2 VSPH 440/2013-A-16
MSPH 99 INS 2099/2013 2 VSPH 440/2013-A-16

US NESE N Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužnice Anny Wišniewské, bytem Pražského 604/22, Praha 5, zast. advokátkou JUDr. Ivanou Seifertovou, sídlem Masarykovo nábřeží 12, Praha 1, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 2099/2013-A-8 ze dne 14.února 2013

tak to:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 2099/2013-A-8 ze dne 14.února 2013 se p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Anna Wišniewská (dále jen dlužnice) domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení formou splátkového kalendáře.

V odůvodnění soud uvedl, že usnesením ze dne 28.1.2013 dlužnici uložil, aby do 7 dnů od jeho doručení doplnila insolvenční návrh zejména tím, že předloží nový seznam závazků, v němž u všech závazků uvede právní důvod jejich vzniku, a nový seznam majetku, v němž řádně označí svého dlužníka Luboše Fiedlera. Dlužnice ve stanovené lhůtě doplnila pouze právní důvody vzniku těch závazků, u nichž nebyly uvedeny v původním seznamu závazků, přičemž k označení Luboše Fiedlera uvedla, že jeho identifikační údaje, tj. jeho bydliště, popř. identifikační číslo, nezná. Insolvenční soud proto konstatoval, že vyzval dlužnici k předložení nových seznamů závazků a majetku, jež měly být správné a úplné, dlužnice však v podání ze dne 8.2.2013 doplnila pouze údaje chybějící v seznamu závazků a seznam majetku nedoplnila vůbec; o takovém doplnění pak nemohla prohlásit, že je správné a úplné ve smyslu ust. § 104 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ). Protože insolvenční návrh nebyl řádně doplněn, když předložené seznamy majetku a závazků přes výzvu nadále vykazovaly vady, postupoval soud podle ust. § 128 odst. 2 IZ a rozhodl, jak uvedeno výše. Současně dlužnici poučil o tom, že odmítnutí návrhu jí nebrání v tom, aby podala nový insolvenční návrh.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podala dlužnice včasné odvolání, jež bylo doplněno podáním ze dne 12.3.2013. Namítala v něm, že insolvenční návrh byl doplněn podle požadavků insolvenčního soudu a nové seznamy majetku a závazků k němu nebyly připojeny proto, že dlužnice žije a pracuje v zahraničí, přičemž v zákonné lhůtě nebylo možno je doručit; rozhodné údaje však byly sděleny soudu prostřednictvím doplnění návrhu. Měla zato, že soud I. stupně postupoval nesprávně a nepřiměřeně tvrdě, když její návrh kvůli nedoplnění příloh odmítl, a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se návrh neodmítá.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle odstavce druhého téhož ustanovení je dlužník povinen v seznamu majetku označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle odstavce třetího téhož ustanovení je dlužník povinen označit v seznamu závazků jako své věřitele všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle odstavce čtvrtého téhož ustanovení musí dlužník předložené seznamy podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Pro označení osob v seznamech platí obdobně ust. § 103 odst. 1 IZ, jež kromě jiného určuje, že právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle ust. § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V daném případě odvolací soud zjistil, že dlužnice sice připojila k insolvenčnímu návrhu seznamy svého majetku a závazků, avšak neopatřila je některými zákonem požadovanými náležitostmi. V seznamech majetku a závazků totiž v rozporu s ust. § 104 odst. 2, 3 a 4 IZ označila svého dlužníka pouze jménem a příjmením, aniž uvedla jeho bydliště, popř. identifikační číslo, u závazků vůči dvěma z celkového počtu čtyř věřitelů neuvedla data jejich splatnosti.

Odvolací soud považoval za nutné zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit seznamy předepsané v ust. § 104 IZ co povinné přílohy insolvenčního návrhu neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v položkách 16-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky návrhu na povolení oddlužení. Proto formulář v těchto položkách splnění zvláštních náležitostí, jež příslušejí seznamům (včetně podepsaného prohlášení o jejich správnosti a úplnosti), nepředepisuje, nadto údaje vyplněné zde dlužnicí náležitosti seznamů (např. řádné označení věřitelů, splatnosti jejich pohledávek, řádné označení dlužníka dlužnice) nemají.

Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně dlužnici usnesením ze dne 28.1.2013 (č.d. A-6 spisu) kromě jiného vyzval, aby do sedmi dnů od doručení výzvy předložila nový seznam závazků, v němž uvede právní důvod vzniku závazku vůči Bytovému družstvu Veletržní 207, data splatnosti závazků vůči Bytovému družstvu Veletržní 207 a Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, a aby předložila nový seznam majetku, v němž označí svého dlužníka Luboše Fiedlera v souladu s ust. § 103 odst. 1 IZ jeho bydlištěm, a jde-li o podnikatele, též jeho identifikačním číslem; současně ji poučil o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn. Dlužnice na výzvu reagovala tak, že v podání učiněném prostřednictvím své zástupkyně doplnila mj. právní důvod a splatnost pohledávky Bytového družstva Veletržní 207 a datum splatnosti pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a k označení svého dlužníka uvedla, že kontaktovala advokátní kancelář, jež řešila její pohledávky za Lubošem Fiedlerem , avšak potřebné údaje stále nemá k dispozici; jejich předání přislíbila soudu, jakmile je obdrží. Podání neobsahuje prohlášení o správnosti a úplnosti údajů v něm uvedených ani podpis dlužnice, úplné (doplněné) seznamy majetku a závazků (popř. jejich samotné doplnění) podepsané dlužnicí k podání připojeny nebyly.

Ust. § 104 IZ ukládá dlužníku předložit jím podepsané seznamy s výslovným prohlášením o jejich správnosti a úplnosti proto, že dle ust. § 132 odst. 1 IZ jsou tyto listiny základním podkladem pro rozhodnutí o úpadku; jsou-li seznamy řádné (a nevyjdou-li v řízení najevo skutečnosti, jež jsou s obsahem seznamů a dalších listin v rozporu), považuje soud údaje v nich obsažené za osvědčené. Proto také musí seznamy, a tedy i jejich doplnění, dlužník osobně podepsat a výslovně v nich musí uvést, že jsou správné a úplné; nestane-li se tak, nejsou z hlediska zákonných náležitostí bezvadné. Z uvedeného je zřejmé, že seznamy majetku a závazků dlužnice vykazují nedostatky; jejich vady totiž podáním ze dne 8.2.2013 odstraněny nebyly, neboť na toto podání podepsané zástupkyní dlužnice je třeba nahlížet jako na doplnění insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, a nikoli jako na doplnění seznamů majetku a závazků, na jejichž náležitosti, jak je vysvětleno výše, klade zákon zvláštní požadavky. V seznamech tak nadále chybí řádné označení dlužnice dle ust. § 104 odst. 2 a 4 IZ (pohledávka ve výši 30.000,-Kč vůči němu přitom tvoří jediný majetek dlužnice) i údaje o splatnosti dvou ze čtyř jejích závazků; o tom, že seznam závazků ve smyslu ust. § 104 odst. 1 písm. b) IZ musí obsahovat i údaj o splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených, přitom insolvenční judikatura nepochybuje (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1.3.2012 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 83/2012). Stěží lze pak akceptovat prohlášení o správnosti a úplnosti původních seznamů v situaci, kdy byly z důvodu neúplnosti doplňovány; v jejich doplnění pak požadované prohlášení i podpis dlužnice chybí. Soud prvního stupně tudíž nepochybil, když insolvenční návrh dlužnice dle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Co se týče předložení seznamů majetku a závazků podáním dlužnice ze dne 29.3.2013 (č.d. A-14 spisu), uzavřel Vrchní soud v Praze již v usnesení sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008-A ze dne 17.3.2008 (uveřejněném pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) na tom, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle § 128 odst. 1 IZ. K odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží. Tento závěr se přitom-vyjma absenci či neúplnost listin osvědčujících úpadek či hrozící úpadek dlužníka dle § 104 odst. 1 písm. d) IZ-uplatní i při odmítnutí insolvenčního návrhu dle ust. § 128 odst. 2 IZ. Z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení proto nemá žádný význam, že se dlužnice v rámci odvolacího řízení pokusila vady insolvenčního návrhu (jeho příloh) odstranit.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné poukázat na správné poučení soudu prvního stupně o tom, že odmítnutí návrhu nebrání dlužnici v tom, aby podala nový insolvenční návrh doložený všemi k tomu předepsanými přílohami (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 3/2008-A ze dne 21.8.2008).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 31. července 2013

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová