2 VSPH 455/2014-A-12
KSPH 61 INS 2152/2014 2 VSPH 455/2014-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Brauna a ze soudců JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníků a) Jiřího anonymizovano , anonymizovano , a b) Jaroslavy anonymizovano , anonymizovano , obou bytem Olšanská II. 122, Brandýsek, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 61 INS 2152/2014-A-7 ze dne 4. února 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 61 INS 2152/2014-A-7 ze dne 4. února 2014 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníků Jiřího anonymizovano a Jaroslavy anonymizovano neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl společný insolvenční návrh manželů Jiřího anonymizovano a Jaroslavy anonymizovano (dále jen dlužníci-ve výroku soud zjevně nesprávně označil dlužníky jako Milana Štechera a Ivettu Štecherovou) spojený s návrhem na povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužníci dne 29.1.2014 podali společný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, jenž odůvodnili tím, že mají nezajištěné závazky ve výši 742.620,-Kč, přičemž u 4 z 23 závazků uvedli, že jsou v prodlení se splácením od určitého konkrétního data. Poukazuje na ust. § 3 odst. 1 a 2 a § 103 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) dospěl insolvenční soud k závěru, že v řízení nelze pokračovat, neboť insolvenční návrh postrádá vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníků, neboť v něm absentují údaje o datu splatnosti každého ze závazků.

Podle názoru soudu dlužníci povinnost uvést datum splatností svých závazků nesplnili tím, že uvedli, od jaké doby jsou v prodlení. Opožděné placení splátek totiž ještě samo osobě neznamená, že se stal splatným celý zbytek (nedoplaceného) dluhu a další nároky (např. smluvní pokuty či úroky z prodlení); to je možné jen tehdy, pokud se tak účastníci závazkového vztahu dohodli, o takové dohodě se však dlužníci v insolvenčním návrhu nezmiňují. Z těchto důvodů postupoval soud podle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh, aniž by dlužníky vyzval (byl oprávněn vyzvat) k odstranění jeho vad, odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podali dlužníci včasné odvolání, v němž namítali, že v insolvenčním návrhu uvedli údaje o splatnosti svých závazků a potud kritizovali závěr soudu prvního stupně, že by musela nastat splatnost celé pohledávky . Zdůraznili, že je-li úhrada dluhu sjednána ve splátkách, má každá splátka určen svůj (pevný) termín splatnosti, od něhož se odvíjí prodlení dlužníka. Zejména z těchto důvodů požadovali, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 OSŘ se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A ze dne 26.2.2009 uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem.

Podle ust. § 106 odst. 1 IZ musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. § 390 odst. 1 IZ však umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky č. 7, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v ust. § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu spisu plyne, že dlužníci podali na předepsaném formuláři společný insolvenční návrh manželů s návrhem na povolení oddlužení, v němž v kolonce č. 7 určené pro podání insolvenčního návrhu kromě jiného uvedli, že ačkoli nějaké půjčky hradili, vůči věřiteli Home Credit, a.s. jsou v prodlení s částkou 1.235,-Kč od 30.10.2013 a s částkou 1.020,-Kč od 20.11.2013, vůči Provident Financial, s.r.o. celkem 5.900,-Kč od 3.11.2013 a vůči T-Mobile Czech Republic, a.s. s částkou 4.000,-Kč od 28.10.2013 .

Soud prvního stupně postavil své odmítavé rozhodnutí na tom, že dlužníci neoznačili údaje o splatnosti svých závazků (jen) tím, že uvedli, od jaké doby jsou v prodlení s úhradou splátek.

Odvolací soud však tento závěr nesdílí. Plnění dluhu ve splátkách je v podstatě plněním po částech s tím rozdílem, že výše a splatnost jednotlivých splátek je předem určena. Při plnění ve splátkách jde vlastně o dvojí dobu splatnosti. Jednak je stanovena doba plnění jednotlivých splátek a zároveň je doba splatnosti celé pohledávky určena poslední splátkou. Závazek pak zaniká postupně tak jak jsou splátky plněny a prodlení dlužníka se posuzuje u každé splátky zvlášť (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1630/2005 ze dne 22.2.2006). Lze tedy přisvědčit dlužníkům v tom, že byla-li úhrada některého z jejich závazků sjednaná ve splátkách, tak má každá splátka určen svůj (pevný) termín splatnosti, od něhož se odvíjí prodlení dlužníka.

V poměrech této věci to znamená, že dlužníci tím, že v kolonce 7 formuláře návrhu na povolení oddlužení uvedli, že jsou v prodlení s úhradou 4 jednotlivých splátek vůči 3 tam označeným věřitelům s dobou splatnosti v říjnu, resp. listopadu 2013, nabídli dostatečná skutková tvrzení pro závěr, že se nacházejí v úpadku ve formě platební neschopnosti dle ust. § 3 odst. 1 IZ. Z jejich tvrzení, shledal-li by je insolvenční soud pravdivými, by totiž bylo možno dospět k závěru, že dlužníci mají více věřitelů (ust. § 3 odst. 1 písm. a/ IZ), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (ust. § 3 odst. 1 písm. b/ IZ) a že tyto závazky nejsou schopni plnit, resp. že je u nich dána vyvratitelná právní domněnka, že je nejsou schopni plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (ust. § 3 odst. 1 písm. c/ ve spojení s ust. § 3 odst. 2 písm. b/ IZ).

Jejich insolvenční návrh proto nevykazuje nedostatky bránící pokračovat v řízení, pro něž by ho bylo namístě dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítnout, a podmínky k vydání napadeného usnesení nebyly dány.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 167 odst. 2 OSŘ a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 15. září 2014

Mgr. Tomáš B r a u n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková