2 VSPH 43/2013-A-13
MSPH 94 INS 32196/2012 2 VSPH 43/2013-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a soudc JUDr. Ji ího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve vČci dlužníka Quinary Project Management, s.r.o., sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2, zahájené na návrh Evy Hadrabové, bytem Uherská 615, Praha 9, o odvolání navrhovatelky proti usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 94 INS 32196/2012 ze dne 21. prosince 2012

takto:

I. Usnesení MČstského soudu v Praze .j. MSPH 94 INS 32196/2012 ze dne 21. prosince 2012 se p o t v r z u j e .

II. Žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad odvolacího ízení.

Od vodnČní:

MČstský soud v Praze usnesením .j. MSPH 94 INS 32196/2012 ze dne 21.12.2012 odmítl insolvenní návrh, jímž se Eva Hadrabová (dále jen navrhovatelka) domáhala vydání rozhodnutí o úpadku Quinary Project Management, s.r.o. (dále jen dlužník), a rozhodl o tom, že žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad ízení.

V od vodnČní usnesení soud uvedl, že se navrhovatelka insolvenním návrhem podaným dne 19.12.2012 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka s tím, že za ním má pohledávky p edstavující mzdu za mČsíce erven až zá í 2012 a odstupné. Dále uvedla, že se domnívá, že dalšími vČ iteli dlužníka jsou Všeobecná zdravotní pojiš ovna ýeské republiky a ýeská správa sociálního zabezpeení. Konkrétní informace k pohledávkám dalších vČ itel , zejména d vod a datum splatnosti, neuvedla. Podle názoru soudu nevylíila navrhovatelka dostatenČ rozhodující skutenosti osvČdující úpadek dlužníka, když sice popsala vlastní pohledávku v i dlužníkovi, ale neuvedla žádné údaje ohlednČ výše a splatnosti pohledávek dalších vČ itel ani konkrétní okolnosti, z nichž by plynulo, že dlužník není schopen úhrady svých splatných závazk . Soud proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 insolvenního zákona a insolvenní návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení MČstského soudu v Praze se navrhovatelka vas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a vČc vrátil soudu prvního stupnČ k dalšímu ízení. Argumentovala zejména tím, že má za dlužníkem splatné pohledávky z pracovnČ právního vztahu p edstavující mzdu, a prokázala tak, že je oprávnČna podat insolvenní návrh, a oznaila další vČ itele dlužníka. P esnou výši a lh tu splatnosti pohledávek tČchnto vČ itel nezná, ale je jí známo, že ze strany dlužníka nebyly provedeny zákonné odvody z její mzdy. Vzhledem k tomu, že uvedení vČ itelé nesmČjí skutenosti o svých pohledávkách sdČlovat t etím osobám, nemá navrhovatelka možnost své tvrzení prokázat.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k následujícím zjištČním a závČr m:

Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více vČ itel a b) penČžité závazky po dobu delší 30 dn po lh tČ splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Podle ust. § 3 odst. 2 téhož zákona se má za to, že dlužník není schopen plnit své penČžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné ásti svých penČžitých závazk , nebo b) je neplní po dobu delší 3 mČsíc po lh tČ splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení nČkteré ze splatných penČžitých pohledávek v i dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost p edložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenní soud. Podle ust. § 3 odst. 3 téhož zákona je dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, v úpadku i tehdy, je-li p edlužen.

Z ust. § 97 odst. 1 a 3 insolvenního zákona plyne, že insolvenní ízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávnČn podat dlužník nebo jeho vČ itel, a jde-li o hrozící úpadek, m že insolvenní návrh podat jen dlužník.

Náležitosti insolvenního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenního zákona. KromČ požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí obsahovat oznaení insolvenního navrhovatele a dlužníka, musí v nČm být uvedeny rozhodující skutenosti, které osvČdují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutenosti, ze kterých vyplývá oprávnČní podat návrh, není-li insolvenním navrhovatelem dlužník, musí být oznaeny d kazy, kterých se insolvenní navrhovatel dovolává, a musí z nČj být patrno, eho se jím insolvenní navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenního zákona odmítne insolvenní soud insolvenní návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neuritý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokraovat v ízení; uiní tak neprodlenČ, nejpozdČji do 7 dn poté, co byl insolvenní návrh podán. Ustanovení § 43 obanského soudního ádu se nepoužije.

Pokud jde o tvrzení skuteností rozhodných pro prohlášení úpadku, je t eba, aby z insolvenního návrhu výslovnČ plynula existence alespo dvou vČ itel se splatnými pohledávkami a domnČnka platební neschopnosti i p edlužení dlužníka.

Odvolací soud z insolvenního návrhu zjistil, že v nČm navrhovatelka podrobnČ popsala své pohledávky v i dlužníkovi p edstavující neuhrazenou mzdu ve výši 40.000,-K za mČsíce erven až zá í 2012 a odstupné. KromČ toho tvrdila, že dlužník má další penČžité závazky v i Všeobecné zdravotní pojiš ovnČ ýeské republiky a ýeské správČ sociálního zabezpeení. Neuvedla však jejich výši ani dobu splatnosti.

StejnČ jako soud prvního stupnČ je i odvolací soud v daném p ípadČ toho názoru, že insolvenní návrh neobsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, nebo rozhodující skutenosti osvČdující úpadek dlužníka jsou v nČm uvedeny nedostatenČ, když vyjma tvrzení o vlastních splatných pohledávkách v i dlužníkovi navrhovatelka žádné konkrétní údaje o tom, že je dlužník v prodlení s úhradou splatných závazk v i dalším vČ itel m, neuvedla. Judikatura Vrchního soudu v Praze (srovnej nap . usnesení sp.zn. KSPL 29 INS 12458/2011, 1 VSPH 1067/2011-A ze dne 6.9.2011 nebo sp.zn. KSPL 27 INS 7385/2011, 2 VSPH 912/2011-A ze dne 7.9.2011) se p itom ustálila v tom, že vČ itelé musí být v návrhu p esnČ oznaeni a jejich pohledávky musí být co do svého d vodu, výše a splatnosti náležitČ identifikovány. Jen tak totiž m že soud posoudit splnČní zákonných podmínek pro zjištČní úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka.

Na základČ tČchto zjištČní a veden názory vyjád enými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 obanského soudního ádu a napadené usnesení jako vČcnČ správné potvrdil. O nákladech odvolacího ízení rozhodl s p ihlédnutím k tomu, že navrhovatelka v nČm nemČla úspČch a dlužník v nČm žádné náklady nevynaložil.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou mČsíc od doruení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prost ednictvím MČstského soudu v Praze.

V Praze dne 20. ervna 2013

JUDr. Ji í K a r e t a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva