2 VSPH 479/2014-A-13
KSHK 45 INS 34922/2013 2 VSPH 479/2014-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Silvie Peterkové, bytem Masarykovo náměstí 40, Náchod, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 34922/2013-A-8 ze dne 11.února 2014

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 45 INS 34922/2013-A-8 ze dne 11.2.2014 v bodě I. výroku rozhodl o zjištění úpadku Silvie Peterkové (dále jen dlužnice), v bodě II. výroku ustanovil insolvenčním správcem Ing. Milana Jároše (dále jen správce), povolil řešení úpadku dlužnice oddlužením (bod III. výroku), rozhodl, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku), věřitele vyzval, aby do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, pokud tak dosud neučinili, a aby správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní (body V. a VI. výroku), na den 20.5.2014 nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů a stanovil její program (bod VII. výroku), správci uložil, aby mu do 2.5.2014 předložil zpracovaný seznam přihlášených pohledávek (bod VIII. výroku), dlužnici uložil, aby platila za období od zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku do schválení oddlužení zálohu správci na odměnu ve výši 750,-Kč a na náhradu hotových výdajů ve výši 150,-Kč měsíčně, obojí navýšené o daň z přidané hodnoty, celkem tedy 1.089,-Kč měsíčně (bod IX. výroku), správci uložil, aby dlužnici písemně oznámil číslo svého bankovního účtu (bod X. výroku), a dlužnici vyzval, aby mu předložila písemný souhlas věřitele s oddlužením k dluhu z podnikání a doklady o svých příjmech za období od listopadu 2013 do dubna 2014 (body XI. a XII. výroku).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, jímž je napadla toliko v rozsahu bodu IX. výroku, a požadovala, aby odvolací soud stanovenou částku 1.089,-Kč znovu přepočítal, neboť je vyšší, než předpokládala.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda je odvolání proti bodu IX. výroku napadeného usnesení přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 141 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) není proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka odvolání přípustné.

Podle ust. § 397 odst. 1 IZ nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku a seznam závazků. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné.

Dle ust. § 136 odst. 4 věty druhé IZ v rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení bylo v dané věci zahájeno na návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení, na jehož základě soud prvého stupně napadeným usnesením úpadek dlužnice zjistil a povolil jeho řešení oddlužením.

Z obsahu odvolání přitom vyplývá, že jím dlužnice napadla bod IX. výroku, jímž jí soud prvého stupně uložil, aby platila zálohy na odměnu a hotové výdaje správce. Tento výrok je však dle ust. § 136 odst. 4 IZ věty druhé IZ obligatorní součástí (zákonem stanovenou obligatorní obsahovou náležitostí) rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, proti němuž však (stejně jako proti rozhodnutí o povolení oddlužení) není-jak uvedeno výše-odvolání přípustné.

Protože odvolání dlužnice směřuje proti výroku rozhodnutí, jejž nelze napadnout odvoláním (a soud prvého stupně se mýlil, dovozoval-li v poučení napadeného usnesení opak), postupoval odvolací soud podle ust. § 218 písm. c) občanského soudního řádu a odvolání odmítl.

Nad rámec odůvodnění považoval odvolací soud za potřebné dodat, že výše záloh na odměnu a náhradu hotových výdajů správce je určena vyhláškou č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, a snížit ji lze toliko z důvodů v IZ vypočtených (ust. § 38 odst. 3 IZ), jež však dlužnice v odvolání netvrdila.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 21. října 2014

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení:

I. Kratochvílová