2 VSPH 388/2013-B-35
KSCB 28 INS 23767/2011 2 VSPH 388/2013-B-35

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky ve věci dlužníka Pavla Tetoura, bytem Lipenská 1379/56, České Budějovice, zast. advokátem Mgr. Matejem Dvořákem, sídlem Školská 38, Praha 1, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 23767/2011-B-29 ze dne 8. února 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 23767/2011-B-29 ze dne 8. února 2013 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích v bodech I. a II. výroku shora označeného usnesení odmítl návrh Pavla Tetoura (dále jen dlužník) na povolení oddlužení a prohlásil na jeho majetek konkurs, v bodě III. výroku pak konstatoval, že insolvenčním správcem je Ing. František Penz.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že na základě insolvenčního návrhu České úvěrové pokladny, a.s. zjistil usnesením č.j. KSCB 28 INS 23767/2011-A-13 ze dne 28.2.2012 úpadek dlužníka a usnesením č.j. KSCB 28 INS 23767/2011-B-7 ze dne 4.5.2012 prohlásil na jeho majetek konkurs. K odvolání dlužníka bylo rozhodnutí o prohlášení konkursu usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 1534/2012-B-21 ze dne 28.11.2012 zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení s tím, že se dlužníkovi dostalo řádného poučení o možnosti podat návrh na povolení oddlužení až v odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu; proto mu zákonná lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení počala běžet až ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Dne 14.1.2013 podal dlužník návrh na povolení oddlužení na předepsaném formuláři.

Insolvenční soud dále uvedl, že usnesením č.j. KSCB 28 INS 23767/2011-B-26 ze dne 18.1.2013 dlužníka vyzval, aby návrh na povolení oddlužení doplnil o seznam majetku, listiny dokládající jeho příjmy za poslední tři roky před podáním návrhu na povolení oddlužení, údaje o očekávaných příjmech, odhad obvyklé ceny všech nemovitostí a výpis z rejstříku trestů. Dlužník dne 25.1.2012 požadované listiny předložil s výjimkou odhadu ceny nemovitostí a argumentoval tím, že ve lhůtě sedmi dnů není žádný odhadce schopen požadovaný posudek vypracovat. Protože nedoložil znalecký posudek ani po uplynutí stanovené lhůty, insolvenční soud cituje ust. § 392 odst. 1 a 2 a § 393 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) konstatoval, že dlužník ve stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení řádně nedoplnil, postupoval proto podle ust. § 393 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení odmítl a podle ust. § 396 odst. 1 IZ rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podal dlužník včasné odvolání, jež dle obsahu směřuje toliko proti bodům I. a II. výroku. Uvedl v něm, že dne 14.1.2013 podal návrh na povolení oddlužení, jenž po výzvě soudu dne 24.1.2013 doplnil o soupis majetku, výpis z rejstříku trestů a další požadované náležitosti, soud však toto doplnění nezpracoval, nesprávně je zařadil a při rozhodování je nevzal v potaz; navrhl proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Sdělil přitom, že doloží doplnění návrhu podáním obsahujícím razítko podatelny soudu s datem 24.1.2013, kdy k doplnění návrhu došlo, a důkazy, na které se odvolává, dodá soudu v nejkratším možným termínu, hned jak zajistí jejich naskenování . Žádné další doplnění návrhu či odvolání však nepředložil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Jak plyne z ust. § 389 odst. 1 IZ, rozhodnout o řešení dlužníkova úpadku či hrozícího úpadku oddlužením (o povolení oddlužení dle ust. § 397 odst. 1 IZ) lze výlučně na návrh dlužníka na povolení oddlužení, jenž musí být dle ust. § 390 odst. 1 IZ podán včas a zákonem stanovenou formou (tj. na předepsaném formuláři dle ust. § 391 odst. 3 IZ) a musí být opatřen všemi předepsanými náležitostmi, tj. obsahovými náležitostmi stanovenými v ust. § 391 odst. 1 a § 392 odst. 3 a 4 IZ i přílohami předepsanými v ust. § 392 odst. 1 a 2 IZ, jež jsou dále specifikovány v ust. § 24 jednacího řádu pro insolvenční řízení.

Mezi povinné přílohy návrhu na povolení oddlužení patří mj. listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky a seznamy majetku a závazků dlužníka zpracované podle ust. § 104 odst. 2 až 4 IZ, přičemž v příloze návrhu na oddlužení (na rozdíl od přílohy insolvenčního návrhu) musí navíc dlužník dle ust. § 392 odst. 2 IZ uvést v seznamu majetku u každé položky tohoto seznamu i údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad jeho obvyklé ceny ke dni pořízení seznamu, který musí být v případě nemovitostí a majetku sloužícího k zajištění podložen znaleckým oceněním.

Náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, jsou v ust. § 391 a 392 IZ vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení (a schválení) oddlužení, a aby umožnily věřitelům, popř. insolvenčnímu soudu kvalifikovaně posoudit, jakým ze způsobů stanovených v ust. § 398 IZ má být oddlužení provedeno. Požadavek na znalecké ocenění majetku, jenž slouží k zajištění pohledávek insolvenčních věřitelů, je zjevně dán i proto, aby insolvenční soud při zkoumání přípustnosti oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty mohl porovnáním výše přihlášených pohledávek zajištěných věřitelů s hodnotou předmětu zajištění učinit předběžný závěr o tom, zda, popř. v jaké výši se ze zajištěného majetku uspokojí i nezajištění věřitelé. S požadavkem soudu prvního stupně lze proto souhlasit v tom, že znalecké ocenění obvyklé ceny zajištěných nemovitostí musí být aktuální, tj. ke dni pořízení seznamu majetku.

Nesplnění požadavků kladených zákonem na formu, obsah a přílohy návrhu na povolení oddlužení brání jeho věcnému projednání, a proto nejsou-li takové nedostatky dlužníkem odstraněny ani přes výzvu soudu dle ust. § 393 odst. 1 a 2 IZ, musí být návrh podle ust. § 393 odst. 3 IZ odmítnut. Nutnost důsledně trvat na požadavku náležitostí návrhu na povolení oddlužení a předložení všech předepsaných příloh (včetně znaleckého ocenění nemovitosti či majetku sloužícího k zajištění) přitom dokumentuje ustálená judikatura zdejšího i Nejvyššího soudu (viz např. usnesení sp. zn. KSUL 45 INS 411/2009, 1 VSPH 581/2009-B ze dne 13. 11.2009, sp. zn. KSUL 44 INS 411/2009, 1 VSPH 828/2009-B ze dne 22.2.2010 a usnesení sp. zn. 29 NSČR 16/2010 ze dne 26.10.2010).

Odvolací soud z obsahu spisu ověřil, že insolvenční soud usnesením ze dne 18.1.2013 (č.l. 26 spisu), jež bylo dlužníku doručeno dne 24.1.2013, dlužníka vyzval, aby návrh na povolení oddlužení ve lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení doplnil, přičemž jej podrobně poučil o tom, jak opravu a doplnění provést-mimo jiné tím, že v seznamu majetku označí jednotlivě svůj majetek, uvede dobu jeho pořízení, jeho pořizovací cenu a odhad obvyklé ceny ke dni pořízení seznamu, doloží odhad obvyklé ceny veškerých svých nemovitostí provedený znalcem ke dni pořízení seznamu majetku a předloží listiny dokládající příjmy za poslední tři roky před podáním návrhu na povolení oddlužení; poučil jej rovněž o následku spočívajícím v odmítnutí návrhu, nebudou-li v určené lhůtě nedostatky návrhu bránící pokračování v řízení odstraněny, popř. nebudou-li k němu doplněny řádné přílohy. V podání doručeném insolvenčnímu soudu dne 25.1.2013 předložil dlužník vedle seznamu závazků a výpisu z rejstříku trestů i seznam majetku, jenž však neobsahoval údaje o době pořízení jednotlivých majetkových položek, jejich pořizovací cenu ani ocenění nemovitostí, jež jsou navíc předmětem zajištění, znalcem (dlužník uvedl, že přikládá znalecký posudek zpracovaný při koupi nemovitostí, avšak k podání ho nepřipojil), a uvedl, že byl vždy zaměstnancem, avšak příjmy za poslední tři roky doložit nemůže, neboť je v insolvenci a banka mu odmítá vydat výpisy bez svolení insolvenčního správce. V podání doručeném insolvenčnímu soudu dne 28.1.2013 doplnil, že ve stanovené lhůtě nemůže předložit odhad ceny nemovitostí, neboť žádný odhadce v tak krátkém časovém termínu není schopen odhad vypracovat .

Soud prvního stupně proto za popsané situace nepochybil, když návrh na povolení oddlužení dle ust. § 393 odst. 3 IZ odmítl a na majetek dlužníka prohlásil konkurs; seznam majetku dlužníka totiž neobsahuje zákonem stanovené náležitosti (dobu pořízení jednotlivých majetkových položek a jejich pořizovací cenu) a absentují rovněž některé zákonem stanovené přílohy k návrhu, a to nejen znalecký posudek o ceně nemovitostí (jak správně uvedl soud prvního stupně), ale též listiny dokládající příjem dlužníka za poslední tři roky. Argumentace dlužníka přitom nemůže obstát-ke znaleckému posudku o ceně nemovitostí z roku 1991, na nějž odkazoval, avšak nepředložil jej, by soud nemohl přihlédnout, neboť dle ust. § 392 odst. 2 IZ musí být odhad obvyklé ceny proveden ke dni pořízení seznamu majetku, tj. v dané věci ke dni 23.1.2013, příjmy dlužníka ze závislé činnosti za poslední tři roky před podáním návrhu na oddlužení pak lze vedle výpisů z účtu (k nimž dlužník dle svých tvrzení nemá přístup) prokázat např. potvrzením o příjmech ze závislé činnosti (evidovaných Českou správou sociálního zabezpečení), výplatními páskami od zaměstnavatelů či daňovými přiznáními.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle ust. § 219 občanského soudního řádu usnesení soudu prvního stupně v napadených bodech I. a II. výroku jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 24. dubna 2013

JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová