2 VSPH 387/2011-A-10
KSPA 56 INS 3314/2011 2 VSPH 387/2011-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Milana Svačiny, bytem Přelouč, Popova 1145, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 3314/2011-A-5 ze dne 8.března 2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 3314/2011-A-5 ze dne 8.března 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením č.j. KSPA 56 INS 3314/2011-A-5 ze dne 8.3.2011 odmítl insolvenční návrh Milana Svačiny (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 1.3.2011 doručen insolvenční návrh dlužníka. Dle názoru soudu neuvedl dlužník v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které by osvědčovaly jeho úpadek, případně jeho hrozící úpadek, neboť v insolvenčním návrhu označil pouze jediného věřitele, a to Finanční úřad v Přelouči. Protože toto tvrzení nesplňuje požadavek na uvedení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek či hrozící úpadek, postupoval insolvenční soud podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a podání, jímž bylo insolvenční řízení zahájeno, odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítal, že insolvenční návrh je nutno posuzovat v celém jeho rozsahu. Namítal, že v návrhu informoval insolvenční soud o nařízení exekucí a zřízení zástavních práv k nemovitostem, jejichž je spolumajitelem, a v seznamu závazků označil jako věřitele Exekutorský úřad Praha 5.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny -2-KSPA 56 INS 3314/2011 rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník neoznačil v insolvenčním návrhu jiného věřitele než Finanční úřad v Přelouči. Tvrzení obsažená v návrhu nasvědčující tomu, že dlužník má i další věřitele, jsou však zcela nekonkrétní (dlužník uvádí, že byly nařízeny exekuce a zřízena zástavní práva k jeho majetku, ale nezmínil, kdo se tomu domáhal a pro jaké pohledávky). V seznamu závazků, jenž k návrhu připojil, sice označil další věřitele a výši jejich pohledávek, neuvedl však žádné údaje o splatnosti těchto pohledávek. Z obsahu návrhu a seznamu závazků plyne pouze to, že splatné pohledávky má vůči dlužníkovi Česká republika (Finanční úřad v Přelouči), která na něm též uplatňuje dlužníkem blíže nepopsanou pohledávku z titulu úhrady nákladů právního zastoupení v trestním řízení. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.

V Praze dne 18.května 2011

JUDr. Jiří Kareta, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová