Zpráva sice vykazovala dílčí chybu u platnosti dvou příloh připojených k podání (příkazu k úhradě nákladů exekuce a výpisu z obchodního rejstříku), ale neplatnost zaručeného elektronického podpisu na přihlášce nikoli. Po otevření souboru dokumentů obsahujícího i přihlášku je zřejmé, že byla opatřena platným podpisem, přičemž z Protokolu o vydání certifikátu elektronického podpisu zástupce odvolatele vydaného Českou poštou, s.p. plyne, že je platným od 11.6.2014 do 1.7.2015. Podle jeho názoru muselo dojít k chybě na straně soudu. Týmž elektronickým podpisem jako přihlášku přitom opatřil jak odvolání, tak průvodní podání, jímž soudu přihlášku doručil. K odvolání odvolatel připojil za účelem prokázání svých tvrzení jak přihlášku, tak řadu dalších listin (soubory z počítače, protokol o vydání certifikátu a datovou zprávu odeslanou odvolateli dne 29.11.2014 v 16 hod. 19 min. vygenerovanou automaticky elektronickou podatelnou soudu).

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Prominutí zmeškání lhůty není podle ust. § 83 insolvenčního zákona v insolvenčním řízení přípustné.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle ust. § 185 insolvenčního zákona odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Dále považoval odvolací soud za nutné uvést, že nestanoví-li insolvenční zákon jinak nebo není-li to v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Vzhledem k absenci odlišné úpravy je proto i v insolvenčním řízení třeba aplikovat úpravu obsaženou v ust. § 42 občanského soudního řádu: podle něj je možno učinit podání písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem (odst. 1). Písemné podání obsahující návrh ve věci nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li předseda to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem (odst. 2). V případě podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem nebo podání v elektronické podobě podle zvláštního předpisu se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2 (odst. 3).

Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (odst. 4).

Vzhledem k povaze přihlášky jakožto procesního úkonu, jímž věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení (viz ust. § 2 písm. h/ insolvenčního zákona), je přihláška pohledávky podrobena stejnému režimu jako písemné podání obsahující návrh ve věci, a nikoli toliko režimu přílohy podání (viz výše). Přestože v daném případě nasvědčuje obsah většiny listin předložených odvolatelem (ostatně i obsah přihlášky zveřejněné soudem prvního stupně v insolvenčním rejstříku) tomu, že přihláška pohledávky odvolatele byla opatřena zaručeným elektronickým podpisem jeho zástupce, správnost takového závěru vyvrací záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Městského soudu v Praze, podle něhož přihláška a další dva dokumenty doručené dne 28.11.2014 ve 12 hod. 5 min. 48 vt. společně do elektronické podatelny soudu nejsou opatřeny uznávaným elektronickým podpisem. Dle názoru odvolacího soudu jde toliko k tíži odvolatele, resp. jeho zástupce, že přihlášku nepodal v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu (prostřednictvím datových schránek), resp. že nereagoval na upozornění, že některé z doručených souborů vykazují chyby a že byla narušena integrita dokumentu, jehož se mu dostalo automaticky generovaným upozorněním, jež mu bylo doručeno dne 29.11.2014 (dlužno ovšem poznamenat, že v něm přihláška co vadný dokument výslovně zmíněna nebyla), dotazem na soud a následným předložením přihlášky v písemné podobě nebo přihlášky nové (v té době třicetidenní lhůta k podání přihlášky dosud neuplynula, neboť rozhodnutí o úpadku ze dne 3.11.2014 bylo jako dokument č. A-9 zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne).

Na rozdíl od soudu prvního stupně je však odvolací soud toho názoru, že v daném případě nebyl důvod k postupu podle ust. § 185 insolvenčního zákona, neboť se nejedná o případ, kdy v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží. Nahlíženo z hlediska úpravy obsažené v ust. § 42 občanského soudního řádu se totiž v daném případě vytvořila situace předvídaná v jeho odstavci 2 (ostatně takto ji popsal i soud prvního stupně), podle něhož soud nepřihlíží k podání v elektronické podobě, jež nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a do 3 nebylo doplněno originálem, případně písemným podáním shodného znění. A nebyla-li přihláška vůbec podána, nebyl tu ani důvod k vydání napadeného rozhodnutí (nebyla-li podána, nemohla být odmítnuta).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a napadené usnesení bez dalšího zrušil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 26. ledna 2016

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková