2 VSPH 389/2013-A-11
KSCB 27 INS 386/2013 2 VSPH 389/2013-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Oldřicha Svobody, bytem Chlum 168, pošta Křemže, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 27 INS 386/2013-A-5 ze dne 9. ledna 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 27 INS

386/2013-A-5 ze dne 9. ledna 2013 s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích ve výroku označeným usnesením odmítl insolvenční návrh, jímž se Oldřich Svoboda (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o zjištění úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužník v položce 06 formuláře návrhu, jež má obsahovat popis rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek, konstatoval pouze to, že má 6 závazků, celková dlužná částka je ve výši 3.222.212,-Kč , většina závazků je po splatnosti více než 30 dnů a závazky není schopen hradit po dobu delší než 3 měsíce. Takové obecné vylíčení okolností úpadku považoval soud za nedostatečné a vysvětlil, že základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi uvedenými v ust. § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a přílohami obsahujícími údaje uvedené v ust. § 104 IZ. Dlužníkův návrh však neobsahuje žádné konkrétní údaje o věřitelích ani údaje o splatnosti jednotlivých závazků, proto jej soud nepovažoval za určitý a projednatelný. Dodal, že je sice možné, aby při posouzení úplnosti vylíčení rozhodujících skutečnostech v insolvenčním návrhu přihlédl též k údajům, jež jsou uvedeny v dlužníkem předložených seznamech majetku a závazků, dlužník však takové seznamy k návrhu nepřiložil. Protože insolvenční návrh vykazuje nedostatky, které brání v pokračování řízení, insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal a namítal, že v poli 06 návrhu uvedl věřitele s pohledávkami, jež jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti a jež není schopen plnit, seznam věřitelů pak doložil přílohami č. 1-6 návrhu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu připojit, pak vymezuje ust. § 104 IZ. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné.

Dle § 106 odst. 1 IZ může navrhovatel s insolvenčním návrhem spojit návrh na povolení oddlužení.

Z uvedených ustanovení plyne, že návrh na povolení oddlužení podávaný zároveň jako insolvenční návrh musí obsahovat v první řadě veškeré náležitosti, jež zákon vyžaduje po insolvenčním návrhu. Dlužník, jenž takový návrh podává, musí proto v návrhu konkrétním a dostačujícím způsobem vylíčit především rozhodující skutečnosti týkající se jeho úpadku, tj. uvést takové konkrétní okolnosti, ze kterých jeho úpadek nebo hrozící úpadek logicky vyplývá.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26.2.2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v ust. § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník v insolvenčním návrhu toliko zcela obecně tvrdil, že má více závazků (nikoli tedy věřitelů), pohledávky vůči němu jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen je plnit po dobu delší tří měsíců, přičemž seznam majetku ani závazků k návrhu nepřipojil. Věřitele řádně neoznačil a splatnost závazků vůči nim neuvedl ani v poli 18 návrhu, v němž měl být popis všech jeho závazků obsažen. Pokud jde o podrobnosti, odkázal až v odvolání na přílohy č. 1-6 návrhu, jež však obsahují pouze dražební vyhlášku, výzvy k úhradě, soudní rozhodnutí a další listiny, jež zákonné náležitosti seznamů majetku a závazků dle ust. § 104 IZ postrádají. Pro účely posouzení, zda dlužník splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, jež osvědčují jeho úpadek, proto nelze k obsahu uvedených listin přihlédnout (a bez údajů o dlužníkových závazcích a věřitelích návrh projednat).

Dlužník tak nedostál povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, přičemž tyto skutečnosti nelze dovodit ani ze seznamů majetku a závazků, neboť je dlužník nepředložil; absence zákonem požadovaných náležitostí přitom brání pokračování v řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 4. dubna 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová